Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Kausc zaujala příběhem Narušení děje, Zahladko sbírkou Jak se líčit v nemoci. Ocenění, které založili zástupci českých literárních časopisů, se udělovalo ve středu v pražském Centru DOX.
První Ceny literární kritiky obdržely Emma Kausc a Iryna Zahladko
46 minut
Záznam: Vyhlašování Ceny literární kritiky
Vítězné knihy vzešly ze tří nominovaných titulů. „Uspořádali jsme čtyři literárněkritické debaty, které se konaly v Táboře, Praze, Olomouci a Pardubicích. Jejich záznamy jsme zpřístupnili na podcastových platformách. Na základě těchto debat dospěly poroty k nominovaným titulům,“ připomněla předsedkyně pořádajícího spolku Cena literární kritiky Blanka Činátlová.
Narušení děje hledá nové způsoby výpovědi
Historicky první laureátka v kategorii prózy Emma Kausc pochází z Prahy. Vystudovala současnou kulturu, literaturu a kritickou teorii na King’s College London. V roce 2018 byla za básnickou sbírku Cykly nominovaná na Cenu Jiřího Ortena.
Porotu nových literárních cen zaujala knihou Narušení děje.
„Přes veškerou kompoziční a komunikační složitost je zřejmé, že to autorka vypravěčsky drží pevně v rukou a že je hluboce poučena literární teorií a světovou literaturou, včetně současné feministicky orientované prózy, hledající nové způsoby výpovědi o otázkách traumatu, identity, tělesnosti a podobně," uvedl k vítěznému titulu porotce Jan M. Heller.
Vítězné knihy první Ceny literární kritiky
Vítězná sbírka poezie je „otevřená rána“
Vítězka v kategorii poezie Iryna Zahladko oslovila porotu ve sbírce Jak se líčit v nemoci zoufalstvím z války v její rodné zemi, hněvem z války i z lhostejnosti i úzkostí ze smrti.
„Není tu nic krásného, o čem by se dalo krasobásnit. Tato poezie je otevřená rána – která si přeje vzít čtenáře a čtenářky s sebou, zakrvácet i je. Nemoc je podobně jako válka tělesná, rozkladná a devastující,“ podotkla Jitka Bret Srbová z poroty určené pro poezii.
V Praze žijící básnířka a překladatelka Zahladko získala v roce 2017 nejvýznamnější ukrajinskou literární cenu pro mladé spisovatelky a spisovatele – Smoloskyp. Příležitostně působí jako nezávislá kurátorka a performerka, účastní se uměleckých spoluprací. Je spolutvůrkyně nezávislého časopisu Sezóna.
Protiváha Magnesie Litery, která nesrovnává „jablka a hrušky“
Cena literární kritiky si klade za cíl sledovat a propagovat literární díla vydaná v příslušném roce, ale zároveň i rozvíjet a podporovat myšlení o literatuře. Ceny uděluje stejnojmenný spolek sdružující literární časopisy A2, Host, Souvislosti, Prostor a Tvar. Mají se stát protiváhou „ceremoniální Magnesia Litery“. Podobně jako existují ocenění kritiky v hudbě, filmu i divadle.
Ceny Magnesia Litera vyhlašují vítěze v devíti kategoriích, od prózy a poezie přes publicistiku či fantastiku až po nakladatelský čin. Porotu k jednotlivým kategoriím delegují oborově příslušné obce a organizace. Vyhlášena je také hlavní cena Kniha roku, kterou vybírá na tři sta lidí z knižní branže.
Užší nominace oznámí Magnesia Litera 18. března, vítěze pak koncem dubna. Do širších nominací se dostaly tituly Emmy Kausc i Iryny Zahladko.
„Cena literární kritiky nemá být na rozdíl od Magnesia Litery knižní, ale v užším slova smyslu literární cena, proto jsme se rozhodli udělovat ji pouze ve dvou hlavních kategoriích. Naším cílem bylo vytvořit přehledné ocenění, které nesrovnává jablka s hruškami,“ vysvětlila za pořadatele Blanka Činátlová.
Laureátky prvního ročníku kromě finanční odměny ve výši 50 tisíc korun a obrazů od výtvarníka Krištofa Kintery čeká i možnost měsíčního stipendijního pobytu v Mikulově.
Literární ocenění uděluje i ministerstvo kultury. Státní cena za literaturu a překladatelské dílo navazuje na tradici z doby první republiky a je udělována každoročně k 28. říjnu. Loni se ministerstvo rozhodlo střídat ob rok ocenění za významný literární počin a za celoživotní dílo.
