Výuka moderních dějin v českých školách je podle většiny žáků základních a středních škol nedostatečná a chtěli by na ni mít více času. Asi sedmdesát procent dětí uvedlo, že jim dějepis pomáhá porozumět dění ve světě. O nejnovější historii a soudobých problémech ale nepředávají vědomosti dvě třetiny učitelů dějepisu. V testu z moderních dějin uspěla necelá polovina studentů prvního ročníku středních škol, řekl ústřední školní inspektor České školní inspekce (ČŠI) Tomáš Zatloukal.
Dvě třetiny učitelů se nezabývají moderními dějinami. Žáci by se jim chtěli věnovat více
Testování se loni na podzim zúčastnilo zhruba šestadvacet tisíc učňů a studentů z 353 středních škol. Dotazníky ve školním roce 2021/2022 vyplnilo asi pětadvacet tisíc mladých lidí a asi tisíc učitelů dějepisu ze základních a středních škol.
„Učitelé dějepisu dospějí v devátém ročníku nejčastěji do 90. let 20. století, případně do roku 1989. Jen pětina z nich dovede výuku dějepisu do prvního desetiletí 21. století, do současnosti dospěje s výukou dějepisu přibližně čtrnáct procent učitelů. Neuspokojivé je, že nejnovější dějiny a soudobé problémy žákům nepředávají dvě třetiny učitelů,“ uvedla ČŠI.
Výsledky testů podle Zatloukala nejsou příliš optimistické. Průměrná dosažená úspěšnost v testu byla 46 procent. Nejvyšší úrovně dosáhlo 45 procent z 6966 studentů gymnázia, šestnáct procent z 13 275 studentů z maturitních oborů a čtyři procenta z 5654 žáků učebních oborů. Naopak 53 procent učňů, kteří se testování zúčastnili, test nezvládlo. „Pouze pětina žáků dosáhla nejvyšší úrovně, tedy žáci byli schopni řešit komplikované úlohy,“ okomentoval Zatloukal.
V Událostech, komentářích přiznal Zatloukal, že považuje za velký problém, jak slabé povědomí nejen o moderních dějinách mají učni. „Těchto slabých výsledků dosahují nejen v tématech moderních dějin, ale i ve finanční gramotnosti, čtenářské, matematické a další, a vstupují z věkové kohorty svých spolužáků jako první do pracovního procesu. Nejsou na pracovní život ani svůj osobní vůbec připraveni,“ poukázal.
Aprobovaní učitelé na moderní dějiny dbají více
Podle inspekce v hodinách dějepisu převládá takzvaná frontální výuka, tedy výklad učitele před žáky ve třídě. Tato výuka podle inspekce nedovoluje kvalitnější organizaci hodin s vyšším zapojením žáků do výuky. Výklad používá 83 procent z 393 dějepisářů na základních a 87 procent z 611 učitelů historie na středních školách. Překážkami ve výuce dějepisu jsou podle učitelů na základních školách zejména administrativa či nedostatečná motivace žáků v hodinách. Motivaci podle inspektorů ovlivňuje vedle nezájmu žáků i nadužívaní frontální výuky.
Aktivizační metody jako skupinovou výuku, exkurze a besedy s pamětníky do hodin zahrnuje zhruba polovina pedagogů základních a dvě pětiny učitelů středních škol.
Rozdíly ve výuce a jiné pohledy na cíle dějepisného vyučování inspektoři zjistili mezi aprobovanými a neaprobovanými učiteli historie. Pedagogové bez aprobace častěji požadují, aby žáci znali fakta o historii. Aprobovaní naopak více dbají na to, aby žáci argumentovali a uměli vyhledávat a analyzovat informace. Zároveň podle inspektorů aprobovaní učitelé dějepisu častěji považují moderní dějiny za prioritu dějepisného vzdělávání a uvádějí, že by se měly učit i na úkor starších období více.
Cíl učitelů: aby žák uspěl u přijímaček?
O tom, že by se měla výuka významně změnit, se hovoří již léta. Ambicí podle Zatloukala je, co nejvíce propojit jednotlivé předměty, odstranit souběžné výklady základů o tomtéž, a naopak vzájemně navazovat a ušetřit čas na aktivity, z nichž žáci látku snáze pochopí.
Že to tak není, je podle ústředního školního inspektora zejména tím, že hlavním cílem většiny učitelů je, aby jejich žáci uspěli u přijímacích zkoušek. „Školy jsou tlačeny k tomu, aby kvantitativně prošly všechna témata, ale bez prostoru pro to, aby ho žáci dobře pochopili a uměli s ním pracovat. (…) Máme jednotnou přijímací zkoušku, která má svůj obsah. Ten významně ovlivňuje to, jak vzdělávání ve školách probíhá. A rodiče hodnotí učitele podle toho, jak jejich děti uspěly v přijímacích zkouškách,“ shrnul.
Podle inovátora vzdělávání Mikyho Škody je způsob výuky i výsledkem toho, že učitelé zkrátka učí tak, jak jsou od malička zvyklí, že se vyučuje. „Jeden z problémů je, že jsou učitelé různé věkové skupiny, a do čeho se člověk narodí, to mu přijde normální,“ poukázal.
Dějepis+ končí
Ve snaze proměnit a obohatit metody výuky moderních dějin vznikl projekt Dějepis+, za nímž stojí odborníci z Ústavu pro studium totalitních režimů a Národního pedagogického institutu (NPI). Ministerstvo školství ale dříve informovalo, že projekt letos skončí. Výuku dějepisu na všech základních školách by měly změnit nové učební programy, které NPI připravuje. Podle dříve platného harmonogramu ministerstva školství měly změny platit v některých školách od září 2024, podle nového plánu resortu to bude o rok později.
Žáci, jejichž učitelé program Dějepis+ využili, jej vesměs považují za přínosný. Součástí hodin nebyl jen prostý výklad, ale i výuka se zapojením počítačů nebo různých ukázek. „Dělali jsme takové živé obrazy, třeba na Jindřicha VIII. jsme dělali scénky,“ vylíčila žákyně základní školy v Přerově nad Labem Klára Tomášková.
Její učitelka Olga Kovaříková považuje za velký přínos Dějepisu+, že jí umožnil shromáždit materiály pro nový způsob výuky historie. „Nebýt Dějepisu+, kde se sdílejí materiály, žádná platforma s kvalitními materiály není,“ podotkla.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ujistil, že některé součásti Dějepisu+ se přenesou i do nových programů. „Připravujeme (…) plán postupu na kurikulu středních škol. Velmi rádi bychom využili část lidí a této zkušenosti,“ uvedl. Také podle ředitele Národního pedagogického institutu Ivo Jupy se budou „některé formy dál využívat v dalších projektech“.