Více než třicet procent dětí na Jesenicku nenastoupilo v minulém školním roce do školy včas, docházku měly odloženou. Ve vysokém počtu odkladů ale není okres jedinečný, na Hodonínsku a Mostecku v řádném termínu nenastoupilo asi dvacet čtyři procent předškoláků a pozdní nástupy do škol jsou běžné napříč celou republikou. Vyplývá to z analýzy České školní inspekce nazvané České školství v mapách. Situace se navíc v čase nemění navzdory přijímaným opatřením; za poslední desetiletí odklady v průměru dosahují dvaceti procent.
Josefíně je šest let a v Základní škole Jeseník ve stejnojmenném městě navštěvuje přípravnou třídu. Letos jí bude končit a v září teprve nastoupí do první třídy. „Byla narozená v červenci,“ vysvětluje pozdní nástup své dcery do školy Petronela Poledníková. „Druhý důvod byl, že máme ještě staršího, třináctiletého syna. U něj nám odklad nikdo nedoporučil, nyní je v sedmé třídě a odklad mu chybí neuvěřitelně. Z toho důvodu jsem u dcery neváhala.”
Na Jesenicku, odkud Josefína pochází, v minulém školním roce do první třídy později nastoupilo asi třicet procent žáků. Dívka samotná je takzvaným prázdninovým dítětem, tedy potomkem narozeným chvíli před začátkem školního roku.
Podle českých zákonů by měla po dovršení šesti let hned v září nastoupit do školy, současně by ale zřejmě byla nejmladší ze třídy. Kvůli školní zralosti je proto měsíc narození dítěte jedním z faktorů, ke kterým pracovníci pedagogicko-psychologických poraden při schvalování odkladu přihlíží.
Podle Evy Pacherníkové, vedoucí pracovnice z pedagogicko-psychologické poradny v Jeseníku, je ale vysoký počet odkladů v regionu způsobený jinými příčinami než v případě Josefíny. “Aktuálně je to kvůli covidovému období. Většina dětí ze sociálně slabších rodin nenavštěvovala školky rok nebo rok a půl, takových dětí tu máme spoustu,” vysvětluje. „ Dostanou se k nám ve věku šesti let, nemají předškolní návyky a jsou tam výrazná oslabení. To je jeden z největších problémů. Za poslední dva roky je nárůst odkladů hlavně z tohoto důvodu.“
Hodonínsko, Mostecko
Kromě Jesenicka pozoruje inspekce vysoké množství odkladů napříč celou republikou. Z analýzy ČŠI vyplývá, že druhé největší množství odkladů mají Hodonínsko a Mostecko, a to v průměru zhruba 24 procent. Jak ale ukazuje přiložená interaktivní mapa, ve srovnání s ostatními okresy příliš nevybočují. Průměrné množství odkladů se kromě Jesenicka pohybuje v rozmezí přibližně od 13 do 24 procent.
Při rychlém pohledu na zobrazená data to vypadá, že odklady bývají častější na Moravě. S tím ale náměstek ústředního inspektora Ondřej Andrys nesouhlasí. „Odklad není na Moravě výrazně větší, jedná se částečně o zkreslení výsledků v mapě dané tím, že Morava je geograficky menší. Obecně pozorujeme odklady spíše v periferních příhraničních regionech a regionech s nižším ekonomickým rozvojem, až na nějaké výjimky jako je olomoucký okres, okres Kroměříž, Hodonín a Nový Jičín,“ vysvětluje Andrys.
V minulém školním roce do prvních ročníků základních škol nastoupilo zhruba 23 procent dětí starších než šest let. Celkově v posledním desetiletí nastupuje na první stupeň pravidelně asi 20 procent dětí starších šesti let. „Jinak řečeno, odklad se dlouhodobě pohybuje zhruba na úrovni pětiny žáků,“ dodává Andrys.
Zásahy ministerstva nepomohly, navrhuje další
Ministerstvo školství (MŠMT) se v minulosti snažilo zavádět opatření, která by mohla snížit počet odkladů. Ta zahrnovala například zavedení povinného posledního roku předškolního vzdělávání nebo posunutí zápisů do prvních tříd z období ze začátku kalendářního roku na duben. Podle ČŠI ale příliš nepomohla. „I přes přijatá systémová opatření neklesá podíl dětí s odkladem školní docházky,“ píše se v analýze inspekce.
Do budoucna však MŠMT připravuje další opatření, která mají množství odkladů zmenšit. „Zavedení povinného posledního roku předškolního vzdělávání či přesun termínu zápisů bylo sice jedním z důvodů k možnému snížení počtu odkladů, nikoli ale hlavním,“ říká mluvčí ministerstva Aneta Lednová.
A právě proto, že ani jedno z těchto opatření ke snížení výrazně nevedlo, nechalo si MŠMT vypracovat výzkum. Na jeho základě došlo k závěru, že bude nutné změnit především přístup učitelů, styl a náročnost výuky na 1. stupni, zejména v 1. ročníku. Navrhuje proto snížit nároky na žáky v první třídě nebo sjednotit postupy poraden při posuzování připravenosti dětí na školu.
Méně tlaku
Podle předsedkyně Asociace pracovníků Pedagogicko-psychologických poraden Jany Hlavové je vyšší míra odkladů způsobená tím, že některé děti nemají tak vyspělé potřebné předškolní dovednosti a schopnosti, aby zvládly ustát rychlý školní start v začátcích povinné školní docházky. Rodiče i děti často v první třídě narazí na to, že i dílčí nezralosti prvňáčků, ať už pracovní, sociální nebo emocionální, mohou být velmi nevýhodné a velmi často se pak dětem dostává negativního hodnocení. Navíc pokud je dítě nezralé, může školní zátěž omezit jeho rozvoj a potíže tak mohou ještě narůstat.
První třída je nastavená ve svých aktivitách a vzdělávacím programu tak, že posun je pro nezralé děti velmi rychlý a náročný. Některé pak v tomto selhávají. „Z našeho pohledu není řešením kompenzace formou podpůrných opatření, která ve vyšších třídách mohou vygradovat až potřebou podpory asistentem pedagoga, a to zejména z důvodu rozvoje specifických obtíží či potíží v chování. Podle nás je počet odkladů obdobný jako v předchozích letech,“ vysvětluje předsedkyně.
Dodává, že stejně jako výzkum MŠMT zastává názor, že je potřeba nastavit trochu jiné vzdělávání v první a druhé třídě, aby na žáky nebyl takový výkonový tlak a každé dítě mohlo pracovat podle svých možností. „Abychom se opravdu přiblížili potřebám dítěte a sledovali jeho individuální posun při osvojování čtení, psaní a počítání. Tím by se určitě množství odkladů zmírnilo,“ dodává Hlavová.
