Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku
11 minut
Události, komentáře: Cena literární kritiky
„Nevnímáme ji jako konkurenci, ale spíš jako doplnění. Sledujeme jiné záměry a cíl než Magnesia, která je nezastupitelná,“ prohlásila předsedkyně spolku Cena literární kritiky Činátlová. Nové ocenění podle ní vzniklo z iniciativy literárních časopisů. „Shodli jsme se, že nám chybí debata, která předchází udělení. Že podstatné není jen vyhlášení jména, titulu a následná podpora, ale celý proces. Pokoušíme se tedy vnést do veřejného prostoru debatu, co na literatuře má smysl, co chceme hodnotit, co je důležité pro kritiky a jestli se na tom shodnou.“
Předseda spolku Litera Mandys je toho názoru, že každá literární trofej je dobrá. „Na rozdíl od filmu knih vycházejí tisíce. Mezi nimi je jich dostatek, na které je třeba upozornit,“ míní. Knižních novinek je podle něj za rok představeno přes čtrnáct tisíc, český trh tak nepovažuje za malý. „Magnesia Litera je vzkaz nejširšímu publiku, třeba i lidem, kteří nečtou pravidelně. Cena literární kritiky je víc zaměřená dovnitř literárního prostředí,“ vysvětluje rozdíl a deklaruje, že koncept Magnesie Litery tak s příchodem druhé literární soutěže měnit nehodlají.
„Cena literární kritiky zůstane v komornější podobě, má jen dvě kategorie. Magnesia jich má jedenáct. Na nominacích a debatách se podílejí primárně literární kritici, tedy jde očekávat, že kritéria budou jiná,“ dodává Činátlová.
Ženy v literatuře a malá vydavatelství
U nové ceny bylo mezi šesti nominovanými pět žen. O záměr podle Činátlové nešlo, avšak přiznává, že dle statistik ženy čtou i publikují více. Mandys předpokládá, že psaní se věnují ti, kteří zrovna nemusí vydělávat peníze. „Ženy na to mají čas a prostor,“ tvrdí.
Na otázku, zda některá z cen podporuje malá nakladatelství, oba experti říkají, že neexistuje univerzální odpověď. „U poezie se ukázalo, že se často objevovala produkce malých vydavatelství. U prózy byla zase spíš ta větší jako Paseka, Host, Argo,“ popisuje Činátlová, podle které právě velikost vydavatele dokáže odlišit tyto dvě kategorie.
„Svět knižního trhu je velmi přelévající se. Vždy se najdou noví nadšenci, kteří založí malé nakladatelství, ale pak je začnou tížit finance za byt a rodinu, a tak někteří přežijí, jiní toho nechají. Ti se pak nechají zaměstnat u většího nakladatelství. Je to nekonečný koloběh,“ domnívá se Mandys. Že by Magnesia Litera byla cenou jen pro velké vydavatele, odmítá.
Vítězné knihy první Ceny literární kritiky
Podle Činátlové se na podpoře malých nakladatelství částečně podílí právě ceny. Tedy když zvítězí jeho publikace, do popředí zájmu se dostane i vydavatel. „V tom je role cen důležitá,“ říká.
Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc s příběhem Narušení děje a v kategorii poezie Iryna Zahladko se sbírkou Jak se líčit v nemoci. Ocenění se udělovalo ve středu v pražském Centru DOX.
