Schodek státního rozpočtu v září klesl na 153,85 miliardy korun ze srpnových 165,4 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Zářijový deficit je nejmenší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový schodek za tři čtvrtletí 181,7 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyjádřil přesvědčení, že se podaří dodržet plánovaný celoroční schodek 241 miliard korun.
Rozpočtové příjmy za prvních devět měsíců roku dosáhly 1,558 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 7,8 procenta. Přispělo k tomu zejména vyšší inkaso daní, které proti loňsku vzrostlo o 10,6 procenta. Výdaje za tři čtvrtletí dosáhly 1,712 bilionu korun, proti loňsku se zvýšily o 5,2 procenta.
„Inkaso daňových příjmů státu na konci září odpovídá plánům a například výběr daně z příjmů právnických osob tuto hladinu překročil velmi výrazně,“ uvedl Stanjura. „Běžné výdaje státu jsou pod kontrolou a realizace investic, která tradičně zesiluje v druhé polovině roku, také běží podle očekávání. Na základě dnešních (středečních) čísel můžu téměř s jistotou říci, že stejně jako každý rok naší vlády dodržíme schválený deficit,“ dodal.
Dodržení plánovaného celoročního schodku považuje za pravděpodobné i analytik Komerční banky Jaromír Gec. „V souhrnu z našeho pohledu pozorovaná data neindikují riziko nesplnění schváleného schodku pro letošní rok,“ uvedl.
Rizikovější je podle Gece dodržení schodku 286 miliard korun v příštím roce podle návrhu rozpočtu, který schválila v úterý vláda. Analytik upozornil, že po víkendových volbách může nová politická reprezentace chtít rozpočet přepracovat a případně i rozvolnit rozpočtová pravidla, která vyžadují postupné snižování strukturálního deficitu veřejných financí.
Ke zlepšení rozpočtového salda ve srovnání se srpnem přispěla výplata peněz z Nástroje pro oživení a odolnost Evropské unie ve výši 18,9 miliardy korun. I díky této platbě se rozpočtové příjmy z EU přiblížily loňské úrovni. Česko zatím takto získalo 98,3 miliardy korun, o 1,2 procenta méně než loni.
Vliv růstu mezd a platů
Z velkých daňových titulů nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu právnických osob, meziročně se zvýšilo o 16,5 procenta na 175,4 miliardy korun. Na dani z neočekávaných zisků (windfall tax) stát vybral za tři čtvrtletí 32,9 miliardy korun, meziročně o 20,9 procenta víc.
Rychle rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, zvýšilo se o 12,2 procenta na 137,9 miliardy korun. Podle ministerstva financí se na větším výběru projevuje růst mezd a platů. Ten přispívá také k většímu inkasu povinného pojistného, na kterém stát vybral 598,3 miliardy korun, meziročně o 7,2 procenta více.
Z daňových příjmů se tradičně nejvíc vybralo na dani z přidané hodnoty (DPH), kde se příjmy zvýšily o 8,2 procenta na 296 miliard korun. Podle ministerstva financí se v růstu inkasa projevují větší útraty domácností či zrušení osvobození od DPH v oblasti finančních služeb. Spotřební daně přinesly do rozpočtu 124,6 miliardy korun, meziročně o čtyři procenta více. Rostl zejména výběr daně z tabákových výrobků.
Výdaje
Hlavní výdajovou položkou byly tradičně sociální dávky, jejichž objem se proti loňsku zvýšil o dvě procenta na 690,8 miliardy korun. Z této částky šlo 536,3 miliardy korun na výplatu důchodů. Výdaje na obsluhu státního dluhu meziročně narostly o 12,1 procenta na 67,8 miliardy korun.
„Výdaje na důchody vzrostly pouze o čtyři miliardy korun, celoročně by to mělo být dvanáct miliard korun. Ministerstvo to připisuje mimo jiné tomu, že se poměrně dobře ujal úsporný krok zpřísnit předčasné důchody, a tím vláda šetří na důchodech možná více, než sama předpokládala,“ poznamenal redaktor ČT Petr Vašek.
Redaktor ale zmínil, že Česko vydalo více než sedm miliard navíc na splátky státního dluhu. „To jsou peníze, které již dnes platíme za dluhy minulosti,“ uvedl Vašek.
Kapitálové výdaje ke konci září dosáhly 148,9 miliardy korun, meziročně vzrostly o 29,1 procenta. Jejich úroveň nicméně zatím dosahuje jen 55,2 procenta plánu, podle resortu je to dáno realizací investic převážně ve druhém pololetí. Výrazně se zvýšily zejména transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury, které vzrostly o 85,6 procenta na 64,9 miliardy korun.
Letos by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy, což byl nejlepší výsledek od začátku pandemie nemoci covid-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek v historii země.
