Zemřel zakladatel pražského Festivalu spisovatelů Michael March

Ve věku 78 let v neděli zemřel americký básník Michael March, zakladatel a dlouholetý prezident Festivalu spisovatelů Praha. Spisovatel, básník a publicista March žil od roku 1996 v Praze, kde mimo jiné po sametové revoluci pomohl obnovit tradici autorských čtení. Na Festival spisovatelů Praha, jehož poslední ročník se konal v roce 2020, díky osobním kontaktům přivezl jedenáct držitelů Nobelovy ceny za literaturu. Informaci serveru Aktuálně.cz o básníkově úmrtí potvrdila Marchova žena Vlasta Brtníková.

„Chystáme veřejné rozloučení, v současné době řešíme místo a jeho podobu,“ řekla Brtníková.

March se narodil v New Yorku, kde vystudoval historii na Columbia College. Po studiích působil v alternativním Fusion Magazine. Poté, co se přestěhoval do Londýna, založil koncem 70. let Covent Garden Readings, která přivedla do Arts Theatre a Donmar Warehouse Theatre básníky ze střední a východní Evropy. V roce 1989 představil v londýnském National Theatre básníky z komunistických zemí. Později založil East European Forum, které slavnostně otevřel tehdejší prezident Václav Havel.

„Snažíme se rozšiřovat povědomí o spisovatelích a zprostředkovávat jejich zkušenost čtenářům. Především ale chceme vdechnout nový život a poskytnout čerstvé impulzy Praze,“ uvedl k Festivalu spisovatelů Praha, kde zájemci díky Marchovi mohli vidět a slyšet autorská čtení třeba Salmana Rushdieho, Williama Styrona či Susan Sontagové.

March vydal více než deset sbírek vlastní poezie, která byla přeložena do několika jazyků. Přednášel poezii na New York University v Praze.

„Vysoká kultura ztratila postupně hodně podpory, a to nezávisle na okolnostech v různých zemích. Takže nyní máme jakousi byznys kulturu, která se jen jako kultura tváří, ale je naprosto neautentická, nepravá, a to je urážlivé. Samozřejmě se kultura ve světě (nejen v Praze) pokládá za určitou přítěž. Vysokou kulturu lidé nechtějí, protože na nich leží jako břímě a snaží se jí zbavit, neboť to jim říká trh. Takže kultura se různě skrývá pod maskou komerční kultury, jenomže ta jen sekunduje vysoké kultuře,“ řekl March před časem v jednom z rozhovorů pro Českou televizi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
včera v 20:27

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
včera v 18:12

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
včera v 17:27

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...