Minimálně polovina ředitelů v každém okrese si České školní inspekci (ČŠI) stěžovala na administrativní zátěž, v některých okresech vadilo papírování dokonce všem dotázaným. Vyplývá to z analýzy ČŠI, která se při kontrolách ve školách ptala ředitelů, jestli pro ně administrativa představuje problém při výkonu profese. Vyplňování povinných dokumentů často zabere ředitelům velkou část pracovního času. Ten jim pak chybí při plánování pedagogického směřování školy. V posledních letech jim navíc zátěž přibyla, třeba i kvůli covidu-19 a uprchlíkům.
Celkem ve dvaceti čtyřech okresech ve školách navštívených inspektory ČŠI uvedli všichni ředitelé, že administrativa představuje překážku pro jejich práci. Jak ukazuje unikátní analýza inspekce s názvem České školství v mapách, přebujelé papírování vadí všem dotázaným například v oblasti Blanska, Bruntálu, Břeclavi nebo Českého Krumlova.
Data také odhalují, že administrativu považuje za problém minimálně padesát procent ředitelů z každého okresu. Škála mapy se tak pohybuje od 50 do 100 procent, což znamená, že nejméně polovina z oslovených vedoucích pracovníků ve všech oblastech má se záplavou dokumentů potíž. Na spodním rozhraní mapy se s 50 procenty nespokojených ředitelů pohybuje Hodonín, za kterým následují Znojmo a Chomutov s téměř 67 procenty.
Data získala inspekce z dotazníků při návštěvách ve školách. Protože v některých okresech kontrolovala méně zařízení, počet dotazovaných v jednotlivých regionech se může lišit.
V Praze papírování za problém označilo více než 84 procent dotázaných vedoucích škol. Mezi nimi i ředitel Bratrské školy v Praze Rostislav Konopa. „Ředitel by měl nejvíce času strávit pedagogikou, komunikací se studenty, učiteli a rodiči. To je těžiště jeho práce. Administrativa mi denně zabere rozhodně 35 procent z pracovní doby,“ vysvětluje ředitel. „Mám zástupkyni, hospodářku a účetní, ale přijde mi, že administrativa narůstá,“ dodává Konopa.
Formuláře přibyly během covidu
Formuláře školám přibyly i s pandemií covidu-19, během které musela školská zařízení sbírat informace například o covidových testech, ale i s příchodem uprchlíků kvůli válce na Ukrajině. Odkud se hromady formulářů, dokumentů a papírů na školy nejvíce valí, ale nelze jednoduše určit, protože ředitelé musí zasílat údaje do různých institucí. Požadavky na vzdělávací zařízení nemá jenom rezort školství, ale i zřizovatelé, kraje nebo třeba finanční správa.
Nejvíc papírování mají ředitelé malotřídek
Ještě hůře na tom jsou ředitelé malotřídních škol. Na rozdíl od velkých zařízení běžně nemají rozpočet na sekretáře, zástupce ředitele nebo ekonomy, kteří mohou vedení školy v administrativní zátěži ulehčit. V malých školách tak mívá papírování na starosti převážně ředitel. „Úkolů je poměrně stejně jako ve velkých školách, i když v menším měřítku, protože máme méně dětí. Pořád to jsou ale stejné úkony. Mám to s výukou časově tak půl na půl, odučím a musím se věnovat administrativním věcem – ekonomickým, personálním nebo výkaznictví,“ říká Jaroslav Mihal, ředitel Základní a mateřské školy Jezernice u Přerova.
„Zabírá to strašně moc času a zbývá ho tak mnohem méně na pedagogické řízení, práci s dětmi i učitelský mentoring,“ dodává Mihal. Přerov je jedním z okresů, kde všichni dotázaní ředitelé podle šetření ČŠI označili administrativní zátěž za problém. Ředitelům zavaleným dokumenty chce stát pomoci například prostřednictvím Strategie 2030+, která řeší rozvoj českého školství do roku 2030.
Komplikované papírování
„U malotřídních škol je velkým cílem Strategie 2030+ vytvářet spojená ředitelství pro více detašovaných škol. Ta budou mít jednotná ředitelství, kde je i ekonomka a administrativní pracovníci. Na jednotlivých pracovištích se pak můžou věnovat pedagogice, ale administrativu za ně udělá profesionální tým,“ vysvětluje Martina Běťáková, vedoucí týmu středního článku podpory na ministerstvu školství.
Dodává, že vyšší míra papírování může záležet také na jednotlivých zřizovatelích škol nebo na obcích, které mohou kantory zahlcovat dodatečnými dokumenty. Velké množství listin produkují školy i při vlastních vnitřních procesech. „Nejvíc času věnují ředitelé zátěži, kterou vytváří vnitřní chod organizace. Jsou to nekvalitně nastavené procesy, kdy někdo jednu fakturu zapisuje třikrát, a to pokaždé do jiné tabulky,“ říká Běťáková.
S řediteli pak její tým řeší, jak zmapovat, co ve škole pracovníci dělají, a jak v ní nastavit efektivní procesy i jak digitalizovat. „Jde o to, aby technologie používali v běžném provozu a šetřili si práci. Aby pokaždé, když jedou do zoo, si znovu nesepisovali seznam žáků, ale pracovali s excelem a uměli ho stahovat ze školních informačních systémů. Když nám takové procesy ve škole podaří nastavit, tak řádově ušetří desítky minut týdně,“ dodává vedoucí týmu.
Komplikované papírování vnímají jako problém i učitelé. Jako překážku pro výkon své práce ji podle šetření ČŠI nejčastěji označili kantoři dotázaní v okolí Tachova, a to skoro v 92 procentech, dále v Písku v 91 procentech nebo u Blanska v 90 procentech. Nejméně pak administrativu vnímají jako problém učitelé v okolí Žďáru nad Sázavou, asi z 65 procent. Podle inspekce lze zátěž snížit pomocí vhodných programů v rámci spolupráce obcí a zřizovatelů konkrétních škol.
