„Nepřijímal bych faktor, že přitvrzujeme kvůli tomu, že by to snad někdo chtěl, ale myslím, že ti lidé už se skutečně adaptovali na život v Česku,“ prohlásil v pořadu Události, komentáře ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Dodal, že situace, kdy podle posledních údajů pracuje 64 tisíc uprchlíků, přináší konkrétní benefity české ekonomice. Je to motivační faktor, dodal.
Vláda v úterý schválila přísnější podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny. Například zrušení pětitisícového příspěvku – to se ale netýká všech. „Týká se to pouze těch, kteří mají v Česku státem garantované ubytování a stravu,“ zdůraznil Rakušan v Událostech, komentářích.
Poslanec SPD Radek Koten podotkl, že počet pracujících uprchlíků však může být nepřesný. „Mohou to být lidé, kteří zde pracovali na klasické pracovní povolení a posléze, v případě, že jim vypršelo, tak přešli do režimu strpění,“ uvedl.
Rakušan zmínil, že se to týká těch lidí, kterým vypršelo vízum, a jde o jednotky tisíc lidí. „My jsme je v té chvíli neposlali zpátky do země, kde se válčilo,“ zmínil s tím, že jde o lidi, kterým vypršelo tříměsíční vízum a prodloužili si pobyt. Ministr zdůraznil, že lidé, kteří měli nelegální pobyt, neměli žádné oprávnění k pobytu, nedostali statut dočasné ochrany, ale jen statut českého strpění. „Nekombinujme ty dvě skupiny dohromady,“ dodal.
Koten řekl, že vláda nemá o počtu běženců přehled. „Tím, že jsme v Schengenu, tak nejsme schopni kvantifikovat, kolik jich odjelo,“ zmínil.
Podle Rakušana má Česko přehled o 75 procentech běženců. „My víme přesně, kdo na naše území vstoupil,“ uvedl s tím, že opozice často neuvádí přesné informace. „Ten údaj, který je hůře sledovatelný, protože jsme v Schengenu, je, kolik lidí z České republiky odešlo někam jinam nebo změnilo místo bydliště v České republice,“ zdůraznil s tím, že údaje se nadále zpřesňují. Podle něj má Německo pro srovnání přehled o padesáti procentech lidí, kteří jsou na jeho území.
Dodal, že aby Česko mohlo adaptovat školský či zdravotnický systém, potřebuje vědět o 80 či 85 procentech lidí. „A to my do léta – do července – určitě zvládneme,“ věří Rakušan.
Zmínil, že pomoci může i EU, která má spustit jednotný evropský systém registrací, který odhalí případné duplicity. „A my zjistíme, jestli ten člověk je v Německu, nebo v České republice, pokud ho odhalíme v obou systémech,“ vysvětluje.
Výhrady k lex Ukrajina
Podle Andrey Krchové z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty je uprchlická vlna v Česku zvládnutá velmi dobře. „Většina lidí má ubytování, má co jíst, většina z nich nemusí přespávat v nějakých velmi improvizovaných podmínkách,“ zmínila s tím, že kdyby však dialog vlády probíhal intenzivněji, mohl by systém být ještě o trochu lepší.
K novele zákona lex Ukrajina měla podle svých slov několik důležitých výhrad. „Na zákoně je znát, že vzniká ve stavu legislativní nouze,“ podotkla s tím, že sice přináší přitvrzení vůči uprchlíkům, ale změny dopadnou zejména na české úřady.
„Například lhůta pro vyřízení žádosti o dočasnou ochranu bude trvat šedesát dní a lhůta na zdravotní pojištění bude pouze třicet dní,“ podotkla s tím, že vznikne proluka a daný člověk může potřebovat zdravotní ošetření. „Nebudeme vědět, kdo tu zdravotní péči zaplatí.“
Rakušan opáčil, že šedesát dní je v zákoně pro výjimečné případy, kdy se neprokáže lustrací, že daná osoba má nárok na dočasnou ochranu ve standardním čase. Podle něj se 98 procent případů vyřeší mnohem dříve než za šedesát dní.
