Česká školní inspekce strana 2 z 3

Asi 57 procent základních a 63 procent středních škol řešilo v posledních třech letech alespoň jeden případ šikany mezi žáky. To je podle České školní inspekce (ČŠI) více než před sedmi lety, kdy inspekce zkušenost škol se šikanou pro speciální tematickou zprávu zjišťovala naposledy. Nejčastějšími formami šikany mezi žáky jsou ponižování, pomlouvání a podobné projevy verbální šikany a kyberšikana, tedy ubližování přes internet. Více se na školách objevuje i šikana učitelů.

Povinný poslední ročník v mateřských školách je v Česku zavedený už skoro šest let. Koalice se teď vrátila k úvahám o tom, jestli ho nenechat dobrovolným. Předběžně se kloní spíš k zachování nynější varianty, rozhodnout chtějí politici ještě letos.

Odchylky ve znalostech žáků před epidemií a po ní jsou minimální, zjistila Česká školní inspekce, když koncem minulého roku otestovala víc než sto tisíc žáků. Učitelům se podle ní dařilo mírnit dopady výuky na dálku kupříkladu doučováním. U dětí ze sociálně slabých rodin ale méně.

V Česku vznikl první profesní etický kodex pro pedagogické pracovníky, jehož vytvoření iniciovali sami učitelé. Reaguje na výzvy, kterým pedagogové a ředitelé škol v současnosti čelí, jako například aktivita na sociálních sítích, změna sexuální identity žáka nebo využití technologií ve výuce. Dokument představili zástupci učitelů, ministerstva školství a dalších organizací, kteří se na něm podíleli.

Pedagogové a školní metodici prevence mohou využívat novou digitální platformu zaměřenou na předcházení šikaně a zlepšení vztahů mezi žáky i učiteli. Zájemci v systému najdou programy a vzdělávací kurzy k prevenci rizikového chování. Databáze je přístupná zdarma. Provozovatelem Interaktivní platformy podpory duševního zdraví a prevence rizikového chování (IPREV) je Univerzita Karlova v Praze.

Získat informace o tělesné zdatnosti žáků a poskytnout školám zpětnou vazbu i doporučení bude mít za cíl testování, které pro nadcházející školní rok s dalšími institucemi připravila Česká školní inspekce. Pohybové dovednosti dětí jsou dlouhodobě špatné a ještě je zhoršila omezení při epidemii covidu. Průzkum se bude konat na základních a středních školách po celém Česku. Výsledky plánuje inspekce zveřejnit na začátku příštího roku.

Přísné školní známkování zmenšuje ambice dětí ve vzdělávání i pracovní kariéře. Vyplývá to z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Rozdíly ve známkování jsou podle ní v Česku velké, hodnocení stejných výsledků žáků se mezi školami liší v průměru o jeden klasifikační stupeň. Odlišný je navíc i přístup učitelů k dívkám a chlapcům či dětem z různě bohatých rodin.

Začaly zápisy ukrajinských dětí do českých škol. Kolik mladých uprchlíků ve skutečnosti v září usedne do lavic, bude záviset nejen na výsledku zápisů, ale také na tom, jak bude pokračovat válka, kterou proti Ukrajině vede Rusko. Do Česka přišlo z napadené země kolem 70 tisíc školou povinných dětí. Do škol začala zatím chodit asi třetina tohoto počtu. Mnoho z nich ale chodí do tříd vytvořených nouzově v provizorních prostorách. O ukrajinských žácích, kteří se vzdělávají v provizorních podmínkách v českých školách, natáčela pro 168 hodin Kateřina Stibalová.

Více než třicet procent dětí na Jesenicku nenastoupilo v minulém školním roce do školy včas, docházku měly odloženou. Ve vysokém počtu odkladů ale není okres jedinečný, na Hodonínsku a Mostecku v řádném termínu nenastoupilo asi dvacet čtyři procent předškoláků a pozdní nástupy do škol jsou běžné napříč celou republikou. Vyplývá to z analýzy České školní inspekce nazvané České školství v mapách. Situace se navíc v čase nemění navzdory přijímaným opatřením; za poslední desetiletí odklady v průměru dosahují dvaceti procent.

Dalších sto milionů korun na jazykové kurzy pro ukrajinské děti vyčlenilo ministerstvo školství. Žádosti o dotace začne přijímat od června. Do škol poputuje zdarma i víc než dvě stě tisíc učebnic češtiny, které bude od středy možné objednávat na webovém portálu Učebnice pro Ukrajinu.

Více než dvacet procent učitelů základních škol v okresech Chomutov, Tachov, Česká Lípa i Rakovník si České školní inspekci (ČŠI) stěžovalo na špatnou komunikaci a vztahy s rodiči. Naopak v okolí Prachatic nebo Vyškova neměl problém s rodiči žádný z kantorů. Vyplývá to z dotazníků, které inspekce rozdala pedagogům při kontrolách ve školách. Podle učitelů je horší spolupráce s rodiči jednou z překážek, které je nejvíce omezují při práci. Potíže při komunikaci s rodinami mají podle analýzy ČŠI častěji pedagogové v regionech s horším socioekonomickým rozvojem.

Počet Ukrajinců zapsaných do škol je ve srovnání s množstvím registrovaných uprchlíků podle České školní inspekce zatím výrazně nižší. Do školek jich zatím nenastoupily tři čtvrtiny a dvě třetiny zatím ani do základních škol, uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal na tiskové konferenci s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN). Hlavní nápor na školy začne podle ministra v září, už teď ale mají problémy s kapacitou a zajištěním personálu, často se pro ukrajinské děti nedaří zajistit psychologickou podporu.

Minimálně polovina ředitelů v každém okrese si České školní inspekci (ČŠI) stěžovala na administrativní zátěž, v některých okresech vadilo papírování dokonce všem dotázaným. Vyplývá to z analýzy ČŠI, která se při kontrolách ve školách ptala ředitelů, jestli pro ně administrativa představuje problém při výkonu profese. Vyplňování povinných dokumentů často zabere ředitelům velkou část pracovního času. Ten jim pak chybí při plánování pedagogického směřování školy. V posledních letech jim navíc zátěž přibyla, třeba i kvůli covidu-19 a uprchlíkům.

Základním školám chybí hlavně učitelé informatiky, fyziky, rodinné, výtvarné i občanské výchovy. V průměru více než 35 procent hodin věnovaných těmto předmětům učí na druhém stupni pedagogové bez aprobace, tedy bez specializace na danou látku. Vyplývá to z analýzy České školní inspekce (ČŠI). U informatiky je to v průměru dokonce více než polovina vyučovacích hodin, což by podle odborníků mohl být v budoucnu problém pro konkurenceschopnost české ekonomiky.

Nalákat učitele do méně bohatých okresů je těžké, obzvlášť když v jiných regionech platí lépe. I to je jeden ze závěrů analýzy České školní inspekce (ČŠI), která teď publikovala dosud nezveřejněná data o tuzemském školství. Nejviditelnější je problém s nedostatkem kvalifikovaných pedagogů v Karlovarském, Ústeckém a Středočeském kraji, ale také v Praze. Důvody jsou pro to nicméně různé. Lépe je na tom Morava, kde je trend opačný.

Česká školní inspekce v nové analýze dospěla k názoru, že dlouhotrvající problémy českého školství zůstaly, v některých regionech se dokonce prohloubily. Tuzemské vzdělávání tedy nadále trápí nedostatek kvalifikovaných učitelů, pedagogové učící předměty, na které nemají příslušnou aprobaci nebo horší výsledky žáků v regionech s větším výskytem sociálních a ekonomických problémů. Menší úspěch i nadále zažívají děti především v části okresů Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje.

České školy narážejí na velký problém - pedagogové se totiž nehlásí do konkurzů na ředitele. Někdy má zájem dokonce jenom jeden učitel, maximálně dva. Problém najít někoho do čela školy mají hlavně zřizovatelé v malých obcích. Podle Školní inspekce chybí systematická příprava budoucích učitelů, ale i podpora těch, kteří do funkce nastoupí.

Aktuální válečné dění dopadá také na učitele. Po krátkých velikonočních prázdninách se unavení pedagogové už těší na ty letní. Po návratu výuky k normálu po covidových omezeních se teď školy vyrovnávají s přílivem ukrajinských žáků.

Výrazné potíže ve vzdělávání může mít po loňské dlouhé výuce na dálku násobně víc žáků, než se předpokládalo. Původní odhady mluvily o pětapadesáti tisících, podle nových dat školní inspekce by ale doučování potřebovalo zhruba čtyřikrát tolik dětí.

Závažné mezery ve znalostech a dovednostech má po dlouhé distanční výuce minimálně 36,5 tisíce žáků základních škol a 18 tisíc středoškoláků. Na prvním stupni je to zhruba každý osmatřicátý, na druhém stupni každý dvacátý a na střední škole každý dvaadvacátý studující. Na odstranění rozsáhlých nedostatků budou děti potřebovat nejméně ještě celý školní rok. Zjistila to Česká školní inspekce (ČŠI).

Bezbariérových není podle školní inspekce v Česku 60 procent škol. Pro mnoho studentů to znamená limit při výběru školy, což chce změnit Nadační fond Šance všem. Vybrané peníze bude posílat do školských zařízení třeba na stavbu výtahu.

Velké riziko do budoucna znamená podle školní inspekce stárnutí učitelů na středních školách. Zatímco na těch základních je nejvíc pedagogů v kategorii mezi 40 a 50 lety, na těch středních je jich už celá třetina mezi 51 a 60 lety. Někde je už teď problém zajistit výuku některých předmětů.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) nesouhlasí s návrhem premiéra Andreje Babiše (ANO) ohledně úřední maturity. Babiš totiž uvedl, že studenti by mohli mít na maturitním vysvědčení známky podle průměru za celé studium. Podle Plagy by to mohlo znamenat devalvaci vzdělávání. Vicepremiér a šéf koaliční ČSSD Jan Hamáček pak prohlásil, že rozhodnutí o podobě letošních maturit by mělo být odborné a mělo by vycházet ze stanoviska ministerstva školství. Ministři za sociální demokracii chtějí při jednání vlády postupovat podle doporučení školského resortu.

Česká školní inspekce začala sledovat výuku v hodinách přenášených on-line. Za poslední tři týdny navštívili inspektoři zhruba 2800 on-line hodin na základních a středních školách. Pokračují tak v pozorování průběhu a dopadů distanční výuky. Zajímají se třeba o to, jak dokážou učitelé využívat možností, které jim on-line technologie nabízejí.