V Praze stojí první hřbitovní poesiomat. Nachází se na Malvazinkách. V jukeboxu na texty si zájemci mohou přehrát písně od Mejly Hlavsy i Karla Gotta nebo verše Charlese Baudelaira. Projekt chce spojením piety a kultury přivést na místa posledního odpočinku více lidí.
Hřbitovní poesiomat pouští „ze záhrobí“ hlas Mejly Hlavsy i Karla Gotta
Vybrané úryvky se linou z automatu ve tvaru roury. Evokovat má zvukovod lodi, z něhož se texty nesou mezi téměř osm a půl tisíce náhrobků. Stačí osmkrát zatočit a pak si vybrat autora či interpreta, od něhož má zaznít ukázka.
Některé osobnosti z poesiomatu na Malvazinkách našly místo k poslednímu spočinutí. Například spisovatel Ladislav Klíma nebo představitelé undergroundu básník a filozof Egon Bondy a hudebník Mejla Hlavsa, od něhož autoři projektu zařadili do výběru skladbu Muchomůrky bílé.
Slyšet jsou i ukázky z díla divadelníka Petra Lébla a filozofa Milana Machovce. Z populární hudby netradiční jukebox přehraje písně Evy Pilarové a Karla Gotta. Vytočit si lze také básně Jana Nerudy, Jiřího Ortena a Charlese Baudelaira v přednesu Jiřího Lábuse.
„Poslouchat myšlenky těch, kteří na hřbitově odpočívají, je vhodnou záminkou, proč se tam vydat. Kvůli poklidné atmosféře a vzpomínkám na velké osobnosti. Přáli bychom si, aby se tam lidé za nimi vypravili a zamysleli se nad jejich poselstvím. Když k člověku promlouvá ‚živý' hlas, je to něco úplně jiného, než když si stejná slůvka čte vytištěná na papíře,“ cituje Praha 5 iniciátora poesiomatů Ondřeje Kobzu.
Poesiomat do Českého Těšína i Paříže
Poesiomaty byly v uplynulých letech umístěny nejen v Praze, ale i v Brně, Ostravě, Humpolci nebo Slavičíně. Letos by mělo v tuzemských obcích přibýt dalších dvacet zařízení, například v Českém Těšíně na mostě Přátelství, který spojuje Česko s Polskem.
Do budoucna by autoři projektu jeden poesiomat rádi dostali i na pařížský hřbitov významných osobností Pére-Lachaise. Verše z českého vynálezu si ale šlo už pustit v Berlíně, New Yorku nebo Manile.