Aneta Nela Kulhánková byla dvacetiletá dívka, která trpěla hraniční poruchou osobnosti. O ní na sociálních sítích šířila osvětu, začala s léčbou a studiem střední školy. Po příchodu pandemie se ale stav dívky zhoršil, na začátku března loňského roku si sáhla na život. Její maminka se rozhodla, že v šíření osvěty bude pokračovat dál. Napsala knihu Život na houpačce, která popisuje 22 příběhů lidí s hraniční poruchou osobnosti. Martina Kulhánková byla hostem pořadu Události, komentáře.
Spojuje je bezmoc, boj a bolest, říká autorka knihy o lidech s hraniční poruchou osobnosti
Kniha vyšla na dvaadvacáté nedožité narozeniny její dcery. Popsala ale i příběhy dalších dvou matek dětí s poruchou, které prošly stejnou životní situací jako autorka sama. Osudy lidí ovlivněných nemocí se k ní začaly sbíhat, když po smrti dcery pokračovala na sociálních sítích s osvětou. „Až mě samotnou hrozně překvapilo, že není možné, aby tolik lidí prožívalo takové hrůzy,“ uvedla.
„Obraceli se na mě, chtěli se radit, chtěli vyjádřit účast, chtěli sdílet své příběhy. Potom mě napadlo, že když těch příběhů je tolik, tak že by možná stálo za to s některými vyjít ven, abych to neviděla jen já. Aby to viděla veřejnost,“ popsala.
Právě během pandemie se často skloňoval stav a kapacity české péče o duševní zdraví. „Kapacita lékařů, terapeutů, psychologů je opravdu nedostačující. V současnosti s přílivem covidu, války lidi trpí, jsou na tom duševně špatně. A to jak děti, tak i dospělí,“ přiblížila.
Rodičům by sama poradila s dětmi, na kterých lze delší dobu pozorovat, že se trápí, hlavně mluvit. „Mluvte s ním, ať u něj projevíte důvěru, ať se vám svěří, otevře. Společně mu nabídněte řešení,“ řekla. „A důvěřovat, věřit tomu, že si to nevymýšlí,“ doplnila. V případě, že není k dispozici odborník, který by mohl dítě hned přijmout, poradila obvolávat terapeuty, centra nebo stacionáře.
Její kniha popisuje i tragický příběh Anety, jiné ale mají pozitivní konec. Kulhánková ale upozornila, že osudy sledovaných lidí běží dál. „Dál bojují s nemocí a je otázka, jak se s tím dál budou vypořádávat,“ uvedla. „Spojuje je bezmoc, neskutečný boj a bolest. U této nemoci to bohužel takto je,“ dodala.