František Palacký

Prezident Petr Pavel apeloval, aby kvalita vzdělávání a rozvoj vědy zůstaly celospolečenskou prioritou České republiky, a to i navzdory obtížím dnešní doby. Pokud podle něj chce Česko patřit k zemím, které v mezinárodním měřítku určují tempo v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, nesmí váhat podpořit tyto oblasti dostatečnými zdroji. Pavel to řekl na slavnostním shromáždění v Národním muzeu při oslavě 205. výročí založení této instituce a zároveň 225. výročí narození historika a politika Františka Palackého.

Za výstavbou Národního muzea v Praze stála potřeba získat větší prostory pro jeho sbírky. Myšlenku na Panteon, který by dominoval Václavskému náměstí, přitom navrhoval už František Palacký. Stavbu vítězného projektu od Josefa Schulze pak komplikovala jednání o parcele, ale i nepříznivé počasí. Budova byla nakonec slavnostně otevřena 18. května roku 1891. Potřeba získat větší prostory tím ale neskončila.

Kroměříž v soukolí dějin. Tak se jmenuje nová stálá expozice, kterou připravilo Muzeum Kroměřížska. Představuje obyvatele i nejvýznamnější návštěvníky jednoho z nejbohatších moravských měst, a to včetně korunovaných hlav.

Alois Pražák, nejprve rakousko-uherský poslanec a později ministr, vždy hájil české zájmy a používání češtiny. Prosadil zrušení roboty a přátelil se s českými vlastenci. V srdci nosil hlavně svou rodnou Moravu a založil i Moravskou národní stranu. Respekt si přitom zasloužil také ve Vídni. Svědčí o tom řada vyznamenání nebo povýšení do šlechtického stavu.

Kdybych měla volit, tedy bych si přála narodit se znova as za dvě stě let, anebo ještě později, neboť nevím, bude-li do té doby takový svět, v jakém bych já chtěla žít s rozkoší, napsala Božena Němcová téměř deset let před svou smrtí. Spisovatelku, která si nesmrtelnost zajistila prózou Babička, pravděpodobně v tu chvíli nenapadlo, že si toto přání budou lidé se zájmem číst i za zmíněná dvě století, která 4. února od jejího narození uplynou.

Před 130 lety, 23. ledna 1890, byla založena Česká akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění. Tato vědecká a umělecká instituce, jejímž cílem bylo šíření věd a umění v českém jazyce, vznikla hlavně zásluhou podnikatele a mecenáše Josefa Hlávky a stala se základem pro někdejší federální Československou akademii věd (ČSAV) i nynější Akademii věd České republiky.

Před třiceti lety, kdy se „budování socialismu“ měnilo na zrod kapitalismu, měla centrální banka ve svých zásobách jednohaléře i tříkoruny. Začátkem října 1989 se objevila bankovka s portrétem Klementa Gottwalda, což tehdy vyvolalo vlnu nevole. Stokorunu někteří lidé poškozovali, připisovali hanlivé nápisy, vypichovali na kresbě oči nebo je červeně zabarvovali. „Samet“ zkrátka znamenal velké změny i pro bankovky: některé skončily, jiné se ani nestačily objevit na trhu.