Lidé po prodělaném covidu mají vyšší riziko úzkosti, deprese i neurologických poruch

Během šesti měsíců následujících po nemoci covid-19 je výrazně pravděpodobnější diagnóza neuropsychiatrických stavů, jako jsou úzkost, deprese, a také krvácení do mozku, naznačují nové výzkumy. Vědci ale zatím neví, jestli jde o přímý důsledek covidu.

Testování na koronavirus
Zdroj: ČTK Autor: David Taneček

Analýzou zdravotních záznamů více než 230 tisíc přeživších s covidem-19 vědci zjistili, že jedna třetina pacientů ve věku od 10 let prodělala během šesti měsíců po nakažení virem SARS-CoV-2 nějaký druh psychiatrického nebo neurologického onemocnění. Asi 13 procent pacientů přitom mělo tyto diagnózy poprvé. Studie Oxfordské univerzity, která to popsala, vyšla v odborném časopise Lancet v úterý.

Třináct hodnocených neuropsychiatrických onemocnění se pohybovalo od běžnějších duševních chorob, jako jsou úzkost a deprese, až po závažnější neurologické stavy, jako je demence a ischemická cévní mozková příhoda. Nejčastější neuropsychiatrická onemocnění u uzdravených pacientů byla ta mírnější – u 17,4 procenta se objevila úzkostná porucha a u 13,7 procenta porucha nálady. Naproti tomu 2,1 procenta prodělalo ischemickou cévní mozkovou příhodu a 0,7 procenta demenci.

Mozkové potíže byly také pravděpodobnější při vážnějším průběhu nemoci. Z pacientů, kteří museli být přijati na jednotku intenzivní péče, se u 7 procent vyskytla ischemická cévní mozková příhoda a u 1,7 procenta demence.

O polovinu větší riziko než u chřipky

Výzkumníci porovnali tyto výsledky se zdravotními záznamy lidí, u nichž byla diagnostikována chřipka nebo jiná onemocnění dýchacích cest. Chtěli tak zjistit, jestli je množství neuropsychiatrických onemocnění u pacientů s covidem výjimečné. Po zjištění faktorů, jako je pohlaví, věk, rasa a již existující onemocnění, tým zjistil, že v porovnání s pacienty s chřipkou bylo u pacientů s covidem o 44 procent pravděpodobnější, že se během šesti měsíců od jejich prvotní diagnózy objeví duševní nebo neurologické onemocnění.

Ve srovnání s pacienty s jinými onemocněními dýchacích cest byla pravděpodobnost o 16 procent vyšší. Poruchy spojené s užíváním návykových látek a nespavostí byly také častější u přeživších po covidu než u těchto dvou dalších skupin.

Uznání souvislosti mezi covidem-19 a neuropsychiatrickými stavy je důležité a „zdravotnické služby musí být připraveny na zvýšenou poptávku, kterou tato data ukazují,“ uvedl podle odborného webu STAT News psychiatr a spoluautor studie Max Taquet z Oxfordské univerzity.

Může za to přímo virus?

Studie neříká, že tyto poruchy způsobuje přímo virus, pouze ukazuje spojitost mezi SARS-CoV-2 a těmito stavy v období po něm. U některých pacientů nebyly jejich neuropsychiatrické stavy nové a došlo k návratu těch předchozích nebo stávajících onemocnění. Je dokonce možné, že kauzalita plyne opačným směrem – některé výzkumy naznačují, že poruchy jako demence vystavují lidi vyššímu riziku onemocnění covidem.

Vědci současně upozorňují, že emocionální daň z prožití nemoci je velká a je tedy logické, že u některých pacientů se objeví stavy úzkosti nebo deprese. Protože se covid nejvíc šíří v rodinách, je také možné, že nemocným těžce onemocněl nebo dokonce zemřel někdo blízký – i to se na duševním zdraví lidí mohlo nějak projevit; a to ani nemluvě o stresu z celé pandemické situace.

Zda přímo virus způsobující covid-19 přidává k těmto mozkovým poruchám nějakou konkrétní biologickou příčinu, budou vědci muset dále zkoumat.