Dnešní děti se oproti školákům z 90. let výrazně zhoršily ve vytrvalostním běhu, naopak podobné výsledky v porovnání se svými vrstevníky z předchozí generace dosahují ve skoku dalekém a v leh-sedech. Vyplývá to z testování, které s dalšími institucemi připravila Česká školní inspekce (ČŠI).
Úroveň tělesné zdatnosti dětí se od 90. let zhoršila, zjistila školní inspekce
Výsledky měření tělesné zdatnosti, které se zhruba po třiceti letech na většině základních a středních škol v Česku konalo loni, v úterý představili ministr školství Vladimír Balaš (STAN) a ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Inspektoři porovnávali výsledky žáků třetího a sedmého ročníku základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií a druhého ročníku středních škol ve čtyřech motorických testech. Na podzim 2022 tak inspekce na 3700 základních a 1100 středních školách v Česku měřila výkony dětí ve vytrvalostním běhu, v dělání sedů-lehů a ve skoku dalekém.
Žáci na základních školách ještě běhali na krátkou vzdálenost, což mělo otestovat jejich obratnost, hbitost a rychlost. Chlapci ve druhém ročníku střední školy zase prováděli shyby, dívkám téhož věku se měřila délka výdrže ve shybu.
Dívky mají horší kondici než chlapci
Z měření vyplynulo, že zhruba šest procent žáků třetího a deset procent žáků sedmého ročníku je nedostatečně pohybově zdatných. U středoškoláků má problémy se všemi testovanými pohybovými aktivitami problém dokonce 15 procent dětí. Nízká tělesná zdatnost je přitom podle inspektorů spojená se zdravotními riziky a může omezovat připravenost pro výuku a zvládání každodenních pohybových úkolů.
Hůře jsou na tom s kondicí dívky. Vytrvalostní člunkový běh bez problémů zvládla jen tři procenta děvčat v sedmém ročníku ZŠ a ve druhém ročníku SŠ, u žákyň třetí třídy to bylo devět procent. Běh ale nyní činí problémy i českým chlapcům. V porovnání se školáky, kteří stejné cviky podstoupili v 90. letech, pozorují inspektoři u dnešních dětí ve všech sledovaných věkových skupinách výrazné zhoršení.
Srovnatelné výsledky mají žáci základních škol s výsledky dětí v minulosti v silových aktivitách, informoval Zatloukal. V tomto školním roce zvládlo v optimální kvalitě shyby jedenáct procent studentek a sedmnáct procent chlapců na SŠ.
Vedle inspekce se na měření podílela také Asociace školních sportovních klubů (AŠSK), Vysokoškolské sportovní centrum (VSC) Victoria a tělovýchovné fakulty z Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci.
Měření tělesné zdatnosti dětí chce ČŠI pravidelně opakovat. V budoucnu by se mělo konat pravidelně každé čtyři roky, řekl Zatloukal. Cílem je podle něj to, aby inspektoři mohli sledovat rozvoj pohybových schopností týchž dětí.
Pohyb nejen při tělocviku
Na základě výsledků měření inspekce školám doporučuje zaměřit se na rozvoj pozitivního vztahu dětí k pohybu. Podle inspektorů by učitelé měli zařadit pohyb i do jiných předmětů, než je tělocvik, a vytvářet prostor pro aktivní přestávky. Ministerstvo školství by zase podle ČŠI mělo podpoře tělesné zdatnosti školáků věnovat systémovou pozornost. Inspektoři úřadu doporučili změnit přípravu učitelů tělesné výchovy, vytvořit nový systém školních sportovních soutěží a podporovat zvýšení nabídky volnočasových pohybových aktivit.
Podobně se vyslovil i předseda České unie sportu Miroslav Jansta. „Pro zdravý tělesný rozvoj dětí je nutné změnit koncepci výuky tělocviku tak, aby byl pro děti dostatečně atraktivní a motivoval je více k pohybu,“ domnívá se. Doplnil, že na zvýšení pohybových aktivit se zaměřují koncepce Zdraví 2020 a Sport 2025, které přijala vláda. Jejich závěry ale podle Jansty vlády nenaplňují, a Česko tak v zajištění výchovy ke sportu a péče o pohybovou gramotnost obyvatel oproti jiným evropským zemím zaostává.
