Pedagogové se vyhýbají funkci ředitele. Obávají se administrativy i velké zodpovědnosti

Nahrávám video

České školy narážejí na velký problém - pedagogové se totiž nehlásí do konkurzů na ředitele. Někdy má zájem dokonce jenom jeden učitel, maximálně dva. Problém najít někoho do čela školy mají hlavně zřizovatelé v malých obcích. Podle Školní inspekce chybí systematická příprava budoucích učitelů, ale i podpora těch, kteří do funkce nastoupí.

Například Helena Patáková z Prahy je ve funkci ředitele školy tři roky, většinu času věnuje papírování. „Zřizovací listiny, jmenovací dekrety, rámcové smlouvy, dotace, granty - všechno k něčemu určitě je, ale všechno je duplicitní. To znamená, že jeden výkaz neposílám jednomu, ale pěti,“ popisuje ředitelka Základní a mateřské školy Věry Čáslavské v Praze 6. 

V této škole je přes padesát pedagogů a téměř sedm set žáků. Helena Patáková dokonce i pár hodin v týdnu učí. Do konkurzu na ředitelku šla po deseti letech v roli učitelky. Měla vlastní vizi, jak by měla škola vypadat. „Spousta věcí se mi zdála nesmyslná, ale dnes třeba vím, že to není nesmyslné rozhodnutí, ale že je to zákon, který říká, že to tak musíme dělat,“ uvedla. 

Malý zájem o „ředitelování“ je dlouhodobý problém

Hlavními důvody, proč pedagogové nemají zájem jít na vyšší post, jsou náročnost práce ředitele a také velká zodpovědnost. Malý zájem o místa ředitelů je přitom dlouhodobý problém. Podle Školní inspekce byl u více než čtyřiceti procent konkurzů na ředitele základních škol jen jeden uchazeč. 

Ředitelé si také musí rozšířit své vzdělání, třetina ho ale absolvuje až po jmenování do funkce, a to v době, kdy by se měli co nejvíc věnovat své škole. „Nemáme vytvořený systém přípravy budoucích ředitelů tak, jak je to v úspěšných vzdělávacích systémech,“ sdělil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.  

Podle odborníků chybí i systém jejich podpory. Ministr školství chce studium změnit, teď se při něm ředitelé hlavně dozví, co podle zákonů a vyhlášek musí, nesmí a co jim za to hrozí. „Méně už se tam řeší ředitel jako lídr pedagogického procesu, jak vést kolektiv, jak řešit problémy, jak řešit psychologickou intervenci,“ upozorňuje ministr školství Petr Gazdík (STAN). 

Stejné věci chtěla v roli ředitelky řešit i Helena Patáková. Její plány ale nejdřív překazila pandemie covidu-19 a nyní děti ukrajinských uprchlíků. „Pořád řešíme tyto záležitosti, na tu pedagogickou část, na kterou jsem odborník, nemám tolik času, jak bych si představovala,“ uvedla ředitelka. Věří však tomu, že školu podle své vize vybudovat dokáže. Čas na to stále má, ředitelé škol jsou totiž ve funkci šest let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 33 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled