Česká firma testuje, jak v plazmovém reaktoru rozkládat větrné turbíny

2 minuty
Události: Reaktor na likvidaci odpadu
Zdroj: ČT24

Speciální reaktor vyvinutý českými odborníky dokáže přeměnit na plyn i jinak těžko zpracovatelné materiály. Takzvané plazmové zplynování už teď testují například na likvidaci starých větrných elektráren.

Reaktor vznikl v technologickém parku v Dubé na Českolipsku, postavila ho společnost Millenium technologies. „Náš systém dokáže zpracovat různé druhy odpadu a v plazmovém reaktoru je přeměnit na čistou energii,“ popisují výrobci „spalovny“ její princip. Díky tomu jsou schopni transformovat odpadní materiály, které by se na skládkách rozkládaly stovky let, na něco užitečného.

Přestože tento proces probíhá za extrémně vysokých teplot, nejde vlastně o spalování. „Je tam nedostatek kyslíku, takže se nejedná o spalování,“ popisuje Marek Lang z Millenium technologies. „To je klíčový faktor té technologie: pouze působením vysoké teploty se materiál, který do reaktoru dáme, během velmi krátkého okamžiku rozpadne na jednotlivé atomy.“

Konec „věčného“ odpadu?

Moderní civilizace odolné materiály potřebuje. Je to cesta k tomu, aby zboží co nejdéle vydrželo a aby se průmyslové produkty jen tak nerozpadly. Jenže když tyto výrobky doslouží, o to hůř se likvidují nebo recyklují. Právě podobné plazmové reaktory jsou vhodné i na zpracování takovýchto hmot. Týká se to například sklolaminátu, z něhož se vyrábějí vrtule pro větrné elektrárny.

Aby se dal „zplazmovat“, je nejprve nutné materiál nadrtit, pak ho reaktor zvládne rozdělit na tekutou strusku a plyn, který je možné dál zpracovat.

Rozpad látky je možný díky obrovským teplotám: přístroje nazývané plazmatrony dokáží dosáhnout teploty až několik tisíc stupňů. „Mezi elektrodami probíhá oblouk, do kterého se fouká pracovní plyn,“ popisuje princip technický ředitel projektu Milan Křikava. „Průchodem tím obloukem, kde jsou teploty až 25 tisíc stupňů, se plyn ionizuje a na výstupu vychází plazma, která má teplotu tři až pět tisíc stupňů,“ doplňuje.

Pro srovnání – teploty na povrchu Slunce dosahují asi 5500 stupňů Celsia.

Od nápadu ke komerčnímu řešení

Výsledkem je komerční plazmový reaktor s objemem až dvanáct set litrů. Za hodinu chodu dokáže tento přístroj přeměnit až půl tuny vybraného materiálu.

Odborníci mají zatím vyzkoušené desítky materiálů, které v reaktorech lze přeměnit. Do budoucna tak chtějí hlavně zkusit postavit ještě větší a výkonnější reaktory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 19 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...