V léčbě pacientů se středně závažným průběhem covidu-19 se jako pomoc osvědčuje takzvaná rekonvalescentní plazma. Jde o krevní plazmu od lidí, kteří již covid-19 prodělali a mají vytvořeny protilátky. Novinářům to ve čtvrtek řekli lékaři z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v pražských Střešovicích. Vhodných dárců pro pacienty podle nich ale zatím není mnoho. U příležitosti Světového dne sepse, který bude 13. září, proto vyzvali vyléčené, aby se hlásili jako dárci.
Lidem se středně závažným covidem pomáhá léčba plazmou, oznámili čeští lékaři
Podle přednosty Kliniky infekčních nemocí 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ÚVN Michala Holuba se léčba pacientů s covidem-19 od března, kdy se v Česku poprvé potvrdil výskyt nového typu koronaviru, dost změnila. „Z mého pohledu není situace teď špatná, protože máme nové postupy, léčiva, která mají prokázaný účinek, takže máme pacientům co poskytnout,“ řekl.
V počátcích se podle něj podávalo antimalarikum hydroxychlorochin, které se podle lékaře ale ve velkých studiích projevilo jako neúčinné. Následně ÚVN dostala lék remdesivir, který od konce července podala 29 pacientům a jeho efekt u nich byl velmi dobrý, řekl Holub.
„Nicméně remdesivir podáváme jenom u těch závažných forem, kde pacient vyžaduje kyslík. U těch forem, které tomu předcházejí, tedy ty středně závažné formy covidu-19, tak tam jediné léčivo, které máme k dispozici, je lidská plazma,“ uvedl. Ta se podle něj získává od pacientů, kteří jsou z covidu-19 již vyléčeni. V ÚVN ji podali 38 lidem, dalších zhruba 20 ji získalo z ÚVN v jiných nemocnicích.
Plazma jen od těch, kteří už covid prodělali
Aby byla plazma účinná, musí podle primáře oddělení hematologie a krevní transfuze ÚVN Miloše Bohoňka pocházet od lidí, kteří měli při nemoci příznaky, jako je teplota či kašel. V databázi má ÚVN asi 120 dárců, což ale podle něj není mnoho. „Musíme vybírat plazmu pro pacienty podle krevních skupin. To znamená, že neustále trvá žádost na všechny osoby, které prodělali onemocnění covid-19, aby se hlásili jako potenciální dárci rekonvalescentní plazmy,“ uvedl.
Plazma se jako léčivo používá u různých chorob velmi dlouho, upozornil. „Má minimální nežádoucí účinky, umíme s ní dobře zacházet, a proto má šanci přinášet pacientům pouze klinický benefit, a nikoli potenciální problémy,“ dodal.
Další možná léčba
V zahraničních studiích se podle Holuba ukazuje jako účinná i léčba steroidem dexametazonem, který se podává od šestého dne onemocnění a má zabránit tomu, aby imunitní systém pacienta poškodil v obraně před virem orgány člověka, zejména plíce, ledviny nebo srdce. Na začátku nemoci, kdy se virus množí, jsou podle něj nejúčinnější antivirotika.
Podle lékařů v ÚVN od srpna roste počet pacientů, a to hlavně těch s těžkým průběhem nemoci. Od března tam bylo na intenzivních lůžkách 13 lidí s covidem-19, z nich sedm za poslední dva týdny. Maximálně bylo v uplynulých dnech na plicní ventilaci současně pět lidí.
Počet nových pacientů v Česku v posledních dnech roste. Ve středu jich přibylo 1161. S nemocí se aktuálně potýká kolem 10 200 lidí, nejvíc od začátku epidemie. U většiny z nich má nemoc podle údajů ministerstva zdravotnictví mírný průběh.
V posledních týdnech ale značně přibylo hospitalizovaných. Za uplynulý měsíc jejich počet stoupl na více než dvojnásobek, počet lidí ve vážném stavu pak na více než trojnásobek. V nemocnici je podle údajů na webu ministerstva zdravotnictví 244 lidí, z toho 57 v těžkém stavu.
V USA je plazma rozporuplná
Šéf amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) se musel na konci srpna omluvit za svá slova o údajných účincích „rekonvalescentní krevní plazmy“ proti covidu-19, která vyvolala vlnu kritiky z řad odborné veřejnosti. Stephen Hahn v twitterovém příspěvku uznal, že tato kritika byla oprávněná. Řada expertů upozorňovala, že na předchozí tiskové konferenci potenciální léčebnou metodu prezentoval zavádějícím způsobem.
Léčba covidu-19 za pomoci krevní plazmy lidí, kteří nemoc prodělali, zatím nebyla vyzkoušena v plnohodnotné klinické studii, FDA ale přesto této metodě udělila povolení pro mimořádné použití u hospitalizovaných pacientů nakažených koronavirem. Hahn a americký prezident Donald Trump před novináři hovořili o „historickém“ či „průlomovém“ kroku.
Oznámení vzbudilo rozruch hned z několika důvodů. Jedním je jeho načasování, neboť FDA se dostala pod tlak administrativy prezidenta Trumpa, který agenturu obvinil, že z politických důvodů oddaluje schvalování nástrojů pro boj proti covidu-19. Komentátoři si také všímali tiskové zprávy FDA, která na poměry úřadu netradičně v titulku hlásí „další úspěch v boji této administrativy proti pandemii“.
Hlavním důvodem ale bylo tvrzení z tiskové konference, že při léčbě rekonvalescentní plazmou by na covid-19 umíralo o 35 procent pacientů méně. „Mnozí experti nechápali, kde se tato statistika vzala. Číslo nebylo zmíněno v oficiální vyhlášce o povolení (metody) vydané úřadem, rovněž nebylo v 17stránkovém dokumentu vypracovaném vědci z FDA,“ napsal deník The New York Times (NYT).
„Poprvé mám pocit, že oficiální představitelé z tiskového odboru a lidé v FDA hrubě zkreslili data o nějaké terapii,“ řekl listu Walid Gellad, který vede jedno z výzkumných center na Pittsburghské univerzitě.
Hahn následně na Twitteru uznal pochybení. „Byl jsem kritizován za výroky o přínosech rekonvalescentní plazmy, které jsem učinil v neděli večer. Ta kritika je naprosto opodstatněná. Měl jsem lépe říci, že data ukazují relativní snížení rizika, nikoli absolutní snížení rizika,“ uvedl šéf FDA.
Nedostatečný výzkum
Agentura AP vysvětluje, že rozhodnutí vládní agentury o mimořádném léčebném povolení vycházelo z předběžných pozorování prestižní Kliniky Mayo, která mapovala používání krevní plazmy v nemocnicích napříč Spojenými státy.
Pacientům, kteří dostali plazmu s nejvyšší koncentrací protilátek, se údajně dařilo lépe než těm, kteří dostali sérum s nižší hladinou protilátek, a výsledky byly rovněž lepší při rychlejším podání po diagnostikování covidu-19. Nešlo ale o studii se srovnávacími skupinami. NYT zase dodává, že o údajném 35procentním snížení rizika smrti se nezmiňuje ani analýza Kliniky Mayo.
Hahn ovšem stejně jako americký ministr zdravotnictví Alex Azar prezentoval přínos jako absolutní, a nikoli jako rozdíl mezi dvěma skupinami s různými variantami léčby. „Myslím, že integrita FDA dostala ránu. Kdybych byl na místě Stephena Hahna, neúčastnil bych se takového politického divadla,“ komentoval události profesor z Georgetown University Lawrence Gostin, který se specializuje na právo ve zdravotnictví.
Šéf FDA nicméně odmítá, že by krok jeho úřadu měl politické pozadí. „Profesionálové a vědci v FDA toto rozhodnutí učinili nezávisle a já je naprosto podporuji,“ řekl ve vysílání televize CBS.