Pohybová zdatnost žáků základních škol a víceletých gymnázií se meziročně zlepšila, ukazují to nejnovější data vycházející z Olympijského víceboje, školního projektu Českého olympijského výboru. Průzkum nicméně ukázal propad zdatnosti u desetiletých dětí, které nastupovaly do školy v covidové době a nemohly se zapojit do kroužků a sportovních oddílů. Výbor chce spolu s ministerstvem školství děti vést ještě více k pohybu, plánují projekt Aktivní škola.
Olympijský víceboj, do kterého se zapojuje zhruba dvanáct set tuzemských škol, pořádá Český olympijský výbor deset let. Posledního ročníku se zúčastnilo přes sto třicet tisíc dětí od šesti do patnácti let.
„Zjistili jsme k našemu překvapení, že tělocvik je jeden z nejméně oblíbených předmětů. Je tam řada chronických omlouvačů, kteří nechtějí cvičit. Naším cílem je vybudovat povědomí o tom, že nejcennější v našem životě je budovat život ve zdraví. Proto jsme se rozhodli vytvořit několik projektů na podporu sportování dětí a mládeže,“ řekl generální sekretář Českého olympijského výboru Petr Gracík.
Letošní výsledky ukázaly, že se jejich pohybová zdatnost meziročně zlepšila. „Aktivita dětí ale obecně klesá a výsledky u desetiletých ukázaly, že je potřeba pracovat dál. Výsledky navíc nejsou všude stejné. Zatímco aktivita jihomoravských dětí je v celorepublikovém srovnání na velmi dobré úrovni, děti z ekonomicky znevýhodněných regionů jsou na tom hůře,“ řekl místopředseda Českého olympijského výboru Milan Hnilička.
Důležití v motivaci dětí jsou rodiče i učitelé
To v rozhovoru pro Českou televizi potvrdila i ambasadorka Olympijského víceboje Šárka Kašpárková. „V našem projektu jsou oblíbené všechny disciplíny. Výkonnost dětí v jednotlivých disciplínách se odvíjí od krajů, v některých krajích jsou lepší, jinde horší. Závisí to i od sociálních podmínek. Zlepšili se ve skoku dalekém, v hodu. Největší hybnou silou je rodina, která vede děti ke sportu, a pak učitelé. Pokud jsou tělocvikáři skvělí, jako jsem měla třeba já na základní škole, tak je to na těch dětech vidět,“ řekla Kašpárková. „I z toho důvodu každoročně pořádáme pro pedagogy speciální vzdělávací kempy zaměřené na novinky aplikovatelné do hodin tělocviku,“ dodal Hnilička.
V novém ročníku víceboje mohou školy plnit pět speciálních pohybových výzev. Školáci navíc mohou aktivitu zaznamenávat přes aplikaci EPP – Pomáhej pohybem, čímž sbírají body pro Českou olympijskou nadaci. Jejím cílem je podpora ve sportování dětí z ekonomicky a sociálně znevýhodněných rodin nebo dětských domovů.
Všechny děti by měly mít pohyb
Velkou změnou má být připravovaná koncepce ministerstva, která se soustředí na všechny děti, i na ty méně pohybově nadané. „Máme obrovský pokles výkonnosti, tělesné zdatnosti a s věkem se to zhoršuje. Vliv měla i zpráva České školní inspekce, jejíž výsledky nás nepotěšily,“ řekl státní tajemník ministerstva Ondřej Andrys. Z loňského měření mezi žáky základních a středních škol vyplynulo, že se dnešní děti proti školákům z 90. let výrazně zhoršily například ve vytrvalostním běhu.
„Výsledky jsou jednoznačnou argumentací pro to, že je potřeba začít intenzivně pracovat zejména v aktivitách směřujících k podpoře vytrvalosti, všestrannosti a celkové zdatnosti. Mluví se obecně o tom, že by děti měly sportovat. My se ale v koncepci Aktivní školy soustředíme na podporu pohybu – a aktivní pohyb a sport je něco jiného. Sportovat chodí ti, kteří jsou k tomu motivovaní, mají talent nebo na ně třeba i rodina vyvíjí tlak. Potřebujeme ale cílit na všechny děti, aby se hýbaly po celý den,“ sdělil Andrys.
Do školy pěšky nebo na kole
K tomu má přispět podpora toho, aby děti do školy chodily pěšky nebo jezdily na kole, přestávky trávily aktivně, učily se třeba slovní druhy a zlomky s podporou pohybu nebo aby vzrostl podíl venkovní výuky. Tématem jsou i hodiny tělocviku, jejichž obsah se má rovněž proměnit.
„Každoročně přibývá učitelů, kteří pojmou tělocvik moderně, ale pořád přetrvává i konzervativnější způsob, kdy je na jedné straně buď dominantní atletika a gymnastika, anebo na druhé vybíjená, florbal a tento typ her. Pak to znamená, že roste podíl dětí uvolněných z hodin, protože se v tomhle pojetí nenajdou,“ řekl.
Snahou ministerstva je, aby děti z tělocviku nemusely být uvolňovány, ale mohly cvičit způsobem, který jim neublíží, ale pomůže. Podle Andryse budou některá opatření pro školy povinná, jiná budou spíše ve stylu doporučení. Resort chce koncepci představit na podzim.
