Němečtí experti označují čerstvá data šetření PISA – mezinárodního srovnání žáků středních škol – za alarmující. Německé školství se sice pohybuje v průměru vyspělých států, výsledky žáků ale silně ovlivňuje jejich původ. V zemi se také debatuje o tom, zda se mají vyučování účastnit i děti přistěhovalců, které neovládají němčinu.
Němečtí školáci mají potíže s němčinou. Každý pátý ji neovládá buď vůbec, nebo jen málo
3 minuty
Události: Úroveň německých žáků podle mezinárodního hodnocení klesá
Děti, které přišly do Německa se svými rodiči ze Sýrie, Afghánistánu či Bosny, někdy neovládají základy jazyka ani abecedu. Při prvních krůčcích němčinou je provází třeba Češka Klára Kunze.
Původně učitelka z Brna se svými žáky sdílí podobný osud. Když přišla do Berlína, sama uměla německy jen několik slov, ale během pouhých čtyř let se vypracovala do pozice učitelky v instituci, která pomáhá Německu zvládat větší přísun lidí z ciziny kolem roku 2015. Vyučuje v takzvané uvítací třídě, kde některé děti stráví tři měsíce, jiné celý rok. „Denně máme hodinu matematiky a čtyři hodiny němčiny,“ říká Kunze.
Klára Kunze učí v Německu děti migrantů
Typickou přistěhovaleckou čtvrtí je berlínský Neukölln. Založili ho v 18. století čeští migranti. Ti současní tvoří drtivou většinu žáků jedné z místních základních škol – kořeny v zahraničí jich má 97 procent.
Špatnou němčinu mají i německé děti
V průměru každý pátý německý žák neovládá němčinu buď vůbec, anebo jen velmi málo. S tím roste i strach rodičů dalších dětí, že je žáci se špatnou znalostí jazyka budou v hodinách brzdit. Část poslanců CDU je proto chce ze škol vyloučit. Podle opozice jde o populismus, proti je i Německý svaz učitelů, i když si jeho vedení stěžuje na přetížení pedagogů, kteří musejí vyučovat i děti se špatnou němčinou.
„Samozřejmě je to zčásti velká skupina dětí migrantů, kteří přišli v rámci velké vlny v letech 2015 a 2016. Špatně německy ale mluví také stále více německých dětí,“ upozorňuje prezident svazu Heinz-Peter Meidinger.
Řada německých školáků neumí řeč ani abecedu
V těchto případech by podle odborníků mohlo být na vině časté používání elektroniky. Podle Kláry Kunze rozhoduje o školním úspěchu dětí v první řadě podpora rodiny, ne etnický původ. „Podle mého názoru je mediální obraz v Česku hodně zkreslený,“ tvrdí učitelka.
Děti v uvítacích třídách němčinu postupně zvládají. Jejich rodičům ale zčásti hrozí, že budou muset z Německa odejít. I proto škola čerstvě k výuce němčiny přidala i hodiny angličtiny.
