Vlnky v časoprostoru by mohly prozradit, jaké bylo mládí vesmíru. Vědci chtějí sledovat jejich záchvěvy

Vědci pokročili v objevu, jak pomocí vlnění časoprostoru známého jako gravitační vlny nahlédnout zpět na počátek všeho, co známe. Astrofyzici tvrdí, že mohou lépe pochopit stav vesmíru krátce po velkém třesku, když zjistí, jak tyto vlny ve struktuře vesmíru proudí planetami a plynem mezi galaxiemi.

„Raný vesmír nemůžeme vidět přímo, ale možná ho můžeme vidět nepřímo,“ říká fyzik Deepen Garg. Jak? „Pokud se podíváme na to, jak gravitační vlny z té doby ovlivnily hmotu a záření, které můžeme pozorovat dnes,“ vysvětluje expert, který napsal článek do odborného žurnálu Journal of Cosmology and Astroparticle Physics

Garg a jeho tým se zabývají jadernou fuzí – tedy způsobem, jak na Zemi napodobit procesy probíhající ve Slunci. Cílem je získat levný, prakticky nevyčerpatelný zdroj elektřiny bez uhlíkové stopy. V rámci tohoto výzkumu studují, jak se elektromagnetické vlny pohybují plazmatem, jakousi polévkou elektronů a atomových jader, která pohání fúzní zařízení známá jako tokamaky a stelarátory.

A během analýz se ukázalo, že tento proces se podobá pohybu gravitačních vln hmotou. Gravitační vlny, které poprvé předpověděl Albert Einstein v roce 1916 jako důsledek své teorie relativity, jsou poruchy v časoprostoru způsobené pohybem velmi hustých objektů. Pohybují se rychlostí světla a poprvé byly detekovány teprve před několika lety – v roce 2015 observatoří LIGO (Laser Interferometer Gravitational Wave Observatory) prostřednictvím detektorů ve státech Washington a Louisiana.

„Gravitační rentgen“ se podívá do nitra hvězd

Garg s kolegy vytvořili vzorce, které by teoreticky mohly vést k tomu, že gravitační vlny odhalí skryté vlastnosti nebeských těles, například hvězd vzdálených mnoho světelných let. Když vlny procházejí hmotou, vytvářejí světlo, jehož vlastnosti závisí na hustotě hmoty.

Fyzik by mohl toto světlo analyzovat a zjistit vlastnosti hvězdy vzdálené miliony světelných let. Tato technika v principu podobná tomu, jak se díváme pomocí rentgenu na lidskou kostru, by také mohla vést k objevům o neutronových hvězdách a černých dírách, ultrahustých pozůstatcích po zániku hvězd. Mohly by se tak dokonce potenciálně odhalit informace o tom, co se dělo během velkého třesku a raných okamžiků našeho vesmíru. 

Vědci chtějí tuto techniku v blízké budoucnosti použít k analýze dat. „Nyní máme nějaké vzorce, ale získání smysluplných výsledků bude vyžadovat další práci,“ dodal Garg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...