Astronomové poprvé pozorovali vesmírný hurikán, vznikl nad severním pólem

Vědci tvrdí, že potvrdili existenci vesmírných hurikánů. Důkazem je podle nich analýza tisíc kilometrů široké vířící masy plazmatu, kterou pozorovali stovky kilometrů nad severním pólem.

Vesmírný hurikán, pozorovaný družicemi v horních vrstvách zemské atmosféry, vypadal podobně jako známý meteorologický hurikán –⁠ jen chrlil místo vody do okolí elektrony. Otáčel se proti směru hodinových ručiček a vydržel téměř osm hodin, než se rozpadl.

Autoři studie, kteří tento fenomén jako první popsali, předpokládají, že by takový kosmický hurikán mohl mít významný vliv na takzvané vesmírné počasí a jeho dopady by mohly vést i k narušení navigačních satelitních systémů.

Co ví věda o kosmických bouřích

Pozorovaný hurikán, k němuž došlo během období nízké geomagnetické aktivity v roce 2014, by mohl být jedním z mnoha, které v naší Sluneční soustavě i mimo ni vznikly.

Popsal to tým astrofyziků z univerzity v čínském Šan-tungu; vycházel z pozorování satelitů v srpnu 2014 a výsledky popsal v odborném časopise Nature Communications.

Model vesmírného hurikánu
Zdroj: Nature Communications

Tyto výsledky poprvé potvrdily existenci vesmírných hurikánů, o nichž doposud vědci jen spekulovali. Podle astronoma Mika Lockwooda z univerzity v Readingu by podobné hurikány mohly být univerzálním fenoménem, který se vyskytuje na planetách i měsících s magnetickým polem a plazmatem.

„Až dosud nebylo jisté, zda vůbec hurikány vesmírného plazmatu existují,“ řekl Lockwood. „Takže dokázat to přímým pozorováním je neuvěřitelné,“ uvedl pro web Science Focus. „Tropické bouře jsou spojené s obrovským množstvím energie. Také tyto vesmírné hurikány musí být vytvořeny neobvykle rozsáhlým a rychlým přenosem sluneční větrné energie a nabitých částic do horní atmosféry Země.“

Plazma a magnetická pole v atmosféře planet podle Lockwooda existují po celém vesmíru, takže tento objev naznačuje, že by se podobné hurikány měly vyskytovat i jinde v kosmu.

Autoři studie uvádějí, že vesmírný hurikán má mnoho společných rysů s hurikány v zemské atmosféře, včetně klidného středu, spirálních ramen a rotace.

Tyto hurikány s vysokou pravděpodobností otevírají kanál pro přenos energie z vesmíru do ionosféry a termosféry, proto se dá očekávat, že povedou k významným dopadům kosmického počasí. Může to být například negativní vliv na družice na oběžné dráze, poruchy vysokofrekvenčního rádiového spojení nebo častější chyby v radarovém snímkování, satelitní navigaci a komunikačních systémech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 8 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 14 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 14 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 15 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...