Nemocnicím schází plazma na léčení covidu-19. Hledají dárce, kteří prošli nákazou

3 minuty
Události: Schází plazma na léčbu nemoci covid-19
Zdroj: ČT24

Nemocnice vyzývají lidi, kteří prošli koronavirovou nákazou, aby přišli darovat krevní plazmu. Dárců plazmy s protilátkami, která je využívána k léčbě nakažených v těžkém stavu, je totiž málo. V posledních týdnech přitom spotřeba covidové krevní plazmy prudce roste.

Nemocnice apelují na ty, kteří se vyléčili z covidu-19, aby přišli krevní plazmu darovat. Mohou tak pomoci ostatním pacientům, kterým může plazma zachránit život.

„V současné době jen s obtížemi zajišťujeme potřeby nemocných hospitalizovaných v Thomayerově nemocnici a IKEMu,“ říká například primář transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice Petr Turek. V mrazicích boxech má podle něho nemocnice zásoby několika desítek jednotek plazmy, potřeba jsou však stovky.

V Thomayerově nemocnici využívají krevní plazmu vyléčených na plicní klinice i na oddělení ARO. Momentálně tam personál pečuje o šest pacientů v těžkém stavu, pět z nich dostává právě rekonvalescentní plazmu.

„Data ukazují, že by bylo lépe, kdyby mohli rekonvalescentní plazmu dostávat pacienti ve středním stadiu, tolik jí ale nemáme, v současné době ji dáváme pacientům v těžkém stavu. Ale bylo by lepší, kdyby ji mohli dostat už dřív,“ říká vedoucí lékař oddělení ARO Thomayerovy nemocnice Martin Müller.

Jeden dárce na jednoho a půl pacienta

Plazmu po prodělání nemoci covid-19 přišel do nemocnice darovat například Petr Jun. „Mám z toho dobrý pocit a teď se to potřebuje, takže proč bych nešel,“ říká. Na odběr vyrazil hned dva týdny po konci izolace. Právě v tom okamžiku je teprve možné rekonvalescentní plazmu darovat.

Plazma od jednoho dárce vystačí pro jednoho a půl pacienta. „Obvykle odebíráme 750 ml plazmy a tu pak rozdělíme do tří vaků, pacientům se dávají dvě jednotky,“ vysvětluje Turek.

Ještě před podáním se plazma otestuje na množství přítomných protilátek a pak se zmrazí. V boxech ale nevydrží dlouho. Při současné spotřebě tu vytvoří zásobu nanejvýš na den a půl.

Dárci chybí

Dárců chodí do transfuzního centra nemocnice jednotky týdně. Rekonvalescentní plazmu v Thomayerově nemocnici od dubna do poloviny října odebrali asi 75 lidem a vydali ji k léčbě 48 pacientů, kteří byli hospitalizováni buď na plicní klinice, nebo na klinice ARO.

Nedostatek dárců je problémem i ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a v pražské Ústřední vojenské nemocnici.

Nyní se výrobou léčebné plazmy zabývá v Česku asi 12 transfuzních zařízení. Odběry plazmy od pacientů, kteří covid-19 prodělali, provádí například také ve Fakultní nemocnici Olomouc nebo v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem.

Vhodným dárcem rekonvalescentní plazmy je člověk, který prodělal onemocnění covid-19 s klinickými příznaky, jako je zvýšená teplota, bolesti hlavy, suchý kašel a dušnost. Dárce také musí splňovat běžné podmínky darování krve. Mezi ně patří, že musí být starší 18 let a mladší 60 let, bez závažné anamnézy a v dobrém zdravotním stavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 12 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 20 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...