Brněnští vědci přišli s novou technologií čištění vody pomocí plazmatu. Odstraní bakterie i chemikálie

Nahrávám video
Nová metoda čištění vody
Zdroj: ČT24

Brněnští vědci vyvinuli novou technologii čištění vody. Pomocí nízkého tlaku a plazmatu z ní umí odstranit zbytky chemikálií i patogenní mikroorganismy. Vědci získali český patent a usilují o mezinárodní. Hledají investora, který by jim pomohl technologii přenést do praxe. Využití může nalézt v čistírnách odpadních vod, veřejných bazénech, ale také ve zdravotnictví.

Dočišťování vody pomocí hydrodynamické kavitace zkoumá Pavel Rudolf s kolegy už 15 let. Snížením tlaku lze dosáhnout toho, že se ve vodě začnou objevovat bublinky páry – podobně jako při varu. Když se bublinky mění zpět na kapalinu, jde o tak dramatický kolaps, že vyzářená tlaková vlna roztrhá některé mikroorganismy. Navíc se dočasně mění chemické složení kapaliny a vzniká peroxid vodíku, který funguje jako dezinfekce.

„Problém je, že kavitace sama o sobě není příliš efektivní. Používá se pouze laboratorně, na objemy v řádech mililitrů nebo jednotek litrů. Kapalina navíc musí projít kavitačním cyklem třeba i stokrát. To je samozřejmě v průmyslové praxi nepoužitelné,“ vysvětlil Rudolf.

Unikátní spojení dvou fyzikálních jevů

Vědci ze strojní fakulty se proto spojili s týmem Pavla Sťahela z Masarykovy univerzity a kavitaci doplnili o výboj nízkoteplotního plazmatu. „Samotné jevy každý zvlášť unikátní nejsou, ale co je světově unikátní, je jejich spojení,“ řekl vedoucí výzkumu z Fakulty strojního inženýrství VUT Pavel Rudolf.

Výsledek je překvapivě efektivní, technologii CaviPlasma lze navíc uplatnit i na velké objemy vody. „Po otestování kavitační plazmové trysky v průtocích kolem tisíce litrů za hodinu včetně efektivity úpravy následovaly testy pro desetkrát větší průtoky kapalin a zařízení fungovalo stále dobře,“ uvedl Sťahel.

Sinice to doslova roztrhá

S ověřením účinnosti pomohli odborníci z Botanického ústavu Akademie věd ČR. „Nejnovější výsledky ukazují, že projde-li pitná voda zařízením s kavitací a plazmou, nerostou v ní mikroorganismy ani po šesti měsících,“ řekl vedoucí Botanického ústavu Akademie věd ČR Blahoslav Maršálek.

Zařízení dokáže z vody odstranit třeba estrogeny z antikoncepce, ale i mikroorganismy jako jsou bakterie nebo sinice. „Sinice se drží u hladiny díky tomu, že mají plynové měchýřky. Když projdu takovýmto zařízením, tak to je v podstatě roztrhá, a ony klesnou ke dnu – aniž bychom používali jakoukoli chemikálii,“ vysvětlil Maršálek.

Přístroj by mohl najít uplatnění například v čistírnách odpadních vod nebo v prádelnách nemocnic, kde se dá kontaminace vody předpokládat. Využít ho ale můžou třeba i wellness centra nebo bazény.

Vyčistí hodně vody za málo peněz

Zatím mají vědci sestrojená tři zařízení různých velikostí a tedy s různým výkonem. „S nejmenším zařízením se pohybujeme na úrovni tisíc litrů, na středním zařízení kolem patnácti tisíc litrů a to největší zařízení umí desítky, možná stovky tisíc litrů za hodinu, což je vlastně průmyslový rozměr,“ spočítal Sťahel.

Kromě velkého objemu vyčištěné vody je výhodou vynálezu i jeho cena, výrobní náklady by se měly pohybovat u středně velkých zařízení maximálně v řádech deseti tisíc korun. A levný má být i samotný provoz. Brněnští vědci mají už vynález chráněný českým patentem a teď pro něj hledají investora.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Extrémní vedra ohrožují zemědělství i ekosystémy, varuje zpráva WMO a organizace OSN

Ekosystémy, zemědělství a živobytí více než miliardy lidí jsou ohrožené v důsledku stále častějších extrémních veder, varuje zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) zveřejněná u příležitosti Dne Země. Upozorňuje, že následky veder silně trpí hospodářská zvířata i rostliny. V některých regionech světa přitom hrozí 250 dní nesnesitelných veder ročně, poznamenaly organizace.
před 14 mminutami

Nemocí z povolání ubylo v Česku o třetinu. Nejčastější byl stále covid

V České republice klesá počet hlášených nemocí z povolání, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Počet případů podle něj klesl meziročně asi o devatenáct set – hlavní roli v tom hraje doznívání covidové pandemie.
před 4 hhodinami

Komunikace mezi lidmi a mimozemšťany by byla složitější, říká k filmu Spasitel česká exobioložka

Sci-fi film Spasitel, který popisuje velmi exotické formy života, je podle české exobioložky Julie Nekoly Novákové v mnoha ohledech dost realistický. Za slabinu hollywoodského hitu pokládá to, jak snadno mezi sebou komunikují dva hlavní hrdinové.
před 5 hhodinami

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
včera v 17:17

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
včera v 16:50

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
včera v 13:16

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
20. 4. 2026

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
20. 4. 2026
Načítání...