Už 160 tisíc ukrajinských uprchlíků si v Polsku našlo práci. Je to zhruba čtvrtina všech dospělých v produktivním věku, kteří do země přišli od ruského útoku na konci února. Z devadesáti procent se jedná o ženy, které kvůli neznalosti jazyka zastávají převážně nízko kvalifikované práce.
V Polsku si našlo práci 160 tisíc ukrajinských běženců. Jako problém se ukazuje jazyková bariéra
Oxaně je 65 let a doma na Ukrajině už byla v důchodu. Před válkou utekla se třemi vnuky. Jako babička se teď stala hlavou rodiny, polsky ale neumí. „Říkali mi: 'Jak budeš pracovat, vždyť neumíš polsky?' Budu pracovat nikoli jazykem, ale rukama,“ vypráví Oxana. „Vždy jsem dělala obyčejnou práci. Mám ji ráda, hodně se mi to tak teď ulehčuje.“
Totéž tvrdí i Kateryna, malířka obrazů z Volyně, která teď štukuje stěny a živí chlapce v předškolním věku. „Vlastně se mi to líbí. Dělám, co je potřeba,“ říká.
Díky šikovnosti si mohou vydělat asi čtyři tisíce zlotých měsíčně (v přepočtu přes 21 tisíc korun). Podle Tetiany Novikové, spolumajitelky stavební firmy, pro kterou pracují, ale najít takto placenou práci bez znalosti jazyka není pro Ukrajinky vůbec snadné.
Bezplatné kurzy polštiny
Experti označují počet zaměstnaných uprchlíků za stále poměrně nízký. Mezi důvody vedle neznalosti jazyka řadí i práci na černo a nedostatek informací. Bezplatné kurzy polštiny jsou, uprchlíci o nich ale často neví.
„V registrech úřadů práce a pracovních agentur je málo osob ukrajinského původu. To znamená, že se lidé snaží hledat školení a kurzy na vlastní pěst,“ vysvětluje expert na trh práce Mariusz Zielonka z Konfederace Lewiatan.
Situace se ale zlepšuje. Podle odhadů si dokumenty potřebné k získání práce vyřídilo na půl milionu dospělých běženců. Další vlna zájmu o práci se čeká v září, až jejich děti naplno nastoupí do škol.