Vloni vědci zachytili extrémní signál. Ukázalo se, že to byla mrtvá družice

Energie záblesku, který před rokem vědci zachytili, byla mimořádná. První analýza naznačovala, že přišel ze vzdálenosti stovek milionů světelných let, nová ale prozradila, že vzešel z bezprostředního okolí Země.

Vloni v červnu dolétl na Zemi extrémně silný záblesk energie. Ze směru, kde se nenacházelo nic, co by ho mohlo způsobit. Soustavu teleskopů Square Kilometer Array Pathfinder zasáhl puls s takovou energií, že zastínil všechny ostatní signály, které tento přístroj z vesmíru zachytává.

Vědci ho označili za takzvaný „rychlý rádiový záblesk“ neboli FRB. Astronomové tyto záblesky milují, jsou totiž už desítky let nevysvětlenou záhadou. Předpokládá se, že jejich nejčastějším zdrojem jsou takzvané magnetary neboli neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem, ale spekuluje se dokonce i o tom, že by mohlo jít o dílo inteligentních civilizací.

Rychlý rádiový záblesk (někdy ve zkratce FRB z anglického Fast radio burst) je označení pro astronomický jev, při kterém se uvolní nesmírné množství energie ve formě rádiového záření. Na Zemi to pak přístroje pozorují jako záblesk v rádiovém oboru spektra. Doba trvání těchto pulsů je maximálně jednotky milisekund a jejich zdroje jsou mimo naši galaxii; ten nejbližší vystopovaný pocházel ze vzdálenosti asi 500 milionů světelných let.

Snažili se odhalit, z jaké vzdálené galaxie k naší planetě signál přiletěl a jaká kataklyzmatická událost ho mohla způsobit. Jenže teď astronomové dostali odpověď, kterou nečekali.

Analýza astronomů a astrofyziků z několika institucí v Austrálii totiž odhalila, že tento doposud záhadný rychlý rádiový záblesk nepochází ze vzdáleného zdroje, ale ze zdroje kroužícího kolem naší planety. Je jím satelit, který byl už dávno vyřazený provozu, a neměl tedy už žádné signály celé roky vydávat – odepsaný satelit NASA, který se jmenuje Relay 2.

Otázka příčiny

Zdrojem tohoto záblesku tedy opravdu byla inteligentní civilizace, ovšem ta pozemská. Hlavním důvodem síly signálu byla náhoda: družice totiž v okamžiku, kdy signál odpálila, prolétala přímo nad soustavou teleskopů. To také vysvětluje jeho neobvyklou jasnost a dobře definovanou povahu.

Družice Relay 2 pochází ze samotných počátků kosmické éry lidstva: na orbitu ji vynesla v lednu roku 1964 raketa Delta B. Tento experimentálními komunikační satelit pracoval jen necelý rok, pak přestal fungovat a na více než půlstoletí se odmlčel. Na orbitě sice krouží dál, ale byl považován za kus mrtvého železa.

Vědci, kteří analýzu provedli, nepředpokládají, že by družice nějak zázračně ožila. Pravděpodobnější vysvětlení je, že se na ní jen nahromadil elektrostatický náboj, který dosáhl určité hranice, a když ji překročil, tak se zábleskem energie vybil. Takové výboje byly pozorovány už dříve, nebyly ale tak silné. Další možností je zásah mikrometeoroidem, který mohl uvolnit velmi malý oblak plazmy, což by se pak jevilo jako onen energetický výboj.

Výsledek není pro astronomy zklamáním, přestože by to tak mohlo vypadat. Ve studii totiž konstatují, že by výsledky měření mohly pomoci vyloučit další podobné situace v budoucnosti, což by mohlo pomoci lépe analyzovat opravdové FRB. A navíc se dozvěděli něco nového o tom, jak se mohou chovat mrtvé družice na oběžné dráze, což by mohlo zase pomoci s větší bezpečností na orbitě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 4 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 5 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 8 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 9 hhodinami
Načítání...