Američtí inženýři tvrdí, že lopatky větrných turbín příští generace by se po skončení jejich životnosti mohly recyklovat na gumové medvídky. Chtějí je totiž vyrábět ze speciální pryskyřice.
Američané chtějí recyklovat větrné turbíny na gumové medvídky
Výzkumníci z Michiganské státní univerzity vyrobili kompozitní pryskyřici pro lopatky větrných elektráren kombinací skleněných vláken s polymerem rostlinného původu a syntetickým polymerem. Věří, že tento materiál by se dal rozložit na mnoho složek – některé by se daly využít na nové turbíny, další na gumové medvídky.
Větrná energie je v současné době v některých zemích už jedním z hlavních zdrojů elektřiny – týká se to hlavně těch přímořských, které mohou využívat turbíny umístěné ve vodě. Lopatky turbín, které jsou obvykle vyrobeny ze skelných vláken, jsou čím dál větší. Rekord drží v současné době čínská turbína MySE 16.0-242: každá ze tří lopatek má na délku 118 metrů.
Problém je, že lidstvo zatím nezná spolehlivý a praktický způsob, jak je likvidovat nebo recyklovat; aby vydržely nápor větru, jsou vyrobené z extrémně odolných materiálů a to logicky znamená, že se jen těžko likvidují. Spousta z nich proto končí na skládkách.
Výrobci i provozovatelé větrných elektráren si tento problém dobře uvědomují a snaží se najít řešení. Jedno z nich představili v úterý na zasedání Americké chemické společnosti. Má jím být nová forma pryskyřice, která se snadno rozkládá v alkalickém roztoku. Vzniká z ní pak hmota, která se dá přečistit, a vznikne tak materiál vhodný na výrobu sladkostí nebo energetických nápojů.
„Získali jsme mléčnan draselný v potravinářské kvalitě a použili ho k výrobě bonbonů z gumových medvídků, které jsem nakonec snědl,“ uvedl jeden z autorů nápadu John Dorgan.
- Mléčnan draselný se už v současné době v potravinářství běžně používá, je známý jako E-326. V potravinách funguje jako zvýrazňovač chuti, zvlhčovač nebo upravuje pH. Lidskému tělu dodává potřebný draslík.
- Používá se například v krmivech, jogurtech, salámech, cukrovinkách a omáčkách, ale třeba i v těstu na chléb. Zvýrazňuje chuť masa a potlačuje nechtěnou pachuť hotových výrobků. Zadržuje vlhkost výrobků, proto se používá i jako potahová látka masa, čímž se prodlouží jeho trvanlivost.
Stejným alkalickým rozkladem se z této pryskyřice také uvolnil poly(methylmetakrylát) neboli PMMA, běžný akrylový materiál používaný například v oknech a zadních světlech automobilů.
K pojídání gumových medvídků, kteří pocházejí z větrné turbíny, Dorgan říká: „Atom uhlíku pocházející z rostliny, jako je kukuřice nebo tráva, se nijak neliší od atomu uhlíku, který pochází z fosilního paliva. Vše je součástí globálního uhlíkového cyklu a my jsme ukázali, že můžeme přejít od biomasy na poli k odolným plastovým materiálům a zpět k potravinám.“
Dodal: „Krása našeho systému pryskyřice spočívá v tom, že ji na konci jejího cyklu používání můžeme jednoduše rozpustit, a tím ji uvolnit z jakékoli matrice, v níž se nachází, takže ji lze používat znovu a znovu v nekonečném cyklu. A přesně to je smysl recyklování.“