Vloni vědci zachytili extrémní signál. Ukázalo se, že to byla mrtvá družice

Energie záblesku, který před rokem vědci zachytili, byla mimořádná. První analýza naznačovala, že přišel ze vzdálenosti stovek milionů světelných let, nová ale prozradila, že vzešel z bezprostředního okolí Země.

Vloni v červnu dolétl na Zemi extrémně silný záblesk energie. Ze směru, kde se nenacházelo nic, co by ho mohlo způsobit. Soustavu teleskopů Square Kilometer Array Pathfinder zasáhl puls s takovou energií, že zastínil všechny ostatní signály, které tento přístroj z vesmíru zachytává.

Vědci ho označili za takzvaný „rychlý rádiový záblesk“ neboli FRB. Astronomové tyto záblesky milují, jsou totiž už desítky let nevysvětlenou záhadou. Předpokládá se, že jejich nejčastějším zdrojem jsou takzvané magnetary neboli neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem, ale spekuluje se dokonce i o tom, že by mohlo jít o dílo inteligentních civilizací.

Rychlý rádiový záblesk (někdy ve zkratce FRB z anglického Fast radio burst) je označení pro astronomický jev, při kterém se uvolní nesmírné množství energie ve formě rádiového záření. Na Zemi to pak přístroje pozorují jako záblesk v rádiovém oboru spektra. Doba trvání těchto pulsů je maximálně jednotky milisekund a jejich zdroje jsou mimo naši galaxii; ten nejbližší vystopovaný pocházel ze vzdálenosti asi 500 milionů světelných let.

Snažili se odhalit, z jaké vzdálené galaxie k naší planetě signál přiletěl a jaká kataklyzmatická událost ho mohla způsobit. Jenže teď astronomové dostali odpověď, kterou nečekali.

Analýza astronomů a astrofyziků z několika institucí v Austrálii totiž odhalila, že tento doposud záhadný rychlý rádiový záblesk nepochází ze vzdáleného zdroje, ale ze zdroje kroužícího kolem naší planety. Je jím satelit, který byl už dávno vyřazený provozu, a neměl tedy už žádné signály celé roky vydávat – odepsaný satelit NASA, který se jmenuje Relay 2.

Otázka příčiny

Zdrojem tohoto záblesku tedy opravdu byla inteligentní civilizace, ovšem ta pozemská. Hlavním důvodem síly signálu byla náhoda: družice totiž v okamžiku, kdy signál odpálila, prolétala přímo nad soustavou teleskopů. To také vysvětluje jeho neobvyklou jasnost a dobře definovanou povahu.

Družice Relay 2 pochází ze samotných počátků kosmické éry lidstva: na orbitu ji vynesla v lednu roku 1964 raketa Delta B. Tento experimentálními komunikační satelit pracoval jen necelý rok, pak přestal fungovat a na více než půlstoletí se odmlčel. Na orbitě sice krouží dál, ale byl považován za kus mrtvého železa.

Vědci, kteří analýzu provedli, nepředpokládají, že by družice nějak zázračně ožila. Pravděpodobnější vysvětlení je, že se na ní jen nahromadil elektrostatický náboj, který dosáhl určité hranice, a když ji překročil, tak se zábleskem energie vybil. Takové výboje byly pozorovány už dříve, nebyly ale tak silné. Další možností je zásah mikrometeoroidem, který mohl uvolnit velmi malý oblak plazmy, což by se pak jevilo jako onen energetický výboj.

Výsledek není pro astronomy zklamáním, přestože by to tak mohlo vypadat. Ve studii totiž konstatují, že by výsledky měření mohly pomoci vyloučit další podobné situace v budoucnosti, což by mohlo pomoci lépe analyzovat opravdové FRB. A navíc se dozvěděli něco nového o tom, jak se mohou chovat mrtvé družice na oběžné dráze, což by mohlo zase pomoci s větší bezpečností na orbitě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 20 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...