Základním školám chybí hlavně učitelé informatiky, fyziky, rodinné, výtvarné i občanské výchovy. V průměru více než 35 procent hodin věnovaných těmto předmětům učí na druhém stupni pedagogové bez aprobace, tedy bez specializace na danou látku. Vyplývá to z analýzy České školní inspekce (ČŠI). U informatiky je to v průměru dokonce více než polovina vyučovacích hodin, což by podle odborníků mohl být v budoucnu problém pro konkurenceschopnost české ekonomiky.
„Poptáváme učitele českého a anglického jazyka, matematiky, fyziky, informatiky, dílen a robotiky v libovolné kombinaci. Jsme stabilní tým, ale roste nám počet tříd, proto potřebujeme posily a někteří z nás odchází do penze,“ píše se v inzerátu základní školy v ulici Starodubečská v Praze 10.
Ve facebookové skupině, kde učitelé hledají práci, ho škola sdílela už minulý týden v pondělí. Ani devět dní po zveřejnění se jim zatím nikdo nepřihlásil. „Je velké štěstí, když se podaří sehnat aprobovaného učitele na tyto předměty. Fyzika, informatika i matematika – to je tragické, tyhle obory nejsou vůbec. Zatím se mi přihlásili pouze jazykáři,“ říká ředitel školy Jan Mareš.
Nové spolupracovníky shánějí i v Úvalech ve Středočeském kraji. Do týmu chtějí pedagoga s aprobací pro první stupeň a učitele matematiky, fyziky a zeměpisu na druhý stupeň. Podobně jako jejich kolegové v Praze zatím bez většího úspěchu, prozatím obsadili pouze matematickou pozici.
„Snažíme se o to. Vždy věříme, že aprobovaného učitele seženeme. Pokud se to nepovede, snažíme se vzít nejvhodnějšího odborníka, který má svojí kvalifikací nejblíž k tomu, aby předmět mohl vyučovat,“ vysvětluje ředitel úvalské školy Lukáš Kunc. Dodává, že ze sedmdesáti pedagogů ve škole je asi deset z nich neaprobovaných.
Školy musí podle zákona zajistit výuku předmětu, a to i když nenajdou člověka s potřebnou aprobací. Výuka dané látky tak někdy připadne neaprobovaným pedagogům. Podle nové analýzy ČŠI „České školství v mapách“ například v případě rodinné výchovy množství neaprobovaně odučených hodin v Česku dosahuje v průměru skoro 65 procent, u informatiky 55 procent. Průměrně přes 35 procent lekcí bez aprobace vyučují pedagogové i ve fyzice nebo občanské, výtvarné či hudební výchově.
Konkurence soukromých firem
Česká školní inspekce upozorňuje, že často výuka méně baví právě žáky, které učí neaprobovaní učitelé. Zároveň mají tito školáci podle ČŠI horší výsledky. To by třeba v případě informatiky mohl být kvůli budoucímu rozvoji oboru problém. Inspekce v analýze předmět řadí jako druhý v pořadí mezi obory nejčastěji vyučované bez aprobace, hned po rodinné výchově. Sehnat kvalifikované učitele informatiky je ale obtížné. Absolventi oboru, a to i ti, kteří současně studují i na pedagogických fakultách, totiž často nakonec najdou lepší uplatnění v soukromé sféře.
„Po IT absolventech je poptávka a ani zvýšení platů asi nedokáže zajistit, že školství bude soukromému sektoru konkurovat. Problém je to logicky velký, protože to souvisí i s konkurenceschopností naší ekonomiky. Abychom obstáli ve světě průmyslu 4.0, algoritmizace společnosti a ekonomiky založené na umělé inteligenci, musíme problém nedostatku učitelů informatiky systémově řešit,“ vysvětluje sociolog a politolog Tomáš Lebeda z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který je spoluautorem publikace České školství v mapách. Dodává, že například v případě fyziky je obor studijně náročný a nepřitahuje ani studenty pedagogických fakult.
„Občankou“ k finanční gramotnosti
Bez aprobace učitelé často přednášejí i občanskou výchovu, v průměru téměř v 39 procentech z vypsaných hodin. Podle pedagogických fakult ale patří předmět spíš mezi populárnější, zájem o obor je mezi studenty univerzit poměrně velký. Vysoká neaprobovanost občanské výchovy je z velké části způsobená menší týdenní dotací lekcí v rozvrhu žáků. Kvůli tomu často výuku předmětu dostane na starosti pedagog se specializací na jiné předměty, kterému škola musí doplnit úvazek.
„Učitel s aprobací a patřičným pedagogickým umem dokáže vytěžit takzvaně z minima maximum, i při omezené časové dotaci dokáže žákům předat základní dovednosti mediální, finanční, ale i jiných gramotností,“ vysvětluje problém při výuce občanské výchovy náměstek ústředního inspektora Ondřej Andrys.
Znalost těchto témat podle něj přitom může školákům usnadnit orientaci v dospělém životě. „Netýká se to jen mediální a finanční gramotnosti, ale i obecně výchovy k demokratickému občanství. Například na učilištích je občanská nauka zcela podružným předmětem ustupujícím předmětům praktickým, přestože na takové školy zpravidla dochází žáci, kteří tento předmět a znalosti a dovednosti z něj získané potřebují možná v nejvyšší míře,“ upozorňuje náměstek. Dodává, že mediální a finanční gramotnost jsou průřezová témata, proto není pro jejich rozvoj důležitá jen občanská výchova, ale třeba i čtenářská gramotnost.
Nízký plat
Podle programového ředitele EDUinu Miroslava Hřebeckého, souvisí nedostatek aprobovaných učitelů s prestiží učitelské profese a platovým ohodnocením. Aby se počet aprobovaných hodin zvýšil, musí být pedagogové dobře zaplaceni. „Zlepšilo se to, ale úroveň se musí udržet alespoň na 130 procentech mzdového průměru České republiky. Pořád ještě jsou učitelé jedni z nejméně ohodnocených vysokoškoláků,“ říká Hřebecký.
Pomoci by podle něj mohli i vysokoškoláci z oboru bez pedagogického vzdělání, kteří zatím můžou v tuzemských školách učit na výjimku. Ti by si měli v budoucnu podle chystané novely o pedagogických pracovnících do tří let učitelské vzdělání doplnit.
„Přitom inspekce jednoznačně říká, že mezi aprobovanými odborníky s a bez pedagogického vzdělání není zdaleka takový rozdíl. Zatímco mezi aprobovaným fyzikářem a aprobovaným učitelem hudební výchovy učícím fyziku pochopitelně je obrovský, byť formálně oba splňují zákon o pedagogických pracovnících. V tom je ta absurdita,“ vysvětluje ředitel.
