Jan Neruda

V Praze stojí první hřbitovní poesiomat. Nachází se na Malvazinkách. V jukeboxu na texty si zájemci mohou přehrát písně od Mejly Hlavsy i Karla Gotta nebo verše Charlese Baudelaira. Projekt chce spojením piety a kultury přivést na místa posledního odpočinku více lidí.

Knihy musely zůstat na policích, lidé naopak sáhli po čtečkách. Zájem o elektronické tituly se v českých veřejných knihovnách loni zvýšil až o stovky procent. České televizi to potvrdily oslovené knihovny. Například v Praze narostlo loni na jaře půjčování e-knih až o 400 procent. Nejvíc čtenáře táhla Bílá nemoc od Karla Čapka nebo knihy od Radky Třeštíkové.

Zdeňka Varhulíková se chtěla stát učitelkou. Nacisté ale uzavřeli na podzim 1939 vysoké školy a nemohla tak dokončit potřebné studium na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Místo toho se ale zapojila do odboje a pašovala z muniční továrny náboje. Gestapo ji ale při jednom zátahu zatklo a u soudu v Drážďanech pak dostala za svůj boj proti nacismu nejvyšší trest. Téměř po 80 letech historička Pavla Plachá objevila a publikovala v plném znění její dopisy na rozloučenou.

Kdybych měla volit, tedy bych si přála narodit se znova as za dvě stě let, anebo ještě později, neboť nevím, bude-li do té doby takový svět, v jakém bych já chtěla žít s rozkoší, napsala Božena Němcová téměř deset let před svou smrtí. Spisovatelku, která si nesmrtelnost zajistila prózou Babička, pravděpodobně v tu chvíli nenapadlo, že si toto přání budou lidé se zájmem číst i za zmíněná dvě století, která 4. února od jejího narození uplynou.

Narodil se před více než 180 lety, jeho díla ale stále poutají pozornost. Ústav pro českou literaturu vydal novou publikaci, která zkoumá, jakým způsobem Jan Neruda tvořil své básně – oproti původnímu názoru velmi pečlivě a s důrazem na přesnost. O Nerudovo dílo je aktuálně zájem i daleko za hranicemi Česka. Jeho Povídky malostranské vyšly poprvé ve vietnamštině a v jihovýchodní Asii slaví velký úspěch.

Po více než šedesáti letech vyšlo aktualizované kritické vydání jedněch z nejznámějších českých básní: Máje od Karla Hynka Máchy. Připravil ho tým odborníků z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd. Po desítkách let se jim podařilo  nahlédnout podrobně do jediného dochovaného úplného rukopisu.

Kresba židovského chlapce Petra Ginze Měsíční krajina se po putování na oběžné dráze dostala do Terezína, kde v ghettu pobýval za druhé světové války její autor, než byl zavražděn v Osvětimi. Americký astronaut Andrew Feustel měl kopii obrázku s sebou na své poslední vesmírné misi. Astronautova manželka Indira, která má po matce české kořeny, přiznala, že je to pro ně velmi emotivní zážitek.