Poprvé vychází v češtině kompletní Kaligramy Guillauma Apollinaira v původní grafické podobě. Zakladatel moderní poezie přitom napsal sbírku obrazových básní už před stoletím. Překladatel Petr Šrůta na přebásnění textů do češtiny pracoval pět let.
K tvorbě vizuálních básní přivedlo Apollinaira mimo jiné i setkání s Pablem Picassem a kubismem. „Máte před sebou cosi, co můžete vnímat jako výtvarný artefakt a zároveň číst jako báseň. Nikdo vás nenutí, čím začnete,“ poznamenává k formě literární historik Jiří Pelán.
Sbírka obsahuje osmdesát kaligramů. Řadu z nich napsal Apollinaire v zákopech za první světové války. „Reflektují situaci člověka, který je velmi blízko smrti,“ doplňuje Pelán. Při představení knihy verše předčítal herec Vladimír Polívka. „Přijdou mi skvěle neposlušné. Mluví takovým svobodným jazykem a to je mi dost blízké,“ přiblížil, čím ho Apollinaire oslovuje.
Co tím vlastně chtěl básník říct
Svou cestu k francouzskému básníkovi musel najít také překladatel Petr Šrůta. „Složité bylo především dostat se do mysli vojáka před sto lety a někdy i objevit, co tím vlastně chtěl básník říct, stejně jako další nuance, třeba odkazy na Apollinairovy lásky či přátele. Mně samotnému překládání jeho sbírky prohloubilo neuvěřitelně znalosti o Francii,“ přiznává.
Díky Šrůtově práci vychází poprvé celé Kaligramy přeloženy do češtiny, v originále vyšly po básníkově předčasné smrti v roce 1918. „Podle mě je to splacený dluh,“ nepochybuje Pelán. „Konečně máme úplné vydání této sbírky, i vzhledem k popularitě, jaké se Apollinaire v Česku těší.“
Mnohé tuzemské básníky svým dílem ovlivnil, třeba Karla Čapka nebo Vítězslava Nezvala, navazovali na něj samozřejmě i francouzští veršotepci. Apollinaire ale už rozsah svého literárního vlivu zaznamenat nemohl, zemřel těsně před koncem války při pandemii takzvané španělské chřipky.
