Nový koronavirus Čínou koloval nejméně dva měsíce předtím, než se objevil ve Wu-chanu, ukazuje rozsáhlá analýza amerických epidemiologů. Výsledky výzkumu popsali v odborném časopise Science. Jejich simulace založená na epidemiologických i molekulárních datech o covidu ukazuje, že mutující virus přeskakující ze zvířete na člověka vymírá přirozeně ve více než dvou třetinách případů, aniž by způsobil epidemii.
„Naše studie byla navržena tak, aby zodpověděla otázku, jak dlouho mohl SARS-CoV-2 kolovat v Číně, než byl objeven,“ řekl hlavní autor práce, epidemiolog Joel O. Wertheim. „Abychom na tuto otázku odpověděli, spojili jsme tři důležité informace: podrobné pochopení toho, jak se SARS-CoV-2 šířil ve Wu-chanu před lockdownem, genetickou rozmanitost viru v Číně a zprávy o prvních případech covidu-19 v Číně. Spojením těchto nesourodých linií důkazů se nám podařilo stanovit horní hranici na polovinu října 2019, kdy začal kolovat SARS-CoV-2 v provincii Chu-pej,“ doplňuje vědec.
Případy covidu-19 byly poprvé hlášeny koncem prosince 2019 ve Wu-chanu, který se nachází v provincii Chu-pej ve střední Číně. Virus se rychle šířil dál – čínské úřady proto oblast uzavřely a zavedly opatření i na celostátní úrovni. Do dubna 2020 se sice podařilo dostat lokální přenos viru pod kontrolu, jenže v té době už se stal covid-19 pandemickým a případy hlásilo více než sto zemí.
SARS-CoV-2 je takzvaně zoonotický virus, o kterém se předpokládá, že přeskočil z neznámého zvířecího hostitele na člověka. Na základě výzkumů prvních diagnostikovaných případů se řada vědeckých týmů pokusila popsat, kdy se virus poprvé začal šířit mezi lidmi. První případy a současně nejstarší sekvenované genomy viru SARS-CoV-2 jsou spojené s wu-chanským tržištěm, kde se prodávaly ryby i maso z divokých zvířat. Ale autoři studie tvrdí, že na tomto místě pandemie nemohla začít, protože nejstarší zdokumentované případy covidu-19 neměly s trhem žádnou souvislost.
Také zprávy nejrůznějších regionálních novin naznačují, že diagnózy covidu-19 v této provincii pocházejí nejméně ze 17. listopadu 2019, což naznačuje, že virus se aktivně šířil již v době, kdy se ještě o jeho existenci nevědělo.
V nové studii vědci použili evoluční analýzy takzvaných molekulárních hodin, aby se pokusili zjistit, kdy se objevil první případ SARS-CoV-2. „Molekulární hodiny“ je termín pro techniku, která využívá rychlost mutace genů ke sledování toho, kde je původ daného organismu.
Na základě této práce vědci odhadují, že průměrný počet osob nakažených virem SARS-CoV-2 v Číně byl do 4. listopadu 2019 menší než jeden. O třináct dní později to byli čtyři jedinci a 1. prosince 2019 pouhých devět. K prvním hospitalizacím ve Wu-chanu s onemocněním později identifikovaným jako covid-19 došlo v polovině prosince.
Virus téměř neměl šanci
Autoři studie použili celou řadu analytických nástrojů k modelování toho, jak se mohl virus SARS-CoV-2 chovat během počátků epidemie, kdy ho ještě lidstvo pořádně neznalo a lidé si proto neuvědomovali, jak moc může ohrozit veřejné zdraví.
Tyto nástroje zahrnovaly simulace epidemie založené na známé biologii viru, jako je jeho přenosnost a další faktory. V pouhých 29,7 procenta těchto simulací byl virus schopen vytvořit soběstačné epidemie. V dalších 70,3 procenta virus infikoval relativně málo osob, než vymřel. Průměrná neúspěšná epidemie skončila pouhých osm dní po prvním možném případu.
„Náš přístup přinesl překvapivé výsledky. Viděli jsme, že více než dvě třetiny epidemií, které jsme se pokusili simulovat, vyhasly. To znamená, že kdybychom se mohli vrátit v čase a opakovat rok 2019 stokrát, ve dvou třetinách případů by covid-19 zmizel sám, aniž by vyvolal pandemii. Toto zjištění podporuje názor, že lidé jsou neustále bombardováni zoonotickými patogeny,“ uvedli autoři.
Wertheim poznamenal, že i když SARS-CoV-2 se objevil v Číně už na podzim roku 2019, podle epidemiologického modelu se až do prosince nedokázal významněji šířit. „Proto je těžké skloubit tyto nízké hladiny viru v Číně s tvrzením o infekcích v Evropě a ve Spojených státech,“ řekl Wertheim. „Jsem zcela skeptický k tvrzením o covidu-19 mimo Čínu v té době.“
Tento model také naznačuje, že virus zpočátku koloval na vesnici – pokud by se udržel jen tam, vyhynul v simulacích v 94,5 až 99,6 procenta případů. Stát se epidemickým a posléze pandemickým mu umožnilo proniknutí do měst, kde měl v husté koncentraci lidí mnohem lepší šance se šířit.
