Američtí inženýři tvrdí, že lopatky větrných turbín příští generace by se po skončení jejich životnosti mohly recyklovat na gumové medvídky. Chtějí je totiž vyrábět ze speciální pryskyřice.
Výzkumníci z Michiganské státní univerzity vyrobili kompozitní pryskyřici pro lopatky větrných elektráren kombinací skleněných vláken s polymerem rostlinného původu a syntetickým polymerem. Věří, že tento materiál by se dal rozložit na mnoho složek – některé by se daly využít na nové turbíny, další na gumové medvídky.
Větrná energie je v současné době v některých zemích už jedním z hlavních zdrojů elektřiny – týká se to hlavně těch přímořských, které mohou využívat turbíny umístěné ve vodě. Lopatky turbín, které jsou obvykle vyrobeny ze skelných vláken, jsou čím dál větší. Rekord drží v současné době čínská turbína MySE 16.0-242: každá ze tří lopatek má na délku 118 metrů.
Problém je, že lidstvo zatím nezná spolehlivý a praktický způsob, jak je likvidovat nebo recyklovat; aby vydržely nápor větru, jsou vyrobené z extrémně odolných materiálů a to logicky znamená, že se jen těžko likvidují. Spousta z nich proto končí na skládkách.
Výrobci i provozovatelé větrných elektráren si tento problém dobře uvědomují a snaží se najít řešení. Jedno z nich představili v úterý na zasedání Americké chemické společnosti. Má jím být nová forma pryskyřice, která se snadno rozkládá v alkalickém roztoku. Vzniká z ní pak hmota, která se dá přečistit, a vznikne tak materiál vhodný na výrobu sladkostí nebo energetických nápojů.
„Získali jsme mléčnan draselný v potravinářské kvalitě a použili ho k výrobě bonbonů z gumových medvídků, které jsem nakonec snědl,“ uvedl jeden z autorů nápadu John Dorgan.
- Mléčnan draselný se už v současné době v potravinářství běžně používá, je známý jako E-326. V potravinách funguje jako zvýrazňovač chuti, zvlhčovač nebo upravuje pH. Lidskému tělu dodává potřebný draslík.
- Používá se například v krmivech, jogurtech, salámech, cukrovinkách a omáčkách, ale třeba i v těstu na chléb. Zvýrazňuje chuť masa a potlačuje nechtěnou pachuť hotových výrobků. Zadržuje vlhkost výrobků, proto se používá i jako potahová látka masa, čímž se prodlouží jeho trvanlivost.
Stejným alkalickým rozkladem se z této pryskyřice také uvolnil poly(methylmetakrylát) neboli PMMA, běžný akrylový materiál používaný například v oknech a zadních světlech automobilů.
K pojídání gumových medvídků, kteří pocházejí z větrné turbíny, Dorgan říká: „Atom uhlíku pocházející z rostliny, jako je kukuřice nebo tráva, se nijak neliší od atomu uhlíku, který pochází z fosilního paliva. Vše je součástí globálního uhlíkového cyklu a my jsme ukázali, že můžeme přejít od biomasy na poli k odolným plastovým materiálům a zpět k potravinám.“
Dodal: „Krása našeho systému pryskyřice spočívá v tom, že ji na konci jejího cyklu používání můžeme jednoduše rozpustit, a tím ji uvolnit z jakékoli matrice, v níž se nachází, takže ji lze používat znovu a znovu v nekonečném cyklu. A přesně to je smysl recyklování.“
