V metru komínové roury, lavičky ze sloupů pro chmelnice. Architektura v osmdesátých letech často stála na improvizaci

Nahrávám video
Události v kultuře: Architektura v 80. letech stála na improvizaci
Zdroj: ČT24

Jak tvořili architekti v době, kdy je omezovala nabídka materiálů, strnulost systému nebo upřednostňování kvantity nad kvalitou? Improvizací se zabývá zatím poslední titul knižní edice zaměřené na architekturu osmdesátých let, již editorsky sestavili Petr Vorlík a Jan Zikmund.

V televizním zpravodajství k zahájení provozu další části linky metra C v listopadu 1980 padlo, že „vzácní hosté při symbolické první jízdě viděli výsledek soustředěného úsilí“. Bylo to ale úsilí, které se mohlo projevit i v nečekané kreativitě. Stěny tehdejší stanice Budovatelů (dnešní Chodov) nechali Jiří Dušek a Jan Marek obložit keramickými komínovými rourami, rozříznutými napůl. Dnes je to jeden z řady příkladů toho, jak si v osmdesátých letech museli architekti poradit s omezenými možnostmi.

„Měli velmi malý sortiment výrobků, ze kterých tu architekturu mohli skládat, navíc samozřejmě země nebyla v úplně dobré hospodářské situaci, takže měli často i poměrně malé rozpočty,“ uvádí architekt a pedagog Petr Vorlík.

Ti, kteří chtěli přesto tvořit neobvyklou architekturu, šli cestou improvizace. Standardní stavební prvky používali novými způsoby, ať už to byla právě keramika, jeklové profily, nebo panelové systémy. Když chtěli například architekti Vladimír Štulc a Jan Vrana obložit svou budovu jeslí barevnou keramikou, museli si sehnat modrou, která se ale vyráběla jen pro bazény. Jiří Mojžíš zase postavil lavičky ze sloupů určených pro chmelnice.

Za improvizací byla ambice

Nedostatek dětských hřišť byl zase tématem pro televizi i časopis Mladý svět. Vybudovat si je lidé museli často sami. Improvizoval i sochař Kurt Gebauer, když s pomocí místních stavěl svou Minikrajinu na ostravských Fifejdách. „Dával jsem třeba flašku rumu nějakýmu buldozeristovi, aby mi nahrnul trochu hlíny,“ vzpomínal Gebauer před čtyřmi lety.

„Všichni znají, že se používaly skleničky od marmelády nebo hořčice na běžné pití, a to samé dělali architekti ve své praxi. Ale povznesli to na něco víc a na konci byla často velmi výtvarná a ambiciózní díla,“ dodává Vorlík.

Kniha o improvizaci je čtvrtým příspěvkem do série. Vzniknout má ještě pátá, závěrečná – přesto je podle Vorlíka zkoumání architektury osmdesátých let stále na počátku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...