Vlnky v časoprostoru by mohly prozradit, jaké bylo mládí vesmíru. Vědci chtějí sledovat jejich záchvěvy

Vědci pokročili v objevu, jak pomocí vlnění časoprostoru známého jako gravitační vlny nahlédnout zpět na počátek všeho, co známe. Astrofyzici tvrdí, že mohou lépe pochopit stav vesmíru krátce po velkém třesku, když zjistí, jak tyto vlny ve struktuře vesmíru proudí planetami a plynem mezi galaxiemi.

„Raný vesmír nemůžeme vidět přímo, ale možná ho můžeme vidět nepřímo,“ říká fyzik Deepen Garg. Jak? „Pokud se podíváme na to, jak gravitační vlny z té doby ovlivnily hmotu a záření, které můžeme pozorovat dnes,“ vysvětluje expert, který napsal článek do odborného žurnálu Journal of Cosmology and Astroparticle Physics

Garg a jeho tým se zabývají jadernou fuzí – tedy způsobem, jak na Zemi napodobit procesy probíhající ve Slunci. Cílem je získat levný, prakticky nevyčerpatelný zdroj elektřiny bez uhlíkové stopy. V rámci tohoto výzkumu studují, jak se elektromagnetické vlny pohybují plazmatem, jakousi polévkou elektronů a atomových jader, která pohání fúzní zařízení známá jako tokamaky a stelarátory.

A během analýz se ukázalo, že tento proces se podobá pohybu gravitačních vln hmotou. Gravitační vlny, které poprvé předpověděl Albert Einstein v roce 1916 jako důsledek své teorie relativity, jsou poruchy v časoprostoru způsobené pohybem velmi hustých objektů. Pohybují se rychlostí světla a poprvé byly detekovány teprve před několika lety – v roce 2015 observatoří LIGO (Laser Interferometer Gravitational Wave Observatory) prostřednictvím detektorů ve státech Washington a Louisiana.

„Gravitační rentgen“ se podívá do nitra hvězd

Garg s kolegy vytvořili vzorce, které by teoreticky mohly vést k tomu, že gravitační vlny odhalí skryté vlastnosti nebeských těles, například hvězd vzdálených mnoho světelných let. Když vlny procházejí hmotou, vytvářejí světlo, jehož vlastnosti závisí na hustotě hmoty.

Fyzik by mohl toto světlo analyzovat a zjistit vlastnosti hvězdy vzdálené miliony světelných let. Tato technika v principu podobná tomu, jak se díváme pomocí rentgenu na lidskou kostru, by také mohla vést k objevům o neutronových hvězdách a černých dírách, ultrahustých pozůstatcích po zániku hvězd. Mohly by se tak dokonce potenciálně odhalit informace o tom, co se dělo během velkého třesku a raných okamžiků našeho vesmíru. 

Vědci chtějí tuto techniku v blízké budoucnosti použít k analýze dat. „Nyní máme nějaké vzorce, ale získání smysluplných výsledků bude vyžadovat další práci,“ dodal Garg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...