Do školy se doopravdy těší pouhých devět procent českých dětí ve věku jedenáct až patnáct let. Pocit spokojenosti školáků ovlivňují vztahy s vrstevníky, nízká míra podpory od učitelů či nároky na výuku a související stres, popsali vědci v rozsáhlé studii.
Do škol v tuzemsku nechodí příliš rádo, nebo se tam vůbec netěší, asi 40 procent dětí. Asi polovině žáků se ve škole „celkem líbí“. Vliv má na míru „těšení se“ i věk – v 11 letech se do školy netěší asi 28 procent, u patnáctiletých je to téměř polovina, upřesnil vedoucí výzkumného týmu studie HBSC Michal Kalman. „V roce 2010 jsme měli 21 procent školáků, kteří se těšili do školy, v roce 2022 už to bylo 12 procent jedenáctiletých dětí. U patnáctiletých je to ještě horší,“ popsal trend. V roce 2010 se do školy těšilo 16 procent patnáctiletých, v roce 2022 to bylo osm procent.
Aktualizované výsledky přinesla mezinárodní studie o zdraví a životním stylu školáků a školaček HBSC (Health Behaviour in School-aged Children). Data vědci sbírali naposledy předloni. V porovnání s dalšími státy se Česko řadí k zemím, v nichž se děti do školy těší nejméně, upozornili.
Osmiletá gymnázia mají studenti nejraději
Do školy se podle Kalmana nejvíce těší děti z úplných vlastních rodin. Častěji mají také školu rádi oproti jejich vrstevníkům na základních školách studenti víceletých gymnázií. Ze školních povinností je podle Kalmana stresovaných 38 procent chlapců a 52 procent dívek. Největší změna v pociťování stresu je podle něj mezi pátou a sedmou třídou. Zatímco v páté třídě je stresovaných ze školních povinností 29 procent chlapců, v sedmé třídě to hlásí 44 procent. U „páťaček“ je to 34 procent, o dva ročníky výš už 62 procent. „Stres ze školních povinností nijak nevybočuje z evropského průměru,“ doplnil Kalman.
Na stres ze školy mají nejčastěji vliv obavy z budoucnosti a nutnost rozhodovat se o budoucím studiu či zaměstnání, případně to, že se děti musí učit věci, kterým nerozumí, nebo také očekávání učitelů. Vyplynulo to z odpovědí dětí. Obavy výrazněji trápí dívky, podotkl Kalman. Stres z budoucnosti se podle výzkumníků týká především deváťáků.
Nenávist ke škola má dopady na duševní zdraví
Asi polovina žáků ve studii uvedla, že svým učitelům věří. Zhruba 40 procent dětí cítí, že vyučujícím na žácích záleží. Pociťovaná míra opory ze strany kantorů podle výzkumníků klesá spolu s věkem – u jedenáctiletých žáků vnímá oporu ze strany učitelů 50 procent chlapců, u patnáctiletých je to 30 procent. U dívek je to v jedenácti letech 51 procent, v patnácti letech jen 22 procent.
Děti, kterým se ve škole nelíbí, mají výrazně vyšší riziko výskytu depresivních stavů, bolestí hlavy, nervozity. Patří mezi ně i děti, které méně spí nebo mají vyšší míru užívání návykových látek, nechal se slyšet datový analytik české části studie HBSC Petr Baďura. Děti, které cítí nízkou podporu vrstevníků a učitelů, mívají nízkou podporu i v rodině, doplnil. „V případě, že dětem chybí opora doma, je velmi malá šance, že si to vykompenzují ve škole,“ zmínil.
Studie se účastnilo zhruba 15 tisíc žáků ve 250 školách v Česku. Sběr dat se opakuje jednou za čtyři roky.
Řešení leží ve školách
Podle vědců má klíčovou roli ve vztahu dětí ke škole učitel. Svým aktivním přístupem, využíváním vhodných výukových metod a zvoleným způsobem hodnocení působí jako významný prvek prevence negativních vztahů ve třídě, špatného prospěchu nebo šikany.
Děti se do školy více těší, když se mohou bez obav ptát a sdělovat své postřehy. Je pro ně zábavnější, mohou-li na úkolech, aktivitách nebo projektech vzájemně spolupracovat a učit se jedno od druhého. Každý z žáků potřebuje zažít úspěch a ocenění. Škola dětem také dává smysl, pokud je učivo propojeno s jejich světem.
