Poezie strana 2 z 3

Poezie Dálného východu u nás měla vždy dostatek čtenářů, jistě i díky řadě překladů – zatím posledním, a vynikajícím, je antologie Sto básní přibližující kouzlo starých japonských veršů.

„Láska je jako večernice plující černou oblohou. Náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou.“ Sám žil pouze 24 let. Přesto stihl napsat slova, která se zařadila mezi nejslavnější verše české poezie. Jeho Variace na renesanční téma v podání Vladimíra Mišíka zazněla i na Letné v listopadu 1989. Václav Hrabě by v sobotu oslavil osmdesáté narozeniny.

„Jeho báseň jest škvára, která z vymřelé sopky vyhozena mezi květiny padla. Ve květinách můžeme míti a máme zalíbení, nikoli ale v chladném mrtvém meteoru, který z rozervaných útrob vyvržen byl.“ Do kterého díla, jež vyšlo 23. dubna 1836, zabodl v časopise Česká wčela kritické žihadlo novinář a národopisec Jan Slavomír Tomíček?

Ve věku 85 let ve středu zemřel básník, divadelník, publicista, propagátor moderní české poezie a vysokoškolský pedagog Miroslav Kovářík. Potvrdil to jeho spolupracovník Radek Bláha.

Monografie Petra Hrušky Daleko do ničeho je věnována žijícímu klasikovi české poezie Ivanu Wernischovi. A nebude-li figurovat v anketách o nejlepší knihu roku 2019, bude to jen ignorantstvím hlasujících.

Plíšková v krabici se nazývá souborné vydání tří sbírek výtvarnice a básnířky Naděždy Plíškové. Nabízí nejen ucelený pohled na jiný aspekt její tvorby, ale i výtečné verše – autentické, upřímné.

To nejzajímavější, co se v tuzemské poezii objevilo v loňském roce, shrnuje výbor Nejlepší české básně 2019. Jedenáctou ročenku sestavili Radek Fridrich a Dan Jedlička, oba mimo jiné také básníci. Do výběru se dostalo čtyřiačtyřicet básní od stejného počtu autorů.

Poprvé vychází v češtině kompletní Kaligramy Guillauma Apollinaira v původní grafické podobě. Zakladatel moderní poezie přitom napsal sbírku obrazových básní už před stoletím. Překladatel Petr Šrůta na přebásnění textů do češtiny pracoval pět let.

Hudebního skladatele Jaroslava Ježka, architekta Jaroslava Fragnera, básníka Jaroslava Seiferta nebo surrealistickou malířku Toyen spojoval ve dvacátých letech minulého století Devětsil. Výstavu měl tento svaz levicově smýšlejících umělců jen jedinou, před třiatřiceti lety, jeho tvůrčí záměry představuje znovu až nyní Galerie hlavního města Prahy (GHMP). Výstavu připravila jako dynamickou podívanou s mísením uměleckých druhů, poezie a racionality, jak odpovídá poetice Devětsilu.

Básník a spisovatel Jan Skácel zemřel před třiceti lety, 7. listopadu 1989. Prostřednictvím metafor ve své poezii mísil lásku se smrtí, smutek s nadějí i bolest s touhou. Kromě básní psal i knížky pro děti, fejetony a překládal. Život strávil na Moravě, která se do jeho díla významně vepsala. V Brně budou lidé na básníka vzpomínat.

Amerického spisovatele Jacka Kerouaca, od jehož úmrtí mimochodem uplyne v říjnu padesát let, jistě netřeba představovat. Méně se však ví, že Kerouac byl nejen vynikající prozaik, ale stejně tak dobrý, ne-li lepší básník. Dokazuje to i právě vydaná Kniha haiku.

Narodil se před více než 180 lety, jeho díla ale stále poutají pozornost. Ústav pro českou literaturu vydal novou publikaci, která zkoumá, jakým způsobem Jan Neruda tvořil své básně – oproti původnímu názoru velmi pečlivě a s důrazem na přesnost. O Nerudovo dílo je aktuálně zájem i daleko za hranicemi Česka. Jeho Povídky malostranské vyšly poprvé ve vietnamštině a v jihovýchodní Asii slaví velký úspěch.

Po více než šedesáti letech vyšlo aktualizované kritické vydání jedněch z nejznámějších českých básní: Máje od Karla Hynka Máchy. Připravil ho tým odborníků z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd. Po desítkách let se jim podařilo  nahlédnout podrobně do jediného dochovaného úplného rukopisu.

Recitátor a neúnavný propagátor poezie Miroslav Kovářík vydal – konečně, chce se říct – na CD své podání všech devíti Elegií Jiřího Ortena. Jeden z našich největších básníků se tak dočkal důstojného a naprosto autentického přednesu.

Bylo pozdní odpoledne, sedmý máj – a na vyšehradském hřbitově byl podruhé pohřbíván Karel Hynek Mácha. Básníkovy ostatky byly převezeny do rodné Prahy více než století po jeho smrti. Druhý pohřeb v roce 1939 se pak stal manifestací Čechů proti nacistické okupaci.

Soukromou korespondenci Jiřího Ortena s osobnostmi české kultury i jeho blízkými shrnuje nová rozsáhlá publikace, která završuje devítisvazkové spisy tohoto básníka. I když zemřel v pouhých dvaadvaceti letech, stal se výraznou osobností (před)válečné básnické generace.

Prvotina básníka Štěpána Hobzy si pro svůj nadhled a smysl pro humor vysloužila pozornost ankety Magnesia Litera. Sbírka nazvaná Ferrari v džungli je nominovaná na ocenění v kategorii DILIA objev roku. Literární ceny se udílejí už tuto neděli.

Básník, nakladatel, malíř a politický aktivista Lawrence Ferlinghetti patří mezi nejznámější autory dvacátého století. Jeden z otců americké beat generation, která zásadně ovlivnila také českou kulturu, vlastním dílem i svými občanskými postoji celý život otevírá nové cesty poezii, imaginaci a svobodě. V neděli 24. března básník – téměř stejně tak starý jako Československo – oslavuje sté narozeniny.

Petr Borkovec přichází s nejradikálnější konceptuální sbírkou, jaké jsme u nás asi mocni. Kam se tzv. hrabou mladí konceptuálníci se svými elegantními apropriacemi! Herbář k čemusi horšímu, s podtitulem Ohlasy a centony a procvičování, je totiž sbírkou jaksi doslova. Poslechněte si ve videu ukázku Borkovcovy poezie v podání autora.

Co se dělo v loňském roce v české poezii? I když to možná vypadá, že nic, o opaku přesvědčují Nejlepší české básně roku 2018. Již desátou antologii tuzemské poezie v řadě tentokrát sestavil básník J. H. Krchovský podle předvýběru Ondřeje Hanuse.

Letošní Cenu Franze Kafky získal básník, spisovatel a překladatel Ivan Wernisch. Stal se jejím osmnáctým laureátem a pátým Čechem, který jedinou mezinárodní literární cenu udílenou v Česku dostal. Ze zdravotních důvodů ji ale nemohl osobně převzít, pověřil tím antikváře a přítele Jana Placáka.

Na pražském Výstavišti přednášeli své texty čeští a maďarští moderní básníci. Tuzemskému publiku se představili během mezinárodního večera slam poetry.

Krátce před svými devadesátými narozeninami vydává Karel Šiktanc novou sbírku, tvoří ji básně napsané v posledních dvou letech. Svou novinku nazval Ubírati se. V pražském Divadle Viola ji 21. června uvede spolu s herci Josefem Somrem nebo Lukášem Hlavicou. Kam se ubírá, naznačil také v rozhovoru s Petrem Vizinou pro pořad Kultura+.

Básně autorů dvacátého a jednadvacátého století zfilmovali studenti a pedagogové Audiovizuální tvorby Slezské univerzity. Projekt s názvem Moderní poezie do škol má učitelům pomoci ve výuce a především studentům překonat strach z poezie.