Způsob, jak zviditelnit poezii v každodenním životě občanů. A vytvářet umělecké dědictví prostřednictvím veřejných čtení a projektů na podporu povědomí o poezii. Tak oficiálně zní úkol pro Petra Borkovce, nově jmenovaného básníka města Prahy pro rok 2023.
Autoři se dnes sdružují kolem prostor, ne kolem časopisů, říká básník Petr Borkovec
Události v kultuře: Rozhovor s Petrem Borkovcem (zdroj: ČT24)
Borkovec už dlouho vede pravidelné básnické večery v pražské kavárně Fra, příští rok, kdy bude oficiálním básníkem města Prahy, se ale nechce omezit jen na ně.
„Mám spíš na mysli delší roční projekt, na kterém se bude pracovat, sbírat materiál. Mám příklad z Bruselu, kdy se skupina autorů celý rok zabývala lidmi bez domova. Žili s nimi a pak se dělaly texty. Něco takového bych chtěl, zvlášť ve spojení s mladší generací. Myslím, že to budu hodně konzultovat s básníky narozenými po roce 1985,“ uvádí Borkovec.
V Praze se podle básníka scéna v posledních letech proměnila. „Autoři dřív sdružení kolem časopisů dnes nejsou, ale jsou sdružení kolem určitých prostor, kde nejen probíhají čtení, ale vlastně se tam scházejí nějaký lidi a třeba si tam dokonce tříbí společné poetiky a něco se tam občas dohodne,“ sděluje s tím, že scéna tvořená autory různých generací je živá. Právě do zmíněné kavárny chodí prý více lidí na poezii než na prózu.
Oblíbená místa v Praze
„Vidět před sebou někoho, kdo stojí, říká něco svého, ručí za to, nemá to žádný ozdoby, herce, hudebníky, není to poloviční koncert ani poloviční divadlo, to berou (posluchači, pozn. red.) jako něco, co stojí za to vidět a stojí za to o tom přemýšlet,“ míní Borkovec.
V Praze má svá oblíbená místa. „Jsou dost různá, objevují se někde pravidelně, jako třeba Břevnov a staré vily, starousedlíci a nějaká místa u smíchovského nádraží, která mi vždycky připomínají poslední uličky před mořem,“ říká.