Před dvěma dny, 15. července, se na levé části Slunce vytvořil masivní filament. Tento oblak hustšího a chladnějšího plazmatu byl tak silný, že na povrchu hvězdy vytvořil jasně viditelný kaňon, který připomínal jizvu na tváři.
Filamenty jsou běžnou součástí slunečního cyklu, na tomto byla výjimečná jen jeho velikost a síla. Vědci tento útvar nad povrchem Slunce pozorovali několik dní – visel nad horní částí hvězdy, takže byl dobře viditelný. Astronomové už tehdy věděli, na co se mají připravit.
A připravili se. Bičovitě tvarovaný oblak žhavých plynů se totiž zhroutil na povrch Slunce, výsledná exploze vyvolala jev, který vypadal jako obří ohnivý kaňon. Vědci vše sledovali zejména pomocí sluneční sondy Solar Dynamics Observatory (SDO) a jejích citlivých přístrojů. Výsledný jev mají tedy precizně zaznamenaný a mohou ho teď detailně analyzovat.
Kaňon měl na délku asi 400 tisíc kilometrů a hloubku asi 12 400 kilometrů. Pro srovnání: Země má kolem rovníku průměr 12 756 kilometrů, což znamená, že by se do jizvy pohodlně vešlo asi třicet planet velikosti Země. „Opravdu velkolepé,“ konstatoval na webu Spaceweather astronom Tony Phillips. Jizva byla vidět i na snímcích ze stanice ze čtvrtka 17. července, zmizí zřejmě do několika dní:
Tato událost vyvolala také silnou erupci koronární hmoty. Podle údajů ze středečního večera ale tento výboj odborně známý pod zkratkou CME nemířil směrem k Zemi, takže pro ni nepředstavuje hrozbu.
