Úřady už nebudou strhávat ze sociálních dávek nezaplacené pokuty za přestupky. Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu skupiny sedmnácti senátorů na zrušení několika pasáží v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. Členové horní komory upozorňovali na to, že sankce dopadá nejen na pachatele přestupku, ale také na další lidi, kteří s ním žijí ve společné domácnosti, a jde tak o nepřípustný kolektivní trest. ÚS právní úpravu označil za „nepřípustnou v demokratickém právním státě“.
Úřady už nebudou strhávat ze sociálních dávek pokuty za přestupky
Studio ČT24: Úřady už nebudou strhávat ze sociálních dávek pokuty za přestupky (zdroj: ČT24)
Zákon umožňoval zabavit část dávek pomoci v hmotné nouzi, tedy příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení, jako náhradu za nezaplacené pokuty z přestupkového řízení. Šlo o přestupky proti veřejnému pořádku a občanskému soužití, ale také třeba o ty za zanedbávání péče.
„Podstatou poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi je zajištění takové úrovně hmotného zabezpečení, aby oprávněné osoby mohly vést alespoň elementárně důstojný život, bez ‚automatického‘ vyčlenění ze společnosti či ztráty veškeré osobní autonomie,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Josefa Fialy.
Obce podle zákona informovaly úřady práce, které pak rozhodovaly o srážkách. Pokud bylo mezi společně posuzovanými osobami nezaopatřené dítě, musela dávka zůstat nejméně ve výši jeho životního minima.
Zákon v konečném důsledku zasahoval do samotné podstaty práva na pomoc v hmotné nouzi jakožto sociálního práva, uvedl soud. Mohl snížit životní standard člověka pod úroveň životního minima. Pokud se srážky dotkly i někoho jiného než pachatele přestupku, docházelo navíc k porušení principu individuální odpovědnosti za zavinění.
Ministerstvo práce a sociálních věcí uvedlo, že nález ÚS plně respektuje. „Předmětný návrh ‚třikrát a dost‘ byl poslaneckou iniciativou. Ministerstvo práce navrhovatele už dříve upozorňovalo, že se pravděpodobně jedná o úpravu, která je v rozporu s ústavním pořádkem, a to navzdory korekcím, které oproti původnímu návrhu po upozornění ministerstvem předkladatel do návrhu zapracoval,“ uvedl mluvčí resortu Jakub Augusta.
„ÚS jasně konstatoval, že v demokratickém státě tímto směrem problémy chudých lidí a vyloučených lokalit řešit nemůžeme. Cesta formou represe není správná. Tento problém bychom měli řešit v oblasti prevence, navýšení kvality vzdělávání, dluhového poradenství nebo sociálních služeb,“ kvitovala závěr soudu bývalá senátorka Renata Chmelová, která v roce 2021 za skupinu zákonodárců jednala.
Senátoři v návrhu k ÚS mimo jiné argumentovali, že kolektivní trestání v rámci rodiny či rodu se uplatňovalo v předfeudálních kmenových společenstvech nebo jejich dnešních ekvivalentech. Nyní je prý natolik vzdálené běžné a myslitelné právní praxi, že ani není výslovně zakázáno. „To ovšem neznamená, že by taková praxe byla ústavněprávně přijatelná, protože ústavní pořádek obsahuje princip individuální odpovědnosti jako jeden ze základních principů právního státu,“ stálo v návrhu.
Argumenty senátorů podporoval také ombudsman Stanislav Křeček, nález ÚS přivítal. Soud se podle něj postavil za lidi v těžké sociální situaci. „Především nebyla určená žádná částka, která by lidem měla po odečtení pokut za přestupky zůstat. Na rozdíl třeba od situace, kdy člověk pokuty ‚splácí‘ srážkami ze mzdy – tam je jasně určené, že mu musí zůstat takzvaná nezabavitelná částka, která se zvyšuje v závislosti na počtu vyživovaných osob,“ připomněl Křeček.
Zákon u pokut z přestupkového řízení podle něj umožňoval teoreticky zabavit celý příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, a to i po několik měsíců. „Představa, že tito lidé by po určitou dobu nenaplňovali své základní životní potřeby, byla iluzorní,“ doplnil ombudsman.