V Česku pobývá odhadem dvacet tisíc mladých Ukrajinců, kteří nechodí na zdejší střední školy, ač na to mají věk. Stát sice vyčlenil 200 milionů korun na skupiny, kde by se mohli na studium v tuzemsku adaptovat, zájem o ně je ale malý. Většina mladých uprchlíků se tak dál vzdělává na dálku v domovských školách na Ukrajině. I když je to kvůli válce mnohdy složité.
Tisíce ukrajinských středoškoláků nechodí do českých škol. Nepomohly ani stamiliony od státu
Šestnáctiletý Mikyta Krasikov přijel do Prahy v červenci. Kvůli válce nestihl dostudovat poslední rok na střední škole v rodné Poltavě. Na tu českou se ale nepřihlásil. „Chtěl jsem dokončit školu se svými rodilými spolužáky a učiteli,“ vysvětluje.
Jenže to jde jen na dálku, tedy on-line. Kvůli válce a výpadkům elektřiny ale teď skoro každý den škola výuku ruší. A nejen ta jeho. Kromě toho úřady pravidelně varují před raketami či vyhlašují protiletecké poplachy.
Podobně se snaží pokračovat v on-line vzdělávání i další tisíce mladých uprchlíků z Ukrajiny. Na tuzemských středních školách studuje podle ministerstva jen zhruba každý sedmý. „Ve věku od 14 do 18 let je tady 26 tisíc Ukrajinců, i když se část mohla vrátit. To znamená, že je tady velká skupina, která visí ve vzduchoprázdnu,“ říká analytik organizace EDUin Jan Zeman.
O adaptační skupiny není zájem
Mariana studuje na střední škole od září. Před válkou utekla z Ivano-Frankivsku. „Ten pohovor byl v klidu. Já se tedy připravovala. Napsala jsem taky test z matiky a nějak se podařilo přihlásit,“ vypráví mladá Ukrajinka česky.
Právě pro ty, kteří nenastoupili na střední školy, měly být určeny nové adaptační skupiny. Jedna z nich měla začít od listopadu, jenže se přihlásili jen tři zájemci. Dotace přitom jsou minimálně pro osm studentů.
„Chtěli jsme udělat měsíční projekt tak, aby to mělo nějaký smysl. To jsme vytvořili. Ministerstvo školství nám to schválilo. Dostali jsme peníze, ale bohužel je musíme vrátit,“ popisuje ředitelka SOŠ Drtinova Pavla Nedomová.
Ani Mikyta o adaptační skupinu zájem nemá a češtinu se raději učí v jazykových kurzech. Pomáhají mu i noví kamarádi. Přiznává ale, že se zatím v češtině moc rychle nezdokonaluje. Proto ji míchá dohromady s angličtinou. Doufá ale, že i bez studia na české střední škole se jazyk naučí dobře. V příštím roce chce zkusit přijímací zkoušky na univerzitu.