Sociální dávka

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.

Schodek státního rozpočtu v září klesl na 153,85 miliardy korun ze srpnových 165,4 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Zářijový deficit je nejmenší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový schodek za tři čtvrtletí 181,7 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyjádřil přesvědčení, že se podaří dodržet plánovaný celoroční schodek 241 miliard korun.

Kvůli nedávnému narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami se prezident Petr Pavel nechal slyšet, že „Rusko zkouší, kam až může zajít“. Pokud by k podobným provokacím mělo docházet i nadále, je dle něj nutné přijmout i vojenské opatření – včetně možného sestřelu. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) by šlo o adekvátní reakci. Aleš Juchelka (ANO) v Otázkách Václava Moravce zdůraznil důležitost členství Česka v NATO. Poslankyně SPD Lucie Šafránková by počkala na vyšetření toho, zda stíhačky nenarušily alianční prostor omylem.

Počet příjemců náhradního výživného meziročně vzrostl o necelých patnáct procent, zvýšila se i průměrná vyplacená částka na dva tisíce korun měsíčně, potvrdil ČT Úřad práce. Podle odborníků se okruh osob rozšiřuje zejména díky širšímu povědomí o této dávce. Náhradní výživné stát vyplácí na nezaopatřené děti, kterým jeden z rodičů nehradí soudem stanovené výživné. Částka činí maximálně tři tisíce korun měsíčně.

Koalice finalizuje úpravy v reformě sociálních dávek. Zatím ale není jasné, zda stihne projít včas a začne platit od července, jak měla vláda v plánu. Jedna podpora má nahradit čtyři stávající. Ministerstvo práce chce ještě změnit třeba pravidla pro zranitelné skupiny. Po tom volají sociologové i opozice, která má ale řadu dalších výhrad.

Úřady už nebudou strhávat ze sociálních dávek nezaplacené pokuty za přestupky. Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu skupiny sedmnácti senátorů na zrušení několika pasáží v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. Členové horní komory upozorňovali na to, že sankce dopadá nejen na pachatele přestupku, ale také na další lidi, kteří s ním žijí ve společné domácnosti, a jde tak o nepřípustný kolektivní trest. ÚS právní úpravu označil za „nepřípustnou v demokratickém právním státě“.

Ministerstvo práce připravuje reformu sociálních dávek. Má přinést jejich jednodušší vyřizování, lepší zacílení podpory a zastavení zneužívání systému. Mimo jiné má také vzniknout nová dávka státní sociální pomoci, která spojí do jedné podpory čtyři současné.

Lidé se čím dále častěji obrací na úřady s žádostí o příspěvek na bydlení. Ministerstvo práce a sociálních věcí v červnu vyplatilo 267 370 příspěvků na bydlení, což je o polovinu více než loni ve stejném období. Vzrostla i výše průměrného příspěvku – ze čtyř tisíc na šest. Nárůst zájmu úřad přisuzuje zhoršené ekonomické situaci způsobené ruskou agresí na Ukrajině a také faktu, že na příspěvek nyní dosáhne více lidí.

Už více než dva roky funguje v Česku takzvané náhradní výživné. Tuto dávku stát dává samoživitelům, kteří od druhého rodiče nedostávají alimenty. Následně je sám stát po neplatičích vymáhá. Čerpání dávky může teď trvat maximálně dva roky, vláda však chce nyní délku pomoci zdvojnásobit. A opozice souhlasí.

Česko od ledna svůj systém dávek uprchlíkům z Ukrajiny neotevře. Ministerstvo práce původní záměr přehodnotilo. Důvodem je možný dopad na úřady práce i na výdaje. Dál se bude poskytovat humanitární dávka, a to podle uprchlíkova příjmu a zranitelnosti, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Úřady práce zatím vyplatily více než 237 tisíc nových příspěvků na děti. Pět tisíc korun má rodinám pomoci zvládnout rostoucí inflaci. Domácnosti, které pobírají přídavky, dostávají pětitisícovou dávku automaticky. Ostatní o ni budou muset požádat, a to například prostřednictvím on-line formuláře. Příjem žádostí začne v pondělí.

Romští uprchlíci z Ukrajiny se na popud magistrátu přesunuli z brněnského hlavního železničního nádraží na volný pozemek mezi Benešovou ulicí a Kolištěm. Na pozemku postavili hasiči v pátek odpoledne tři velkokapacitní stany, k dispozici jsou i mobilní toalety a cisterna s vodou. Podle mluvčího magistrátu Filipa Poňuchálka jde o zhruba třicítku lidí, další by během pátku ještě měli přibýt. Na travnatém ostrůvku před nádražím mezi kolejemi a vozovkou přebývaly v posledních dnech desítky Romů z ukrajinsko-maďarského pomezí, mnozí přijíždějí do Česka kvůli výplatě dávky a poté se zase vracejí.

Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje zjednodušení pravidel pro získání příspěvku na bydlení. První změny mají přijít od letošního července. Od začátku příštího roku by měla lepší přístup lidí k dávce zajistit digitalizace. Ta by se měla týkat i dokazování čtvrtletního příjmu. Zájemce by měl mít na výběr také jiný interval.

Každý pátý obyvatel Česka se stará o svého blízkého. Význam takzvané neformální péče o lidi, kteří se bez pomoci neobejdou, roste se stárnutím populace. O tom, jak podpořit ty, kteří kvůli péči o příbuzné odcházejí z práce, v úterý jednali účastníci konference v Senátu.