Astronomové poprvé pozorovali vesmírný hurikán, vznikl nad severním pólem

Vědci tvrdí, že potvrdili existenci vesmírných hurikánů. Důkazem je podle nich analýza tisíc kilometrů široké vířící masy plazmatu, kterou pozorovali stovky kilometrů nad severním pólem.

Vesmírný hurikán, pozorovaný družicemi v horních vrstvách zemské atmosféry, vypadal podobně jako známý meteorologický hurikán –⁠ jen chrlil místo vody do okolí elektrony. Otáčel se proti směru hodinových ručiček a vydržel téměř osm hodin, než se rozpadl.

Autoři studie, kteří tento fenomén jako první popsali, předpokládají, že by takový kosmický hurikán mohl mít významný vliv na takzvané vesmírné počasí a jeho dopady by mohly vést i k narušení navigačních satelitních systémů.

Co ví věda o kosmických bouřích

Pozorovaný hurikán, k němuž došlo během období nízké geomagnetické aktivity v roce 2014, by mohl být jedním z mnoha, které v naší Sluneční soustavě i mimo ni vznikly.

Popsal to tým astrofyziků z univerzity v čínském Šan-tungu; vycházel z pozorování satelitů v srpnu 2014 a výsledky popsal v odborném časopise Nature Communications.

Model vesmírného hurikánu
Zdroj: Nature Communications

Tyto výsledky poprvé potvrdily existenci vesmírných hurikánů, o nichž doposud vědci jen spekulovali. Podle astronoma Mika Lockwooda z univerzity v Readingu by podobné hurikány mohly být univerzálním fenoménem, který se vyskytuje na planetách i měsících s magnetickým polem a plazmatem.

„Až dosud nebylo jisté, zda vůbec hurikány vesmírného plazmatu existují,“ řekl Lockwood. „Takže dokázat to přímým pozorováním je neuvěřitelné,“ uvedl pro web Science Focus. „Tropické bouře jsou spojené s obrovským množstvím energie. Také tyto vesmírné hurikány musí být vytvořeny neobvykle rozsáhlým a rychlým přenosem sluneční větrné energie a nabitých částic do horní atmosféry Země.“

Plazma a magnetická pole v atmosféře planet podle Lockwooda existují po celém vesmíru, takže tento objev naznačuje, že by se podobné hurikány měly vyskytovat i jinde v kosmu.

Autoři studie uvádějí, že vesmírný hurikán má mnoho společných rysů s hurikány v zemské atmosféře, včetně klidného středu, spirálních ramen a rotace.

Tyto hurikány s vysokou pravděpodobností otevírají kanál pro přenos energie z vesmíru do ionosféry a termosféry, proto se dá očekávat, že povedou k významným dopadům kosmického počasí. Může to být například negativní vliv na družice na oběžné dráze, poruchy vysokofrekvenčního rádiového spojení nebo častější chyby v radarovém snímkování, satelitní navigaci a komunikačních systémech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 5 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...