Pardubická policie zadržela po sobotním hromadném konfliktu tři cizince. Případ řeší jako výtržnictví a pracuje s několika verzemi. Za výtržnictví hrozí cizincům až dva roky vězení. Informoval o tom ředitel krajské policie Jan Ptáček. Policie zasahovala v sobotu večer v Pardubicích u potyčky asi osmnácti lidí. Server Romea.cz uvedl, že šlo o konflikt mezi skupinou Romů a trojicí Ukrajinců, při němž byl podle zmíněného webu lehce zraněn jeden z Romů.
Stovky Romů o den později pořádaly demonstraci za svou bezpečnost v ulicích města. V Pardubicích se v pondělí sešli zástupci policie, města a ukrajinské a romské komunity. Podle policie je potřeba situaci uklidnit a není třeba se obávat eskalace.
„Po incidentu byly zajištěny tři osoby, po provedení všech úkonů byly propuštěny. Jednalo se o tři cizince. Byly provedeny dechové zkoušky na alkohol, které byly u zajištěných osob pozitivní. Mohu garantovat, že vyšetřování bude objektivní a transparentní,“ řekl Ptáček, národnost účastníků potyčky nekomentoval. Šlo podle něj o ojedinělou situaci, proto není potřeba přijímat žádná mimořádná opatření.
„Po oznámení byly hlídky do několika minut na místě, konflikt byl zažehnán. Nehrozí nikomu žádné nebezpečí. Není tady žádný vyhrocený vztah mezi Ukrajinci, Romy ani většinovou společností,“ zdůraznil Ptáček.
Demonstrace mohou vyvolávat další emoce
Nedělní protest v Pardubicích byl reakcí na dosud neuzavřený sobotní konflikt v Anenské ulici. Podle organizátorů byl při něm zraněn mladý Rom, po ošetření měl dva stehy na tváři. Demonstrace mohou vyvolávat další emoce, vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková je považuje za laciné gesto.
„Město má fungující městskou romskou radu. Je důležité zapojovat Romy na lokální úrovni. Město se může ptát, co trápí Romy, což si myslím, že je cesta, kterou se máme ubírat. Kolektivní obviňování není dobrá cesta. My sami Romové víme, co znamená být nálepkován v této společnosti. Romové jsou frustrovaní touto situací, podléhají třeba sociálním sítím, kde jsou dezinformace,“ upozornila Fuková.
Střety ukrajinské a romské komunity dosud v Pardubicích nebyly, podotkl náměstek primátora Jakub Rychtecký (Žijeme Pardubice / ČSSD). „Je potřeba být trpěliví, policie shromažďuje důkazní prostředky. My jsme se dohodli, že státní policie i městská policie v té lokalitě zvýší počet obchůzek,“ doplnil náměstek. Město má podle něj dobře nastavené preventivní programy.
„Je mi líto, že k takovému konfliktu došlo. Chci ujistit Romy i další obyvatele, že Ukrajinci nejsou hrozbou. I naši lidé z toho byli překvapení. V každém státu jsou lidé dobří a zlí. Nemůžeme podle jednoho případu soudit všechny Ukrajince,“ prohlásil římsko-katolický kněz Marian Kurylo. Pomáhá v Pardubicích ukrajinským uprchlíkům, v Česku je sedm let.
Setkání v Anenské ulici
Zástupci ukrajinské komunity v pondělí navštívili Romy v Anenské ulici a mluvili spolu o incidentu. Podle Fukové velmi smířlivě.
Předseda romské rady v Pardubicích Jiří Gašpar je za setkání vděčný. „Vyšetřování je na začátku. Můžu pochválit státní policii, že zasáhla velice rychle, jinak by to tam skončilo hůř než teď, možná tragédií,“ uvedl Gašpar.
„Měl jsem teď možnost hovořit s desítkami Romů z celé republiky. Z velké části jsou frustrovaní, je tam nějaký typ napětí a ty největší podněty vznikají na úrovni strukturálních změn, které vedou ve svém důsledku až k těm frustracím,“ vysvětluje možné příčiny potyček výkonný ředitel Romodrom Nikola Taragoš.
Pondělní setkání v Pardubicích podle něj ukázalo, že se nejedná o etnický konflikt. „Obě komunity nás v pondělí přesvědčily, že jsou připraveny a schopny spolupracovat. Myslím, že to je typ sociálního problému, který běží na pozadí, obě skupiny se o sebe třou, protože mají obdobné zájmy. A systémové nastavení je vede k tomu, aby do sebe narážely,“ poznamenal Taragoš.
Podle ředitele sociálních a vzdělávacích programů Člověka v tísni Jana Černého incidenty přibarvují média a vyostřují některé výroky politiků.
„Sami Romové jsou často oběťmi podobného typu chování, kolektivního odsuzování a nálepkování a sami tuto situaci dobře znají. Pokud jde o Ukrajince, určitě to vnímají, ale většinou jsou tu matky s dětmi, které utekly před válkou a mají hodně svých starostí, jak se uživit a podpořit děti ve školách, takže tu celkovou atmosféru nevnímají tak vyhroceně,“ míní Černý.
