Česká firma testuje, jak v plazmovém reaktoru rozkládat větrné turbíny

Nahrávám video

Speciální reaktor vyvinutý českými odborníky dokáže přeměnit na plyn i jinak těžko zpracovatelné materiály. Takzvané plazmové zplynování už teď testují například na likvidaci starých větrných elektráren.

Reaktor vznikl v technologickém parku v Dubé na Českolipsku, postavila ho společnost Millenium technologies. „Náš systém dokáže zpracovat různé druhy odpadu a v plazmovém reaktoru je přeměnit na čistou energii,“ popisují výrobci „spalovny“ její princip. Díky tomu jsou schopni transformovat odpadní materiály, které by se na skládkách rozkládaly stovky let, na něco užitečného.

Přestože tento proces probíhá za extrémně vysokých teplot, nejde vlastně o spalování. „Je tam nedostatek kyslíku, takže se nejedná o spalování,“ popisuje Marek Lang z Millenium technologies. „To je klíčový faktor té technologie: pouze působením vysoké teploty se materiál, který do reaktoru dáme, během velmi krátkého okamžiku rozpadne na jednotlivé atomy.“

Konec „věčného“ odpadu?

Moderní civilizace odolné materiály potřebuje. Je to cesta k tomu, aby zboží co nejdéle vydrželo a aby se průmyslové produkty jen tak nerozpadly. Jenže když tyto výrobky doslouží, o to hůř se likvidují nebo recyklují. Právě podobné plazmové reaktory jsou vhodné i na zpracování takovýchto hmot. Týká se to například sklolaminátu, z něhož se vyrábějí vrtule pro větrné elektrárny.

Aby se dal „zplazmovat“, je nejprve nutné materiál nadrtit, pak ho reaktor zvládne rozdělit na tekutou strusku a plyn, který je možné dál zpracovat.

Rozpad látky je možný díky obrovským teplotám: přístroje nazývané plazmatrony dokáží dosáhnout teploty až několik tisíc stupňů. „Mezi elektrodami probíhá oblouk, do kterého se fouká pracovní plyn,“ popisuje princip technický ředitel projektu Milan Křikava. „Průchodem tím obloukem, kde jsou teploty až 25 tisíc stupňů, se plyn ionizuje a na výstupu vychází plazma, která má teplotu tři až pět tisíc stupňů,“ doplňuje.

Pro srovnání – teploty na povrchu Slunce dosahují asi 5500 stupňů Celsia.

Od nápadu ke komerčnímu řešení

Výsledkem je komerční plazmový reaktor s objemem až dvanáct set litrů. Za hodinu chodu dokáže tento přístroj přeměnit až půl tuny vybraného materiálu.

Odborníci mají zatím vyzkoušené desítky materiálů, které v reaktorech lze přeměnit. Do budoucna tak chtějí hlavně zkusit postavit ještě větší a výkonnější reaktory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 57 mminutami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.