Společnosti Meta a Google v přelomovém soudním procesu v Los Angeles čelí obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Žalující strana chce, aby Meta, která vlastní sítě Instagram, Facebook a WhatsApp a Google, vlastník videoplatformy YouTube, převzaly odpovědnost za újmu způsobenou dětem v důsledku používání těchto sítí.
„Tyto firmy vyrobily stroje navržené tak, aby u dětí způsobovaly závislost, a udělaly to záměrně,“ řekl právník Mark Lanier v pondělí v úvodním prohlášení u soudu, kde přirovnal sociální sítě ke kasinům a drogám. Zastupuje dvacetiletou ženu označenou iniciálami K. G. M. Ta podle Laniera začala používat YouTube v šesti letech a Instagram v devíti letech. Před absolvováním základní školy na YouTube zveřejnila 284 videí.
Případ by podle agentury AP mohl stanovit precedent pro tisíce podobných žalob proti společnostem provozujícím sociální sítě. Společnosti TikTok a Snap, které byly původně mezi žalovanými stranami, spor finančně urovnaly nezveřejněnými částkami.
Jedna žena proti nejmocnějším korporacím
Soudní proces bude trvat šest týdnů a bude v něm vypovídat K. G. M. i ředitel Mety Mark Zuckerberg, šéf Instagramu Adam Mosseri a ředitel YouTube Neal Mohan. Porotci rovněž vyslechnou výpovědi bývalých zaměstnanců Mety, kteří dali výpověď a upozornili na problém závislosti dětí na sociálních sítích.
Lanier uvedl, že navzdory veřejnému postoji společností Meta a YouTube, které tvrdí, že se snaží chránit děti, jejich interní dokumenty ukazují zcela odlišný postup, přičemž výslovně uvádějí malé děti jako cílovou skupinu.
Právník porotě ukázal řadu interních e-mailů, dokumentů a studií provedených společnostmi Meta, YouTube a Google. Zdůraznil studii Mety nazvanou Project Myst, ve které tisíc teenagerů a jejich rodiče odpovídali na otázky o používání sociálních sítí. Mezi dvě klíčová zjištění podle Laniera patří skutečnost, že Meta si byla vědoma zvýšené náchylnosti dětí s nepříznivými životními zkušenostmi, jako je trauma či dlouhodobý stres, k rozvoji závislosti, a zároveň toho, že rodičovský dohled a kontrolní mechanismy mají pouze omezený účinek.
Spor o sociální sítě
Lanier přirovnal společnosti provozující sociální sítě k tabákovým firmám a citoval interní komunikaci mezi zaměstnanci Mety, kteří vyjádřili znepokojení nad nedostatečnou iniciativou společnosti v otázce možného negativního vlivu jejích platforem na děti a mladistvé. Jeden ze zaměstnanců Mety podle Laniera uvedl, že Instagram je „jako droga“ a že zaměstnanci jsou „v podstatě dealeři“. Lanier citoval i vnitřní dokumenty firmy Google, v nichž byly některé její produkty přirovnány ke kasinu.
Právník Mety Paul Schmidt u soudu hovořil o neshodách mezi vědci ohledně závislosti na sociálních sítích. Někteří vědci se domnívají, že neexistuje, nebo že závislost není nejpřesnější termín pro intenzivní používání těchto platforem, řekl Schmidt.
Podle Schmidta je zásadní otázkou v případu to, jestli byly sociální sítě zásadním faktorem v duševních problémech K. G. M. Právník před soudem procházel její zdravotní záznamy a zmínil, že v dětství prožila mnoho obtížných situací, včetně emocionálního týrání, problémů s vnímáním vlastního těla a šikany.
Zákaz řeší i Evropa
Řada zemí v poslední době zvažuje kvůli obavám z negativního vlivu sítí na mládež, že je nějakým způsobem omezí. Zavedla to už Austrálie, stejný krok avizovalo Španělsko i Francie a v Evropské unii se formuje koalice zemí, které by chtěly postupovat vůči majitelům sociálních sítí koordinovaně.
Také český premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli ve videu na sociálních sítích uvedl, že je pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších patnácti let. Někteří experti podle něj tvrdí, že jsou pro děti škodlivé. „Já jsem pro, protože odborníci, které znám, říkají, že je to strašně škodlivé pro děti. My musíme ochránit naše děti,“ prohlásil premiér.
Experti nejsou jednotní
Sociální sítě se staly pro mladé lidi už natolik automatickou součástí života, že podle několika skupin expertů zákaz problém nevyřeší, naopak ho může zesílit. Například dětský fond OSN (UNICEF) loni v prosinci upozornil, že jen zákazy děti neochrání, a mohou být naopak kontraproduktivní. „Pro mnoho dětí, zejména těch, které jsou izolované nebo marginalizované, jsou sociální sítě zdrojem učení, navazování kontaktů a sebevyjádření,“ upozornil.
Podle odborníků z týmu Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti (IRTIS) Fakulty sociálních studií MU jsou ale nepromyšlené zákazy málo efektivní a potenciálně škodlivé. Adolescenti na sítích tráví až několik hodin denně, což má negativní, ale i pozitivní dopady na jejich celkovou pohodu a duševní zdraví.
„V tomto ohledu se může zdát, že plošný zákaz je nejjednodušší řešení. V současné době ale neexistuje dostatek odborných závěrů, které by jednoznačně podporovaly pozitivní dopady celoplošných zákazů. Hrozí, že zavedeme opatření, která mohou napáchat nejasné škody, a vlastně tak psychickému zdraví dospívajících spíše uškodit,“ varovali vědci.
Dominik Voráč z Univerzity Palackého v Olomouci, který se bezpečnosti na internetu věnuje, pro ČT24 uvedl, že regulace pro děti mladší 15 let by byla prospěšná, klíčové podle něj je zaměřit se na algoritmy, jež preferují agresivitu a konflikty. Řešením by podle něj byly například také omezovače, které by děti na sítě nepouštěly například večer.
„Většina psychologů ale nedoporučuje plošný zákaz,“ zdůraznil Voráč. „Negativní vliv je na menšinu dětí a pozitivní vliv není zanedbatelný,“ doplnil. Liší se podle něj také nebezpečnost různých sociálních sítí: například Discord nebo WhatsApp nabízejí dětem přístup do skupin, kde na ně dospělí nevidí a kde se mohou setkávat s toxickým materiálem – přitom zrovna tyto dvě sítě v australském zákazu nejsou.
