Zemřel básník a textař Karel Šiktanc

Ve věku 93 let zemřel český básník, textař a scenárista Karel Šiktanc. Jeho literární počátky ovlivnila komunistická ideologie, ale po roce 1968 jej režim pronásledoval a publikovat mohl pouze v samizdatu a v zahraničí. V roce 2010 ho tehdejší prezident Václav Klaus vyznamenal medailí Za zásluhy.

Při psaní mu vždy šlo o prolínání věcí či témat na co nejmenším prostoru, avšak s co největším nábojem. „Nasvítit moment ze všech stran,“ popsal to jednou Šiktanc. Často využíval úryvky z náhodně zaslechnutých rozhovorů a nebránil se průnikům jinam: „A pořád jsou věci, které přivoláš jen / mlčením. / Pro které ještě nemáš abecedu.“

Podle básníka Petra Hrušky, který o něm napsal monografii nazvanou Někde tady (2010), se Šiktanc vždy vyznačuje „náročnou prací se slovem, rytmem i rýmem … svébytnou zaříkávací metaforikou, nervní intonací, archaickými novotvary, promluvou lomenou do zámlk či nezvyklým grafickým členěním jednotlivých veršů s různě velkými mezerami mezi slovy“.

Rodák z Hřebče na Kladensku Šiktanc, jehož otec byl truhlářem a později železničním zřízencem v ocelárnách, absolvoval učitelský ústav. Vysokou školu pedagogickou ale nedokončil a v roce 1950 se stal redaktorem Českého rozhlasu. V letech 1955 až 1959 byl členem redakční rady časopisu Květen a literárního uskupení utvořeného kolem něj, které se hlásilo k programu takzvané poezie všedního dne (spolupracoval se svým přítelem Jiřím Šotolou). Od roku 1961 byl deset let šéfredaktorem nakladatelství Mladá fronta.

Budovatelství, nemilost, samizdat

V 70. letech však upadl v nemilost a s nastupující normalizací byla v Mladé frontě zlikvidována většina nákladu jeho sbírky Mariášky a Šiktanc sám z nakladatelství v roce 1971 odešel. V následujícím období vystřídal řadu příležitostných zaměstnání, pro svůj odmítavý postoj k totalitní moci a veřejnou angažovanost byl vyslýchán a zbaven oficiálních publikačních možností.

„Živil jsem se tenkrát různě. Chodil jsem třeba s kluky tapetovat do Juldy ­ Fuldy na vánoční trh. Poslední dva roky jsem pak dělal strážného tenisových kurtů na Štvanici u Kodeše, který mě tam vzal jako vrátného a hlídače. Napsal jsem díky tomu knížku Ostrov Štvanice,“ vzpomínal později.

Do literatury Šiktanc vstoupil na počátku 50. let poezií budovatelsky nadšeného optimismu (Tobě, živote!, Pochodeň jara), přesvědčivější obraz světa pak přinesla až sbírka Žízeň (1959).

Jistým přelomem pak byla skladba Heinovské noci z roku 1960, kde se silně projevil zážitek z vyhlazení Lidic, sousední vesnice, kde měl mnoho kamarádů. Tehdy nalezl Šiktanc svou vlastní básnickou řeč – úsečný jambický verš, bohatou metaforiku i dramatický rytmus střihu,  i své téma – paměť, která se stala východiskem pro celou jeho další tvorbu.

Od sbírky Zaříkávání živých z roku 1966 bylo zjevné, že se jedná o jeden z nejvýraznějších básnických hlasů tehdejší střední generace. Další knihy Adam a Eva (1968) a Mariášky (1970) to potvrdily.

Básnické sbírky Karla Šiktance
Zdroj: ČT24

V průběhu normalizace publikoval v samizdatových periodikách. Dalším vrcholem Šiktancovy tvorby je cyklus dvanácti rozsáhlejších básní Český orloj. Sbírka je koncipována jako naléhavý dialog otce se synem, kterému jsou předávané zkušenosti dávány do střetu se zkušenostmi s normalizační přítomností. Prostor zničeného světa, na nějž se lze už jen pamatovat a předávat jeho obraz dál pouze díky vzpomínání a možnosti řeči, je setrvale motivem pro básně ze 70. a 80. let, kupříkladu sbírku Pro pět ran blázna krále (1978 samizdat) či Tanec smrti aneb Ještě Pámbu neumřel (1979 samizdat).

V 90. letech, od kdy mohl Šiktanc opět volně publikovat, následovaly další jeho nové sbírky, volněji komponované Ostrov Štvanice, Hrad Kost, Šarlat, Zimoviště, Vážná známost či Nesmír.

Karel Šiktanc jinými jmény

Za svou literární tvorbu získal Šiktanc řadu ocenění, mimo jiné dvakrát cenu Jaroslava Seiferta (za sbírku Srdce svého nejez v roce 1989 a v roce 2011 za sbírku Nesmír), Státní cenu za literaturu (v roce 2000 za sbírku Krevel) nebo cenu Magnesia Litera pro nejlepší básnickou knihu roku 2004, a to za sbírku Zimoviště. V roce 2013 byl oceněn za celoživotní přínos literatuře pro děti a mládež Zlatou stuhou.

V 70. letech podepisovala Šiktancovy televizní pohádky Milena Medová, rozhlasové pohádky Eva Králová a dramatizaci cestopisů pro rozhlasový pořad Vesmír Zdeněk Frýbort. V 80. letech publikoval Šiktanc pod cizími jmény i knižně, například pod jménem Vladimíra Pistoria, Jiřího Šebánka či Vladimíra Remeše. Šiktanc byl i libretistu opery Mistr Jeroným, kterou však za minulého režimu musel podepsat cizím jménem Ivo Jirásek. Opera byla v polovině 80. let uvedena devětkrát.

V letech 1993 až 1995 řídil Šiktanc, který napsal řadu pohádek pro rozhlas a televizi, edici České básně v nakladatelství Český spisovatel, od roku 1995 byl v důchodu. Syn Karla Šiktance Petr Halmay je básník, vnuk David Šiktanc divadelní režisér.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu získal v Cannes Džafar Panahí, který svůj film natočil tajně

Zlatou palmu na sobotním zakončení festivalu v Cannes získal íránský režisér Džafar Panahí za film It Was Just an Accident (Byla to jen náhoda). Cenu za nejlepší mužský herecký výkon si odnáší brazilský herec Wagner Moura, nejlepší herečkou je Francouzka Nadia Mellitiová. Během neděle se ještě uskuteční projekce filmů, které se neodehrály kvůli sobotnímu masivnímu výpadku elektřiny. Ten postihl vedle Cannes i zbytek jihovýchodní Francie.
před 10 hhodinami

Cannes hlásí obnovení dodávek elektřiny

Francouzské město Cannes, kde právě probíhá filmový festival, oznámilo obnovení dodávek elektřiny po rozsáhlém výpadku. Departement Alpes-Maritimes se s výpadkem potýkal od sobotního rána a desítky tisíc domácností zůstaly bez proudu. Úřady pracují s možností, že blackout zapříčinil úmysl.
včeraAktualizovánovčera v 18:10

Mercury měl utajenou dceru, tvrdí nová biografie

Zpěvák Freddie Mercury z britské kapely Queen měl utajenou dceru, kterou zplodil v devětadvaceti letech s manželkou svého známého. V nové biografii o zpěvákovi s názvem Love, Freddie (S láskou, Freddie) to tvrdí žena, která jako důkaz poskytla deníky svého údajného otce. Napsal to v sobotu web listu The Guardian. Žena pracující jako lékařka si před veřejností přeje zůstat utajena.
včera v 16:34

Springsteen versus Trump. Střetly se rozdílné idoly amerických dělníků

Americký prezident Donald Trump a rocková hvězda Bruce Springsteen jsou oba sedmdesátníci a sousedé z New Jersey, oba oslovují bílou dělnickou třídu, a přesto je dělí vzájemná averze. Muzikant Trumpovu vládu nedávno onačil za zkorumpovanou a neschopnou, vrcholný politik zase rockera zesměšnil videem, v němž ho srazí k zemi golfovým míčkem.
23. 5. 2025

Kasárna Karlín znovu otevřou

Pražské volnočasové centrum Kasárna Karlín po roce znovu otevře. Provoz startuje v úterý 27. května, sdělil ČT24 provozovatel prostoru Matěj Velek. Zatím půjde o provizorní režim se stany s občerstvením a toaletami na nádvoří, v plánu je ale plnohodnotné fungování. To zakázal stavební odbor Prahy 8, protože bylo v rozporu se zákonem. Provoz neodpovídal územnímu plánu, ten však město loni v prosinci změnilo. Centrum slibuje větší ohled na sousedy, co se hluku týče.
23. 5. 2025

Premiéra Karavanu vrátila po třiceti letech český film do soutěže Cannes

Čeští tvůrci po letech vstoupili do soutěže filmového festivalu v Cannes. Režisérka Zuzana Kirchnerová na prestižní přehlídce uvedla ve čtvrtek světovou premiéru snímku Karavan s Annou Geislerovou v hlavní roli. Snímek vznikl v česko-slovenské koprodukci i za přispění České televize.
23. 5. 2025

Památky hyzdí nechtěná mementa. Turisté sprejují penisy či ryjí jména

Peruánské město Chan Chan ze seznamu památek UNESCO navštíví měsíčně tisíce lidí. Mezi nimi byl i neznámý vandal, který v polovině května na několik set let starou zeď nasprejoval penis. Nutkání smrtelníků přidat ke kulturnímu dědictví i svou nepatrnou stopu musí čas od času odolávat snad každá světoznámá památka.
23. 5. 2025

Cruise účtuje s Mission: Impossible. Ta první skončila v Praze ostudou

Umělá inteligence se rozhodla ovládnout svět, ale naštěstí je tu ještě Ethan Hunt. V osmém a údajně závěrečném filmu ze série Mission: Impossible se i v českých kinech od 22. května pustí do Posledního zúčtování. Účty si v hlavní roli opět přišel vyřídit Tom Cruise, který se do „nemožné mise“ poprvé pustil před třiceti lety při natáčení v Praze. Ale nejspíš na něj nevzpomíná rád.
22. 5. 2025
Načítání...