Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

11 minut
Události, komentáře: Cena literární kritiky
Zdroj: ČT24

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.

„Nevnímáme ji jako konkurenci, ale spíš jako doplnění. Sledujeme jiné záměry a cíl než Magnesia, která je nezastupitelná,“ prohlásila předsedkyně spolku Cena literární kritiky Činátlová. Nové ocenění podle ní vzniklo z iniciativy literárních časopisů. „Shodli jsme se, že nám chybí debata, která předchází udělení. Že podstatné není jen vyhlášení jména, titulu a následná podpora, ale celý proces. Pokoušíme se tedy vnést do veřejného prostoru debatu, co na literatuře má smysl, co chceme hodnotit, co je důležité pro kritiky a jestli se na tom shodnou.“

Předseda spolku Litera Mandys je toho názoru, že každá literární trofej je dobrá. „Na rozdíl od filmu knih vycházejí tisíce. Mezi nimi je jich dostatek, na které je třeba upozornit,“ míní. Knižních novinek je podle něj za rok představeno přes čtrnáct tisíc, český trh tak nepovažuje za malý. „Magnesia Litera je vzkaz nejširšímu publiku, třeba i lidem, kteří nečtou pravidelně. Cena literární kritiky je víc zaměřená dovnitř literárního prostředí,“ vysvětluje rozdíl a deklaruje, že koncept Magnesie Litery tak s příchodem druhé literární soutěže měnit nehodlají.

„Cena literární kritiky zůstane v komornější podobě, má jen dvě kategorie. Magnesia jich má jedenáct. Na nominacích a debatách se podílejí primárně literární kritici, tedy jde očekávat, že kritéria budou jiná,“ dodává Činátlová.

Ženy v literatuře a malá vydavatelství

U nové ceny bylo mezi šesti nominovanými pět žen. O záměr podle Činátlové nešlo, avšak přiznává, že dle statistik ženy čtou i publikují více. Mandys předpokládá, že psaní se věnují ti, kteří zrovna nemusí vydělávat peníze. „Ženy na to mají čas a prostor,“ tvrdí.

Na otázku, zda některá z cen podporuje malá nakladatelství, oba experti říkají, že neexistuje univerzální odpověď. „U poezie se ukázalo, že se často objevovala produkce malých vydavatelství. U prózy byla zase spíš ta větší jako Paseka, Host, Argo,“ popisuje Činátlová, podle které právě velikost vydavatele dokáže odlišit tyto dvě kategorie.

„Svět knižního trhu je velmi přelévající se. Vždy se najdou noví nadšenci, kteří založí malé nakladatelství, ale pak je začnou tížit finance za byt a rodinu, a tak někteří přežijí, jiní toho nechají. Ti se pak nechají zaměstnat u většího nakladatelství. Je to nekonečný koloběh,“ domnívá se Mandys. Že by Magnesia Litera byla cenou jen pro velké vydavatele, odmítá.

Vítězné knihy první Ceny literární kritiky
Zdroj: Bílý Vigvam/Host

Podle Činátlové se na podpoře malých nakladatelství částečně podílí právě ceny. Tedy když zvítězí jeho publikace, do popředí zájmu se dostane i vydavatel. „V tom je role cen důležitá,“ říká.

Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc s příběhem Narušení děje a v kategorii poezie Iryna Zahladko se sbírkou Jak se líčit v nemoci. Ocenění se udělovalo ve středu v pražském Centru DOX.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
včera v 15:30

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
včera v 14:49

Vztahem komunistického režimu a kuchyně se zabývají dvě nové knihy

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.
včera v 11:20

V Lipníku nad Bečvou vyrábějí pro Hollywood historické lodě

Plaví se na nich hrdinové celosvětově úspěšných seriálů Hra o trůny, Vikingové nebo snímku Letopisy Narnie. Historické lodě ale vznikly v Česku, v garáži v Lipníku nad Bečvou. Dvě fantasy plavidla se objevila i v Oscarem letos oceněném muzikálu Čarodějka.
včera v 09:30

Unikátní barevné záběry prezidenta Beneše přinesl nový dokument

V předvečer výročí tragických událostí 15. března 1939, kdy začala nacistická okupace Československa, odvysílala Česká televize dokument, který přináší dosud nezveřejněné barevné záběry prezidenta Edvarda Beneše. Autoři snímku našli unikátní záběry v archivu loni na podzim.
14. 3. 2025

Izraelec a Palestinec spolu natočili film, jinak ale Žádná jiná země rozděluje

Palestinec Basel Adra a Izraelec Yuval Abraham pocházejí ze států, které v dlouhotrvajícím konfliktu patří každý na opačnou stranu. Přesto tito dva muži společně natočili dokument. Snímek Žádná jiná země získal řadu festivalových cen a také Oscara. Navzdory společné tvorbě Adry a Abrahama ale dál rozděluje. Naposledy v Miami Beach, kde kvůli projekci snímku chtěl starosta nechat zavřít kino.
14. 3. 2025

Juniorský balet Národního divadla Brno přináší meditaci i emoce

Juniorský soubor baletu Národního divadla Brno představuje tři nové choreografie. Vypráví v nich tři příběhy: o vnitřním souboji, o hledání ticha v přehlcené společnosti a o dramatickém soužití uvnitř jedné rodiny.
14. 3. 2025
Načítání...