Vlnky v časoprostoru by mohly prozradit, jaké bylo mládí vesmíru. Vědci chtějí sledovat jejich záchvěvy

Vědci pokročili v objevu, jak pomocí vlnění časoprostoru známého jako gravitační vlny nahlédnout zpět na počátek všeho, co známe. Astrofyzici tvrdí, že mohou lépe pochopit stav vesmíru krátce po velkém třesku, když zjistí, jak tyto vlny ve struktuře vesmíru proudí planetami a plynem mezi galaxiemi.

„Raný vesmír nemůžeme vidět přímo, ale možná ho můžeme vidět nepřímo,“ říká fyzik Deepen Garg. Jak? „Pokud se podíváme na to, jak gravitační vlny z té doby ovlivnily hmotu a záření, které můžeme pozorovat dnes,“ vysvětluje expert, který napsal článek do odborného žurnálu Journal of Cosmology and Astroparticle Physics

Garg a jeho tým se zabývají jadernou fuzí – tedy způsobem, jak na Zemi napodobit procesy probíhající ve Slunci. Cílem je získat levný, prakticky nevyčerpatelný zdroj elektřiny bez uhlíkové stopy. V rámci tohoto výzkumu studují, jak se elektromagnetické vlny pohybují plazmatem, jakousi polévkou elektronů a atomových jader, která pohání fúzní zařízení známá jako tokamaky a stelarátory.

A během analýz se ukázalo, že tento proces se podobá pohybu gravitačních vln hmotou. Gravitační vlny, které poprvé předpověděl Albert Einstein v roce 1916 jako důsledek své teorie relativity, jsou poruchy v časoprostoru způsobené pohybem velmi hustých objektů. Pohybují se rychlostí světla a poprvé byly detekovány teprve před několika lety – v roce 2015 observatoří LIGO (Laser Interferometer Gravitational Wave Observatory) prostřednictvím detektorů ve státech Washington a Louisiana.

„Gravitační rentgen“ se podívá do nitra hvězd

Garg s kolegy vytvořili vzorce, které by teoreticky mohly vést k tomu, že gravitační vlny odhalí skryté vlastnosti nebeských těles, například hvězd vzdálených mnoho světelných let. Když vlny procházejí hmotou, vytvářejí světlo, jehož vlastnosti závisí na hustotě hmoty.

Fyzik by mohl toto světlo analyzovat a zjistit vlastnosti hvězdy vzdálené miliony světelných let. Tato technika v principu podobná tomu, jak se díváme pomocí rentgenu na lidskou kostru, by také mohla vést k objevům o neutronových hvězdách a černých dírách, ultrahustých pozůstatcích po zániku hvězd. Mohly by se tak dokonce potenciálně odhalit informace o tom, co se dělo během velkého třesku a raných okamžiků našeho vesmíru. 

Vědci chtějí tuto techniku v blízké budoucnosti použít k analýze dat. „Nyní máme nějaké vzorce, ale získání smysluplných výsledků bude vyžadovat další práci,“ dodal Garg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
před 1 hhodinou

Vzácné setkání. Žraloka bílého natočili pod hladinou Středozemního moře

Žraloci bílí ve Středozemním moři už téměř vyhynuli, primárně kvůli nadměrnému rybolovu. Skupině dobrovolníků, kteří čistili vraky lodí od rybářských sítí, se teď podařilo tohoto predátora nafilmovat u pobřeží Sicílie.
před 2 hhodinami

Nadšení i zděšení. Vědci poprvé upravili lidská embrya novou technologií

Nová genetická technika umožňuje mnohem přesnější úpravu lidských embryí než doposud používaný CRISPR. Tým newyorských biochemiků dokázal posunout úspěšnost postupu natolik, že řada expertů vyjadřuje znepokojení z možnosti vzniku „dětí na zakázku“.
před 5 hhodinami

Nebezpečné invazní druhy může mapovat i veřejnost

V pondělí začíná Týden invazních druhů, který veřejnosti přiblíží rostlinné i živočišné druhy zavlečené do Česka a ohrožující místní druhovou rozmanitost. O víkendu ho pak zakončí pátý ročník akce Biosmršť, při níž se zájemci mohou zapojit do mapování výskytu invazních druhů.
před 9 hhodinami

Archeologové našli na Bahamách vraky „pirátů z Karibiku“

Mezinárodní tým archeologů našel v přístavu u bahamského Nassau první lodní vraky spojené s obdobími, kdy se v oblasti plavili piráti Edward Teach zvaný Černovous a Calico Jack Rackham. Výzkumníci identifikovali šest vraků. Místo sloužilo v 17. a 18. století jako hlavní pirátská základna v Karibiku a tři vraky podle odborníků pocházejí ze zlatého věku pirátství. Informoval o tom britský list The Guardian.
včera v 15:26

Včelí královny se rodí do purpuru. Vědci popsali, jak se vybírá vládkyně roje

Výběr včelí matky neboli královny je mnohem komplikovanější, než se doposud zdálo. Kalifornští vědci ho v nové studii přirovnávají k porodu středověkého panovníka.
včera v 09:02

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
6. 6. 2026

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026
Načítání...