Česká firma testuje, jak v plazmovém reaktoru rozkládat větrné turbíny

2 minuty
Události: Reaktor na likvidaci odpadu
Zdroj: ČT24

Speciální reaktor vyvinutý českými odborníky dokáže přeměnit na plyn i jinak těžko zpracovatelné materiály. Takzvané plazmové zplynování už teď testují například na likvidaci starých větrných elektráren.

Reaktor vznikl v technologickém parku v Dubé na Českolipsku, postavila ho společnost Millenium technologies. „Náš systém dokáže zpracovat různé druhy odpadu a v plazmovém reaktoru je přeměnit na čistou energii,“ popisují výrobci „spalovny“ její princip. Díky tomu jsou schopni transformovat odpadní materiály, které by se na skládkách rozkládaly stovky let, na něco užitečného.

Přestože tento proces probíhá za extrémně vysokých teplot, nejde vlastně o spalování. „Je tam nedostatek kyslíku, takže se nejedná o spalování,“ popisuje Marek Lang z Millenium technologies. „To je klíčový faktor té technologie: pouze působením vysoké teploty se materiál, který do reaktoru dáme, během velmi krátkého okamžiku rozpadne na jednotlivé atomy.“

Konec „věčného“ odpadu?

Moderní civilizace odolné materiály potřebuje. Je to cesta k tomu, aby zboží co nejdéle vydrželo a aby se průmyslové produkty jen tak nerozpadly. Jenže když tyto výrobky doslouží, o to hůř se likvidují nebo recyklují. Právě podobné plazmové reaktory jsou vhodné i na zpracování takovýchto hmot. Týká se to například sklolaminátu, z něhož se vyrábějí vrtule pro větrné elektrárny.

Aby se dal „zplazmovat“, je nejprve nutné materiál nadrtit, pak ho reaktor zvládne rozdělit na tekutou strusku a plyn, který je možné dál zpracovat.

Rozpad látky je možný díky obrovským teplotám: přístroje nazývané plazmatrony dokáží dosáhnout teploty až několik tisíc stupňů. „Mezi elektrodami probíhá oblouk, do kterého se fouká pracovní plyn,“ popisuje princip technický ředitel projektu Milan Křikava. „Průchodem tím obloukem, kde jsou teploty až 25 tisíc stupňů, se plyn ionizuje a na výstupu vychází plazma, která má teplotu tři až pět tisíc stupňů,“ doplňuje.

Pro srovnání – teploty na povrchu Slunce dosahují asi 5500 stupňů Celsia.

Od nápadu ke komerčnímu řešení

Výsledkem je komerční plazmový reaktor s objemem až dvanáct set litrů. Za hodinu chodu dokáže tento přístroj přeměnit až půl tuny vybraného materiálu.

Odborníci mají zatím vyzkoušené desítky materiálů, které v reaktorech lze přeměnit. Do budoucna tak chtějí hlavně zkusit postavit ještě větší a výkonnější reaktory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili vrak egyptské bárky luxusu, tance a nevázanosti

Archeologové našli u břehů egyptského města Alexandrie vrak luxusní rekreační bárky z antických dob, napsala agentura AFP s odvoláním na Evropský institut podmořské archeologie (IEASM). Stáří plavidla se odhaduje na dva tisíce let a potápěči ho objevili na dně moře u královského ostrova Antirhodos, kde se nacházel palác dynastie Ptolemaiovců a chrám zasvěcený egyptské bohyni Isis.
před 2 mminutami

Český výzkum zaostává a bude to ještě horší, obávají se vědci škrtů

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.
před 16 hhodinami

Kouření se zapisuje do zubů. Stopy přežijí i staletí

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.
před 18 hhodinami

Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.
před 23 hhodinami

Na Chebsku se opět třese země. Zaznamenali to přístroje i lidé

Zemětřesný roj na pomezí Chebska a Sokolovska, který začal v listopadu, neutichá ani v prosinci. I v posledních dnech se některé otřesy dostaly nad magnitudo dva stupně. Poslední silný otřes byl zaznamenám automatickými stanicemi i v pondělí odpoledne. Od počátku letošního zemětřesného roje bylo podle ověřených dat Geofyzikálního ústavu Akademie věd zaznamenáno už jedenáct otřesů se silou nad dva stupně.
před 23 hhodinami

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
8. 12. 2025

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
8. 12. 2025
Načítání...