Česká firma testuje, jak v plazmovém reaktoru rozkládat větrné turbíny

2 minuty
Události: Reaktor na likvidaci odpadu
Zdroj: ČT24

Speciální reaktor vyvinutý českými odborníky dokáže přeměnit na plyn i jinak těžko zpracovatelné materiály. Takzvané plazmové zplynování už teď testují například na likvidaci starých větrných elektráren.

Reaktor vznikl v technologickém parku v Dubé na Českolipsku, postavila ho společnost Millenium technologies. „Náš systém dokáže zpracovat různé druhy odpadu a v plazmovém reaktoru je přeměnit na čistou energii,“ popisují výrobci „spalovny“ její princip. Díky tomu jsou schopni transformovat odpadní materiály, které by se na skládkách rozkládaly stovky let, na něco užitečného.

Přestože tento proces probíhá za extrémně vysokých teplot, nejde vlastně o spalování. „Je tam nedostatek kyslíku, takže se nejedná o spalování,“ popisuje Marek Lang z Millenium technologies. „To je klíčový faktor té technologie: pouze působením vysoké teploty se materiál, který do reaktoru dáme, během velmi krátkého okamžiku rozpadne na jednotlivé atomy.“

Konec „věčného“ odpadu?

Moderní civilizace odolné materiály potřebuje. Je to cesta k tomu, aby zboží co nejdéle vydrželo a aby se průmyslové produkty jen tak nerozpadly. Jenže když tyto výrobky doslouží, o to hůř se likvidují nebo recyklují. Právě podobné plazmové reaktory jsou vhodné i na zpracování takovýchto hmot. Týká se to například sklolaminátu, z něhož se vyrábějí vrtule pro větrné elektrárny.

Aby se dal „zplazmovat“, je nejprve nutné materiál nadrtit, pak ho reaktor zvládne rozdělit na tekutou strusku a plyn, který je možné dál zpracovat.

Rozpad látky je možný díky obrovským teplotám: přístroje nazývané plazmatrony dokáží dosáhnout teploty až několik tisíc stupňů. „Mezi elektrodami probíhá oblouk, do kterého se fouká pracovní plyn,“ popisuje princip technický ředitel projektu Milan Křikava. „Průchodem tím obloukem, kde jsou teploty až 25 tisíc stupňů, se plyn ionizuje a na výstupu vychází plazma, která má teplotu tři až pět tisíc stupňů,“ doplňuje.

Pro srovnání – teploty na povrchu Slunce dosahují asi 5500 stupňů Celsia.

Od nápadu ke komerčnímu řešení

Výsledkem je komerční plazmový reaktor s objemem až dvanáct set litrů. Za hodinu chodu dokáže tento přístroj přeměnit až půl tuny vybraného materiálu.

Odborníci mají zatím vyzkoušené desítky materiálů, které v reaktorech lze přeměnit. Do budoucna tak chtějí hlavně zkusit postavit ještě větší a výkonnější reaktory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnští lékaři hledají metodu, jak vystopovat pachatele rakoviny v mozku

Vědci hledají spolehlivější způsob, jak odhalit nádorové onemocnění lymfom bez skalpelu, tedy bez přímého zásahu do mozku. Pomoci má takzvaná tekutá biopsie k nalezení genetických otisků nádorových buněk v mozkomíšním moku.
před 19 hhodinami

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
2. 6. 2025

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
2. 6. 2025

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
2. 6. 2025
Načítání...