Navštěvoval ji Palacký i Mánes. Vědecká knihovna v Olomouci slaví 250 let výstavou

Nahrávám video

Už 250 let je veřejnosti otevřena Vědecká knihovna v Olomouci. Od té doby jejích služeb využily tisíce lidí, mezi nimi i slavné osobnosti české historie – třeba Josef Dobrovský nebo Josef Mánes. Jubileum si instituce připomíná výstavou v Červeném kostele, který je její součástí.

Počátky knihovny sahají už do 16. století, zprvu sloužila především potřebám akademické obce. „Před 250 lety knihovna poprvé umožnila přístup i široké veřejnosti a začala plnit roli skutečně veřejné instituce,“ řekla její mluvčí Elena Šenková.

„Předtím to vypadalo opravdu jinak, knihovna sloužila řádu Tovaryšstva Ježíšova a studentům, kteří si půjčovali knihy prezenčně. Profesoři si maximálně brávali knihy na ubikace, ale stále byli v koleji,“ dodala historička knihovny Petra Kubíčková.

„Knihovna sídlila v kostele sv. Kláry, v dnešním Vlastivědném muzeu, pak se přestěhovala do Teologické fakulty. Nakonec v roce 1936 do budovy Národní banky, bývalé Rakouské banky, ve které sídlí hlavní budova dodnes. Důležitá je rekonstrukce Červeného kostela a nový depozitář v Olomouci-Hejčíně,“ vyjmenovala. Červený kostel je už dva roky součástí knihovny jako olomoucké kulturním centrum.

Unikátní výpůjční kniha

Výstava v Červeném kostele nyní představí vzácné exponáty, historické dokumenty i dobové ilustrace. Expozice shrnuje klíčové momenty vývoje knihovny od jejího otevření veřejnosti v roce 1775 po současnost. Tematické panely a archivní materiály představí důležité etapy historie, včetně zmíněných změn sídel, dopadů zásadních historických událostí či vzniku Národní knihovny.

Zvláštní pozornost je věnována dvěma výstavním vitrínám. Jedna ukazuje unikátní pamětní knihu, dosud nikde nevystavenou, se stovkami podpisů významných návštěvníků, jako byli císař Ferdinand I., František Palacký, Josef Mánes, František Jan Mošner, Josef Kajetán Tyl nebo Jaroslav Seifert.

Ve druhé vitríně je pak k vidění nejstarší kniha výpůjček. Na jedné straně knihy je asi třináct podpisů Josefa Dobrovského. „Měl knihy půjčené i několik měsíců. Ale vždy je v pořádku vrátil. Bylo to v letech 1779 až 1780, kdy působil tady na Hradisku (pozn. red. klášter),“ řekla Kubíčková.

„Příběh knihovny, která od svého založení podporuje vzdělávání a kulturní rozvoj, přibližují vzácné exponáty, historické dokumenty a dobové ilustrace. Výstava také ukazuje roli knihovny při konfiskaci klášterních knih po josefínských reformách, její význam jako krajského centra meziknihovních služeb i moderní digitalizační projekty,“ řekla Šenková.

„Pokladnice vzdělanosti i živý organismus“

Zásadním milníkem příběhu instituce byl podle historika knihovny Lubomíra Novotného rozpad monarchie a vznik Československa v roce 1918. „Nastoupil nový český ředitel Bohuš Vybíral – člověk který v knihovně pracoval už od roku 1913, pak byl správcem a ředitelem byl až do roku 1948. Provedl ji všemi bouřlivými etapami naší historie. Je nejvýznamnější osobností knihovny dvacátého století,“ poznamenal Novotný.

„Chtěli jsme ukázat, že Vědecká knihovna v Olomouci je nejen pokladnicí vzdělanosti a kultury, ale také živým organismem, který se neustále rozvíjí spolu se společností,“ poznamenala ředitelka knihovny Iveta Ťulpíková. Výstava přiblíží návštěvníkům také osobnosti, které knihovnu formovaly, mecenáše, badatele a proměny čtenářských služeb, díky nimž si instituce uchovává roli živého kulturního centra i v 21. století.

Knihovna dnes spravuje téměř dva a půl milionu knihovních jednotek a patří k nejvýznamnějším paměťovým institucím České republiky. Výstava bude pro veřejnost otevřena od 14. května do 29. srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoKvůli extrémnímu počasí hrozí kůrovcová kalamita

Kůrovec může znovu ohrozit české lesy. Podmínky mu vytvořilo letošní suché a horké počasí. „Neprší, tak stromy jsou ve stresu, protože nemají vodu. Pro kůrovce jsou snadná kořist,“ vysvětluje náměstek pro lesní hospodářství z oblastního ředitelství Vysočina v rámci Lesů ČR Tomáš Kotík. Kalamita by se podle odborníků mohla projevit za dva roky. Nejen zaměstnanci státních lesů proto už teď porosty kontrolují a hledají v nich napadené stromy. Ani jejich likvidace ale nemusí být řešení. Vše záleží na dalším vývoji počasí.
před 7 hhodinami

Zemřel šlechtic Filip Sternberg. Majiteli hradu Český Šternberk bylo 69 let

Ve věku 69 let zemřel v sobotu ve Vídni po těžké nemoci Filip Sternberg, majitel hradu Český Šternberk na Benešovsku a potomek významného rodu Sternbergů. O jeho úmrtí v neděli informovala kastelánka Českého Šternberku Zuzana Míková.
před 7 hhodinami

Tajemník odjel a Medek i Koblasa vystavovali zákazu navzdory

Říká-li se, že knihy mají své osudy, platí to také přinejmenším pro některé výstavy. Expozice Zákazu navzdory, již připravila Galerie výtvarného umění v Chebu, k takovým rozhodně patří.
před 18 hhodinami

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
5. 9. 2026

VideoAž 150 kilometrů v hodině mohou řidiči na části D3 jezdit do konce roku

Mezi Planou nad Lužnicí na Táborsku a Úsilným u Českých Budějovic pokračuje testovací režim, řidiči tam tak na dálnici D3 do konce roku mohou za vhodných podmínek jezdit až 150 kilometrů v hodině. Původně mělo zkušební období skončit v září, ministerstvo dopravy však chce získat víc dat o tom, jak se auta na úseku chovají a jestli vyšší rychlost nezpůsobuje víc nehod. Data bude analyzovat během podzimu. Do konce roku rozhodne, jestli tam rychlost ponechá trvale.
5. 9. 2026

K Národnímu muzeu v Praze se vracejí tramvaje

Po zhruba patnácti měsících se v sobotu u pražského Národního muzea obnovuje provoz tramvají, začínají znovu jezdit mezi zastávkami Italská a I. P. Pavlova. Vyplývá to z informací na webu pražského dopravního podniku. Trať, kterou využívají tramvajové linky 11 a 13, prošla obnovou jako součást výstavby napojení kolejí ve Vinohradské ulici na budovanou trať přes Václavské náměstí.
5. 9. 2026

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
4. 9. 2026

Demolice vyhořelé budovy ve Zlíně bude pokračovat, ani část nelze zachovat

Ani část vyhořelé 34. budovy v bývalém baťovském areálu ve Zlíně není podle odborníků možné zachovat, demolice proto bude v pondělí pokračovat. Předpokládá se, že zbytek torza by měla najatá firma odstranit během následujícího týdne, sdělil ředitel marketingu a komunikace firmy Cream Marcel Schmidt.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.