Němečtí experti označují čerstvá data šetření PISA – mezinárodního srovnání žáků středních škol – za alarmující. Německé školství se sice pohybuje v průměru vyspělých států, výsledky žáků ale silně ovlivňuje jejich původ. V zemi se také debatuje o tom, zda se mají vyučování účastnit i děti přistěhovalců, které neovládají němčinu.
Němečtí školáci mají potíže s němčinou. Každý pátý ji neovládá buď vůbec, nebo jen málo
Události: Úroveň německých žáků podle mezinárodního hodnocení klesá (zdroj: ČT24)
Děti, které přišly do Německa se svými rodiči ze Sýrie, Afghánistánu či Bosny, někdy neovládají základy jazyka ani abecedu. Při prvních krůčcích němčinou je provází třeba Češka Klára Kunze.
Původně učitelka z Brna se svými žáky sdílí podobný osud. Když přišla do Berlína, sama uměla německy jen několik slov, ale během pouhých čtyř let se vypracovala do pozice učitelky v instituci, která pomáhá Německu zvládat větší přísun lidí z ciziny kolem roku 2015. Vyučuje v takzvané uvítací třídě, kde některé děti stráví tři měsíce, jiné celý rok. „Denně máme hodinu matematiky a čtyři hodiny němčiny,“ říká Kunze.
Klára Kunze učí v Německu děti migrantů
Typickou přistěhovaleckou čtvrtí je berlínský Neukölln. Založili ho v 18. století čeští migranti. Ti současní tvoří drtivou většinu žáků jedné z místních základních škol – kořeny v zahraničí jich má 97 procent.
Špatnou němčinu mají i německé děti
V průměru každý pátý německý žák neovládá němčinu buď vůbec, anebo jen velmi málo. S tím roste i strach rodičů dalších dětí, že je žáci se špatnou znalostí jazyka budou v hodinách brzdit. Část poslanců CDU je proto chce ze škol vyloučit. Podle opozice jde o populismus, proti je i Německý svaz učitelů, i když si jeho vedení stěžuje na přetížení pedagogů, kteří musejí vyučovat i děti se špatnou němčinou.
„Samozřejmě je to zčásti velká skupina dětí migrantů, kteří přišli v rámci velké vlny v letech 2015 a 2016. Špatně německy ale mluví také stále více německých dětí,“ upozorňuje prezident svazu Heinz-Peter Meidinger.
Řada německých školáků neumí řeč ani abecedu
V těchto případech by podle odborníků mohlo být na vině časté používání elektroniky. Podle Kláry Kunze rozhoduje o školním úspěchu dětí v první řadě podpora rodiny, ne etnický původ. „Podle mého názoru je mediální obraz v Česku hodně zkreslený,“ tvrdí učitelka.
Děti v uvítacích třídách němčinu postupně zvládají. Jejich rodičům ale zčásti hrozí, že budou muset z Německa odejít. I proto škola čerstvě k výuce němčiny přidala i hodiny angličtiny.