Zátěž

Chronickým únavovým syndromem trpí v Česku podle odhadů padesát tisíc lidí. Podle studie nadačního fondu Neúnavní se ale jen třetina pacientů setká s lékařem, který má s onemocněním zkušenost. Únavový syndrom se ale nemusí projevovat pouze únavou. Typickým příznakem je nevolnost po námaze. Může jít o zátěž fyzickou i psychickou, která nemusí být náročná. Často jde o běžné denní činnosti, jako je chůze po schodech. Proč vzniká, zatím není jasné. Léčba spočívá pouze v tlumení příznaků.

Podle Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice se zhruba každý čtvrtý Čech potýká se syndromem vyhoření. Čísla se zvýšila po covidu a se zhoršením ekonomické situace. Příčinou podle odborníků nebývá jen pracovní vyčerpání, ale jakákoliv dlouhodobá zátěž.

Minimálně polovina ředitelů v každém okrese si České školní inspekci (ČŠI) stěžovala na administrativní zátěž, v některých okresech vadilo papírování dokonce všem dotázaným. Vyplývá to z analýzy ČŠI, která se při kontrolách ve školách ptala ředitelů, jestli pro ně administrativa představuje problém při výkonu profese. Vyplňování povinných dokumentů často zabere ředitelům velkou část pracovního času. Ten jim pak chybí při plánování pedagogického směřování školy. V posledních letech jim navíc zátěž přibyla, třeba i kvůli covidu-19 a uprchlíkům.

Říká se jí rychlá móda a odpovídá na touhu některých lidí měnit šatník v závislosti na měnícím se střihu a barvách každé sezony s co nejnižšími nároky na vlastní peněženku. Fenomén ale živí nebezpečný trend plýtvání zdroji, energií a vodou. Nejlépe je vidět na nejsušší poušti světa v jihoamerickém Chile, kde se nachází pravděpodobně největší hřbitov rychlé módy na planetě.