Česká firma testuje, jak v plazmovém reaktoru rozkládat větrné turbíny

Nahrávám video
Události: Reaktor na likvidaci odpadu
Zdroj: ČT24

Speciální reaktor vyvinutý českými odborníky dokáže přeměnit na plyn i jinak těžko zpracovatelné materiály. Takzvané plazmové zplynování už teď testují například na likvidaci starých větrných elektráren.

Reaktor vznikl v technologickém parku v Dubé na Českolipsku, postavila ho společnost Millenium technologies. „Náš systém dokáže zpracovat různé druhy odpadu a v plazmovém reaktoru je přeměnit na čistou energii,“ popisují výrobci „spalovny“ její princip. Díky tomu jsou schopni transformovat odpadní materiály, které by se na skládkách rozkládaly stovky let, na něco užitečného.

Přestože tento proces probíhá za extrémně vysokých teplot, nejde vlastně o spalování. „Je tam nedostatek kyslíku, takže se nejedná o spalování,“ popisuje Marek Lang z Millenium technologies. „To je klíčový faktor té technologie: pouze působením vysoké teploty se materiál, který do reaktoru dáme, během velmi krátkého okamžiku rozpadne na jednotlivé atomy.“

Konec „věčného“ odpadu?

Moderní civilizace odolné materiály potřebuje. Je to cesta k tomu, aby zboží co nejdéle vydrželo a aby se průmyslové produkty jen tak nerozpadly. Jenže když tyto výrobky doslouží, o to hůř se likvidují nebo recyklují. Právě podobné plazmové reaktory jsou vhodné i na zpracování takovýchto hmot. Týká se to například sklolaminátu, z něhož se vyrábějí vrtule pro větrné elektrárny.

Aby se dal „zplazmovat“, je nejprve nutné materiál nadrtit, pak ho reaktor zvládne rozdělit na tekutou strusku a plyn, který je možné dál zpracovat.

Rozpad látky je možný díky obrovským teplotám: přístroje nazývané plazmatrony dokáží dosáhnout teploty až několik tisíc stupňů. „Mezi elektrodami probíhá oblouk, do kterého se fouká pracovní plyn,“ popisuje princip technický ředitel projektu Milan Křikava. „Průchodem tím obloukem, kde jsou teploty až 25 tisíc stupňů, se plyn ionizuje a na výstupu vychází plazma, která má teplotu tři až pět tisíc stupňů,“ doplňuje.

Pro srovnání – teploty na povrchu Slunce dosahují asi 5500 stupňů Celsia.

Od nápadu ke komerčnímu řešení

Výsledkem je komerční plazmový reaktor s objemem až dvanáct set litrů. Za hodinu chodu dokáže tento přístroj přeměnit až půl tuny vybraného materiálu.

Odborníci mají zatím vyzkoušené desítky materiálů, které v reaktorech lze přeměnit. Do budoucna tak chtějí hlavně zkusit postavit ještě větší a výkonnější reaktory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Houby mezi sebou šíří drby o moči a vodě

Houbové sítě si mezi sebou vyměňují spoustu informací. V novém experimentu japonských mykologů se ukázalo, že si předávají odlišné informace v závislosti na tom, jestli na ně dopadají kapky vody nebo moči. A tato komunikace je opravdu bleskurychlá.
7. 4. 2026

Artemis II obletěla Měsíc a vrací se k Zemi

Čtyři astronauti na palubě kosmické lodi Orion splnili hlavní cíl mise Artemis II. Dokázali proletět kolem Měsíce, vyfotografovali ho z odvrácené strany a nyní už směřují k Zemi, kde by měli přistát v noci z pátku na sobotu.
7. 4. 2026

Na obloze září zelená kometa. Brzy může být vidět pouhým okem

Na obloze je už několik týdnů viditelná kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). V současné době zjasnila tolik, že je vidět i menším dalekohledem. Kometa bude pozorovatelná z našich končin následující dva týdny, podle astrofotografa Petra Horálka je pravděpodobné, že překoná hranici viditelnosti pouhýma očima.
7. 4. 2026

Peruánští vědci zmapovali vliv pesticidů na rakovinu po celé zemi

Francouzští a peruánští vědci popsali nový způsob, jak na úrovni celé země mapovat vliv pesticidů na výskyt rakoviny. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Health ukázala v Peru výraznou prostorovou souvislost mezi vystavením pesticidům a vyšším výskytem některých typů rakoviny ve více než čtyř stech oblastech. Upozornil na to francouzský deník Le Monde.
7. 4. 2026
Načítání...