Dětská psychiatrie hlásí akutní nedostatek lůžek i doktorů. Na termín v ambulanci nebo na lůžko v léčebně čekají děti i dlouhé měsíce. Stav malých pacientů se navíc během čekací doby rapidně zhoršuje. Ministerstvo zdravotnictví řešení hledá, ale stále ho nemá. V posledních měsících přitom, zejména kvůli covidu, evidují pedopsychiatři velký nárůst úzkostných poruch, depresí, sebepoškozování i dětských sebevražd. Téma pro pořad 168 hodin natáčela Kateřina Stibalová.
„Nezlobte se, máme plno“. Dětské psychiatrii zoufale chybí lůžka i lékaři, stav pacientů se mezitím zhoršuje
8 minut
168 hodin: Bolest malé duše
Třináctiletá dívka, o kterou pečuje babička, se s duševní poruchou léčí už tři roky. Pandemie u ní vše vyhrotila. „Je vám zle z toho, že to dítě musí takto trpět, že nedostane včasnou pomoc. Je to něco příšerného,“ říká babička. „Poslední dobou si stěžovala, že jí není dobře. Schovávala se pod stůl, hodně brečela. V noci mě stále budila, že potřebuje nutnou pomoc,“ popsala.
Následovala návštěva psycholožky, která měla dívku v péči. „Řekla nám, že vnučka potřebuje být okamžitě hospitalizovaná, že na tom není vůbec dobře,“ uvedla babička.
Do hledání volného lůžka na dětské psychiatrii se pak zapojili i lékaři. Úsilí však bylo marné. „Zařizovala to nemocnice. Obvolávali všechna psychiatrická oddělení, jenže všude bylo nacpáno a nikam se nedostala. Čekali jsme asi skoro dva celé měsíce,“ vylíčila žena.
Třináctiletá dívka své duševní utrpení nakonec nezvládla a skončila na jednotce intenzivní péče. „Snědla prášky. V noci mě vzbudila, hodně plakala. Já jí říkám: ,Co se děje?‘ a ona mi řekla, že už to nevydrží,“ uvedla babička.
Bezradný personál dětských oddělení
Dokonce ani po pokusu o sebevraždu se ale místo na dětské psychiatrii nenašlo. Dívka zůstala další tři týdny ležet na běžném dětském oddělení. Pediatři přitom na psychiatrické pacienty specializováni nejsou.
„Personál si s tím víceméně neví rady, protože vzdělání v postupech dětské psychiatrie v podstatě nemáme. Děti jsou zdiagnostikovány, ale následná péče je buď v plenkách, nebo nedostupná,“ popsala situaci primářka dětského oddělení Nemocnice Havlíčkův Brod Magdalena Weberová s tím, že na vině je chybějící systémové řešení.
Babička nemocné dívky se domnívá, že je její vnučka spolykala prášky právě proto, že se jí pomoci stále nedostávalo. „Myslím si, že to bylo spíš demonstrativní, že už chtěla, aby si toho někdo všiml a dokázal jí pomoct,“ řekla.
„Absolutní krize“
„Současná péče o duševní zdraví dětí je v krizi. To je absolutní krize, kdy nejsou dětští psychiatři, dětští kliničtí psychologové, nejsou dětští psychoterapeuti,“ okomentoval nynější stav Tomáš Havelka, místopředseda Asociace dětské a dorostové psychiatrie a primář Dětského oddělení Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod.
Základní péči o nejzávažnější stavy podle něj poskytují dětští psychiatři. „Těch je tak ohromný nedostatek, že většina žadatelů je odmítána, a to jak do ambulancí, tak do lůžkové péče,“ dodal.
„Nezlobte se, máme plno“
Odmítnutí zažila i matka dvanáctiletého chlapce, a to poté, co letos v dubnu náhle zemřel jeho psychiatr. Syn se u něj léčil už několik let.
„Obeslala jsem ambulance, které byly v dostupnosti padesáti kilometrů od nás. Kontaktovali jsme v podstatě úplně všechno, co šlo. Ale s negativním výsledkem. Nejčastější odpovědí bylo: ,Nezlobte se, máme plno‘,“ vylíčila žena.
Bez odborné péče a navíc v lockdownu se mezitím synův stav zhoršoval. Dospěl až k sebepoškozování. „Zatím to u něj byly spíš pokusy, výměna psychické bolesti za fyzickou. To znamená pořezání si různých částí těla. To se pak samozřejmě snažil skrývat, protože se za to přede mnou styděl,“ uvedla.
Matce se nakonec podařilo najít psychiatra přes zdravotní pojišťovnu. Termín dostali až za tři měsíce. Do té doby ale chlapci dojdou léky, které dlouhodobě užívá. „Medikace je velmi často vázaná na odbornost. To znamená, že ji může předepsat pouze dětský psychiatr nebo neurolog. Pokud má syn napsanou léčbu do půlky července a má jít k psychiatrovi dvacátého září, tak tam máte nějaké měsíce plonkové,“ říká žena.
Pandemie dlouhodobý problém znásobila
Nedostatek takzvaných pedopsychiatrů zažívaly některé kraje už před pandemií. Dnes už tito lékaři chybí všude, zatímco dětí s poruchami stále přibývá. Závažnost diagnóz, se kterými pacienti přicházejí, navíc podle primářky dětské a adolescentní psychiatrie v Krajské nemocnici Liberec Šárky Konečné roste.
„Nejčastěji jsou to depresivní onemocnění, pokusy o sebevraždu, úzkostné obtíže, psychotická onemocnění a poruchy příjmu potravy – zejména mentální anorexie,“ shrnula lékařka.
Na blížící se krizi pedopsychiatři upozorňovali už mnoho let. „Kvůli covidu ale nastala mnohem dříve, než jsme si mysleli,“ uvedl Havelka.
Řešení v nedohlednu
Ministerstvo zdravotnictví řešení teprve hledá. Šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO) ale přiznává, že zatím bez úspěchu. „V posledním období počet pacientů narůstá. Systém na to musí reagovat. Nechci se tady vymlouvat, ale řešení ze dne na den bude velmi obtížné. Věnujeme se tomu - tým reformy psychiatrie se tomu věnuje - ale řešení, které by to kompletně ve skutečně velmi krátké době řešilo, teď nemáme,“ přiznal ministr.
Na potíže opakovaně upozorňuje i největší dětská psychiatrická nemocnice v jihočeských Opařanech. „ Paní ředitelka, primářka paní (Iva) Hodková, dlouhou dobu ministerstvu zdravotnictví sděluje, že dochází k výměně, že odcházejí lékaři do důchodu a nástupci nejsou,“ říká mluvčí zařízení Jana Voňavková.
V posledních měsících se objevují dokonce i obavy z úplného zavření nemocnice. „Je zadání pro ředitelku Opařan, aby v tuto chvíli fungování zařízení udržela. Budeme se jí snažit pomoci, nemůže dojít k tomu, že se tato nemocnice v tuto chvíli zruší,“ uvedl ministr Vojtěch.
Udržet praxi v chodu i přes chybějící lékaře podle mluvčí sice možné je, ale pouze v případě, že sníží počet lůžek. „Pak můžeme normálně obhospodařit určitý počet pacientů, ale určitě nemůžeme naplnit plnou kapacitu,“ tvrdí. V okamžiku, kdy zoufale chybí lůžka, se tak kapacita největší dětské léčebny v zemi ještě snižuje z devadesáti lůžek na polovinu.
„Pandemie nám jenom ukázala, že je tady část péče o děti, která je naprosto nesaturovaná, zanedbaná a neřešená,“ okomentovala situaci primářka Weberová.
Matka dvanáctiletého chlapce dodala, že největší strach má, že se tady všichni ze špatně fungujících systémů jednou zblázní. „Je to něco hrozného, když děti opravdu nedostanou pomoc co nejdříve. Takto končí většina dětí, že si sáhnou na život. Pro rodiče i pro pěstouny je to něco hrozného,“ uzavřela zase babička nemocné dívky.
Celá reportáž je k dispozici ve videu výše.
