Poezie

Celkem 33 titulů v jedenácti kategoriích získalo z více než 550 posuzovaných knih nominace v letošním 24. ročníku soutěže Magnesia Litera. V kategorii debut roku nominaci získaly román Letnice - Rozpomínání na konec světa Miroslava Hlauča, příběh pro děti a mládež Zvon Martina Čepy a básnická sbírka Místní od Lubomíra Tichého. Vyhlášení cen se uskuteční 24. dubna na Nové scéně Národního divadla.

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.

Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Kausc zaujala příběhem Narušení děje, Zahladko sbírkou Jak se líčit v nemoci. Ocenění, které založili zástupci českých literárních časopisů, se udělovalo ve středu v pražském Centru DOX.

Ve věku 78 let v neděli zemřel americký básník Michael March, zakladatel a dlouholetý prezident Festivalu spisovatelů Praha. Spisovatel, básník a publicista March žil od roku 1996 v Praze, kde mimo jiné po sametové revoluci pomohl obnovit tradici autorských čtení. Na Festival spisovatelů Praha, jehož poslední ročník se konal v roce 2020, díky osobním kontaktům přivezl jedenáct držitelů Nobelovy ceny za literaturu. Informaci serveru Aktuálně.cz o básníkově úmrtí potvrdila Marchova žena Vlasta Brtníková.

Čtenáři, pokud nejsou literárními odborníky, mají problém jednoznačně určit, jestli poezii napsala umělá inteligence, nebo člověk. Ukázala to studie publikovaná v odborném žurnálu Scientific Reports. Její autoři dali čtenářům k posouzení verše Williama Shakespeara nebo T. S. Eliota a zároveň literární pokusy ChatGPT.

Ivan Martin Jirous, který by se 23. září dožil osmdesáti let, zanechal v kulturním životě, ale nejen v něm, nezapomenutelnou stopu – a při rozmýšlení nad jeho odkazem se jen potvrzuje, jak důležitou a inspirativní osobností byl.

Ruské útoky proti Ukrajině od února 2022 poškodily podle UNESCO na tři sta čtyřicet památek. Zničení velké části kulturního dědictví povzbudilo zvýšený zájem Ukrajinců o vlastní kulturu, píše se dokonce o ukrajinském kulturním boomu.

Jsi jako zahradník, který v zahradě plody své těžké práce sklízí… Vlastenecké verše Gennadije Rakitina si za poslední rok získaly v Rusku nemalou oblibu a dosáhly i na literární ceny. Jenže, jak se nyní ukázalo, Rakitin vůbec neexistuje a jeho údajná poezie věnovaná Putinovi a jeho válce proti Ukrajině jsou ve skutečnosti do ruštiny přeložené básně z dob nacistické třetí říše. Básníkovou existencí i jeho tvorbou chtěli současný režim nachytat jeho kritici.

„Dosti Wolkera! Dostal se do čítanek. Dává se u maturit. Dohořela jeho buřičská ožehavost,“ zpochybňoval v roce 1925 text uveřejněný v revue Pásmo odkaz Jiřího Wolkera. Nedlouho po básníkově předčasné smrti, od níž 3. ledna 1924 uplynulo rovné století. Wolkerova tvorba se stala synonymem pro proletářskou poezii, byť v době, kdy by komunistická ideologie básníkovu představu už možná nenaplňovala, a přestože on svým původem proletářem příliš nebyl.

Letošním nositelem Ceny Jiřího Ortena se stal brněnský básník Filip Klega. Jeho vítězná sbírka s názvem Andrstán se hlásí k tradici undergroundové poezie. Ocenění určené pro literáty mladší třiceti let se udělovalo po šestatřicáté, spolu s Klegou byla nominovaná také básnířka Anna Sedlmajerová a prozaik Ondřej Škrabal.

Prvním obviněným podle nového paragrafu o bezpečnosti státu se v Rusku stal básník Arťom Kamardin. Loni v září recitoval na veřejnosti protiválečné verše, aby vyjádřil nesouhlas s mobilizací. Kamardin je už několik měsíců ve vazbě, obvinění proti němu vyšetřovatelé vznesli ve čtvrtek. Oznámil to advokát a ochránce lidských práv Pavel Čikov.

Před rokem 1989 svými texty vystupoval proti režimu, teď dlouhodobě píše pro děti. Jiří Dědeček pro ně vydal šestou knihu veršů s názvem Pozval Tatar tatarku. Písničkář, spisovatel a básník si sbírku nadělil i ke svým kulatým narozeninám, sedmdesátiny oslaví v pondělí.

Způsob, jak zviditelnit poezii v každodenním životě občanů. A vytvářet umělecké dědictví prostřednictvím veřejných čtení a projektů na podporu povědomí o poezii. Tak oficiálně zní úkol pro Petra Borkovce, nově jmenovaného básníka města Prahy pro rok 2023.

Slam poetry spojuje poezii a show. Vlastní text se musí vejít do tří minut, na pódiu nelze využít žádnou rekvizitu. Taková byla pravidla i letošního mistrovství České republiky ve slam poetry, které se konalo o víkendu v MeetFactory, kde nakonec zvítězil Josef Procházka, jenž si říká Strýc Pepin. Porota se skládala z deseti náhodně vybraných diváků.

Před sto lety, 16. října 1922, vydal básník, esejista a dramatik T. S. Eliot jednu z nejvýznamnějších básnických skladeb nejen dvacátého století. Pustá země u příležitosti stého výročí vychází v novém překladu.

Před pěti sty lety se vrátilo torzo výpravy slavného mořeplavce Fernãa de Magalhãese s důkazem, že je Země kulatá. Inspirován zprávou o první cestě kolem světa a hrůzami, které během ní člověk napáchal, stvořil básník Petr Hruška loď a vyslal ji na fiktivní objevitelskou plavbu nejasným směrem. Zprávu o ní podává ve sbírce Spatřil jsem svou tvář.

Laureátem pětatřicáté Ceny Jiřího Ortena se stal Vojtěch Vacek. Ocenění se uděluje autorům do třiceti let. Vacek porotu zaujal básnickou sbírkou Měňagon, v níž shromáždil texty z posledních pěti let. Kniha zvítězila mezi sedmnácti přihlášenými tituly.

Před sto lety se narodil „pouhý básník, radar pod lipami“ Jan Skácel, jemuž podle vlastních slov nebylo dáno odpovídat, ale ptát se. Jednoho z posledních velkých českých – a především moravských – básníků dvacátého století připomíná na Moravě několik akcí.

Ve věku 93 let zemřel český básník, textař a scenárista Karel Šiktanc. Jeho literární počátky ovlivnila komunistická ideologie, ale po roce 1968 jej režim pronásledoval a publikovat mohl pouze v samizdatu a v zahraničí. V roce 2010 ho tehdejší prezident Václav Klaus vyznamenal medailí Za zásluhy.

Před 50 lety 28. září 1971 v Petrkově na Havlíčkobrodsku zemřel básník, grafik, vydavatel a překladatel Bohuslav Reynek. Patřil ke generaci českých umělců, kteří smysl umění hledali v souladu osobního přesvědčení a víry s přirozeným řádem světa a jeho estetikou. Jeho dílo nesmělo být od roku 1948 až do poloviny šedesátých let vydáváno ani vystavováno, plného uznání se mu dostalo až po pádu komunismu.

Přesně před sedmi sty lety zemřel Dante Alighieri. V exilu, v němž nuceně strávil téměř polovinu života, vyhnán z rodné Florencie kvůli sporu s papežem. Na tento spor se už zapomnělo, na Danteho ale ne. V roce 2017 z jeho díla současný papež citoval při svém prvním videorozhovoru s posádkou Mezinárodní vesmírné stanice. Jak rozumíte verši Danta Alighieriho, že láska „hýbe sluncem i všemi hvězdami“? zeptal se. Názor na postřeh významného italského básníka se nedozvěděl, ruský kosmonaut odvětil, že si do vesmíru přibalil Malého prince.

Jedenácté září 2001 se zapsalo do historie jako událost definující předěl ér. Teroristické útoky ovlivnily globalizovaný svět na mnoha úrovních – od americké mezinárodní politiky přes situaci na Blízkém východě až po pravidla bezpečnosti na letištích. Jako význačný milník se útok na Světové obchodní centrum ukázal být i pro sféru kulturní. Umělci hledali způsob, jak se s krutým činem vypořádat, jak na něj reagovat a jaká poučení si z katastrofy vzít. Bezmoc a tryzna se mísily se vztekem a emoční koktejl inspiroval filmy, divadelní hry, prózu i poezii či hudbu.

„Dotkni se, chceš-li, nahmátneš, jak trvá všeliká hrůza a všeliké štěstí,“ stojí na náhrobku, pod nímž leží Jiří Orten. Talentovaný básník zemřel 1. září 1941, krátce po svých dvaadvacátých narozeninách. Jeho verši i zápisky, zejména po německé okupaci, se prolínala předtucha předčasné smrti.

V Praze stojí první hřbitovní poesiomat. Nachází se na Malvazinkách. V jukeboxu na texty si zájemci mohou přehrát písně od Mejly Hlavsy i Karla Gotta nebo verše Charlese Baudelaira. Projekt chce spojením piety a kultury přivést na místa posledního odpočinku více lidí.