Polsko začalo vyrábět vlastní lék proti koronaviru. Je vytvořený z krevní plazmy vyléčených

Společnost Biomed začala ve východopolském městě Lublinu výrobu léku proti koronaviru. Přípravek místní firmy je založený na protilátkách získaných z krevní plazmy vyléčených pacientů. Bude se aplikovat formou injekce do svalu.

Poláci si od léku slibují přelom v boji proti pandemii nového koronaviru, během měsíce ho chtějí začít testovat, aby se v případě schválení co nejrychleji dostal k nemocným lidem.

„Zaprvé je možné ho podávat nezávisle na krevní skupině, zadruhé plazma je očištěná od všech nežádoucích bílkovin a třetí předností je, že v každé dávce je stejné množství protilátek,“ uvedl předseda představenstva společnosti Biomed Marcin Piróg.

Plazmu věnovali dobrovolníci, většinou se jednalo o horníky z polského Slezska, kteří už nemoc prodělali, nejčastěji s minimálními problémy. Vývoj, testování i výroba probíhají za nejpřísnějších bezpečnostních opatřeních.

Nahrávám video

Co s lékem bude

Podle ředitele infekční kliniky v Lublinu Krzystofa Tomasiewicze by se v rámci testů mohl lék začít první pacientům podávat už za osm týdnů. Kromě Lublinu bude klinicky testován také v nemocnicích ve Varšavě nebo Bytomi. Na trh by se přípravek mohl dostat v ideálním případě na jaře roku 2021.

Lék vznikal s podporou úřadů – společnost Biomed dostala od státní Agentury zdravotnického výzkumu dotaci pět milionů zlotých, v přepočtu asi 30 milionů korun.

Krevní plazma – zázračný lék nebo slepá cesta?

Krevní plazma pacientů, kteří covid-19 prodělali, se testuje po celém světě – různé aplikace této léčby se považují za jednu z nejvíce nadějných cest v boji proti pandemii.

Léčba covidu-19 za pomoci krevní plazmy lidí, kteří nemoc prodělali, zatím nebyla vyzkoušena v plnohodnotné klinické studii, ale americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) o víkendu této metodě udělil povolení pro mimořádné použití u hospitalizovaných pacientů nakažených koronavirem. Šéf FDA Stephen Hahn a americký prezident Donald Trump před novináři hovořili o „historickém“ či „průlomovém“ kroku.

Toto oznámení vzbudilo rozruch hned z několika důvodů. Jedním je jeho načasování, protože FDA se dostala pod tlak administrativy prezidenta Trumpa, který agenturu obvinil, že z politických důvodů oddaluje schvalování nástrojů pro boj proti covidu-19. Komentátoři si také všímali tiskové zprávy FDA, která na poměry úřadu netradičně v titulku hlásí „další úspěch v boji této administrativy proti pandemii“.

Rozruch se ale týkal hlavně tvrzení z tiskové konference, že při léčbě rekonvalescentní plazmou by na covid-19 umíralo o 35 procent pacientů méně. „Mnozí experti nechápali, kde se tato statistika vzala. Číslo nebylo zmíněno v oficiální vyhlášce o povolení (metody) vydané úřadem, rovněž nebylo v 17stránkovém dokumentu vypracovaném vědci z FDA,“ napsal deník The New York Times (NYT).

„Poprvé mám pocit, že oficiální představitelé z tiskového odboru a lidé v FDA hrubě zkreslili data o nějaké terapii,“ řekl listu Walid Gellad, který vede jedno z výzkumných center na Pittsburghské univerzitě.

Hahn následně na Twitteru uznal pochybení. „Byl jsem kritizován za výroky o přínosech rekonvalescentní plazmy, které jsem učinil v neděli večer. Ta kritika je naprosto opodstatněná. Měl jsem lépe říci, že data ukazují relativní snížení rizika, nikoli absolutní snížení rizika,“ uvedl šéf FDA.

Problematický výzkum

Agentura AP vysvětluje, že rozhodnutí vládní agentury o mimořádném léčebném povolení vycházelo z předběžných pozorování prestižní Kliniky Mayo, která mapovala používání krevní plazmy v nemocnicích napříč Spojenými státy. Tato studie byla velmi rozsáhlá, sledovala přes 35 tisíc osob léčených touto zatím experimentální metodou.

Pacientům, kteří dostali plazmu s nejvyšší koncentrací protilátek, se údajně dařilo lépe než těm, kteří dostali sérum s nižší hladinou protilátek, a výsledky byly rovněž lepší při rychlejším podání po diagnostikování covidu-19. Nešlo ale o studii se srovnávacími skupinami, které by dostávaly jen placebo. NYT zase dodává, že o údajném 35procentním snížení rizika smrti se nezmiňuje ani analýza Kliniky Mayo.

Výzkum navíc ani ještě neprošel recenzním řízením, zdůrazňuje zase odborný web STAT. Experti, které tento lékařský časopis oslovil, se shodují, že dotyčná léčba má velký potenciál, ale současně je kolem ní hodně neznámého – od způsobu podání, přes jeho načasování, až po množství dávek a interakce s dalšími léky.

Hahn ovšem stejně jako americký ministr zdravotnictví Alex Azar prezentoval přínos jako absolutní a nikoli jako rozdíl mezi dvěma skupinami s různými variantami léčby. „Myslím, že integrita FDA dostala ránu. Kdybych byl na místě Stephena Hahna, neúčastnil bych se takového politického divadla,“ komentoval události profesor z Geogretown University Lawrence Gostin, který se specializuje na právo ve zdravotnictví.

Šéf FDA nicméně odmítá, že by nedělní krok jeho úřadu měl politické pozadí. „Profesionálové a vědci v FDA toto rozhodnutí učinili nezávisle a já je naprosto podporuji,“ řekl ve vysílání televize CBS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 58 mminutami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 17 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 19 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 20 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 22 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Evropský pohled