Výrazné potíže ve vzdělávání může mít po loňské dlouhé výuce na dálku násobně víc žáků, než se předpokládalo. Původní odhady mluvily o pětapadesáti tisících, podle nových dat školní inspekce by ale doučování potřebovalo zhruba čtyřikrát tolik dětí.
Podle školní inspekce jsou dopady dlouhé distanční výuky větší, než se čekalo. „Je přibližně 220 tisíc žáků, kteří jsou, nebo by měli být zapojeni do doučování. 180 tisíc na základních školách a 40 tisíc na středních školách,“ sděluje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Ne všichni s doplňováním chybějící látky ale začali. Sedm procent základních, deset procent středních odborných škol a třetina gymnázií pak doučování svým žákům vůbec nenabídly. Podle Zatloukala to neznamená, že tamní studenti nikdo nedoučuje, ale že tyto školy nevyhodnotily nutnost systémové podpory většího počtu žáků.
„Což úplně neodpovídá problémům, které byly v průběhu distanční výuky zaznamenány, a spíše se jeví, že v případě některých z těchto škol nebyla věnována dostatečná pozornost diagnostice žáků,“ poznamenal Zatloukal. Nejčastěji doučovanými předměty jsou čeština a matematika. Následuje cizí jazyk, na středních školách pak i odborné předměty.
Zapojilo se 80 procent dětí
Podle školní inspekce se do doučování zapojilo jen 80 procent z více než 220 tisíc dětí, které mají v důsledku dlouhé distanční výuky ve škole potíže. Podle inspektora bylo nejvíce nezapojených žáků v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, ale i v Jihočeském a Olomouckém kraji, které nepatří ke strukturálně znevýhodněným regionům.
Od září do konce roku poslalo ministerstvo na pomoc žákům čtvrt miliardy. Jejich doučování bude pokračovat nejmíň do konce příštího školního roku. „Pomáhá jim to v tom, že se necítí být pomalejší ve třídě, můžou si v klidu zopakovat,“ myslí si ředitelka MŠ a ZŠ Únětice Martina Hovorková.
„Finanční prostředky půjdou z Národního plánu obnovy a pro školy je tam určena jedna miliarda korun,“ doplňuje mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
Spolupráce škol a pedagogických fakult
K hlavním problémům škol kromě nezapojení žáků podle Zatloukala patřil nedostatek lidí, kteří by doučování vedli. Podotkl, že část škol i kvůli tomu nemůže vyčerpat dotaci, kterou dostaly.
„A studenti z pedagogických fakult nebo fakult připravujících učitele jsou do těchto aktivit zapojeni minimálně,“ dodal inspektor. Podle inspekce je problémem to, že řada škol nechce pustit cizí lidi mezi žáky a některé fakulty také své studenty dost nemotivují nebo neuznávají tyto aktivity jako praxi.
