Vloni vědci zachytili extrémní signál. Ukázalo se, že to byla mrtvá družice

Energie záblesku, který před rokem vědci zachytili, byla mimořádná. První analýza naznačovala, že přišel ze vzdálenosti stovek milionů světelných let, nová ale prozradila, že vzešel z bezprostředního okolí Země.

Vloni v červnu dolétl na Zemi extrémně silný záblesk energie. Ze směru, kde se nenacházelo nic, co by ho mohlo způsobit. Soustavu teleskopů Square Kilometer Array Pathfinder zasáhl puls s takovou energií, že zastínil všechny ostatní signály, které tento přístroj z vesmíru zachytává.

Vědci ho označili za takzvaný „rychlý rádiový záblesk“ neboli FRB. Astronomové tyto záblesky milují, jsou totiž už desítky let nevysvětlenou záhadou. Předpokládá se, že jejich nejčastějším zdrojem jsou takzvané magnetary neboli neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem, ale spekuluje se dokonce i o tom, že by mohlo jít o dílo inteligentních civilizací.

Rychlý rádiový záblesk (někdy ve zkratce FRB z anglického Fast radio burst) je označení pro astronomický jev, při kterém se uvolní nesmírné množství energie ve formě rádiového záření. Na Zemi to pak přístroje pozorují jako záblesk v rádiovém oboru spektra. Doba trvání těchto pulsů je maximálně jednotky milisekund a jejich zdroje jsou mimo naši galaxii; ten nejbližší vystopovaný pocházel ze vzdálenosti asi 500 milionů světelných let.

Snažili se odhalit, z jaké vzdálené galaxie k naší planetě signál přiletěl a jaká kataklyzmatická událost ho mohla způsobit. Jenže teď astronomové dostali odpověď, kterou nečekali.

Analýza astronomů a astrofyziků z několika institucí v Austrálii totiž odhalila, že tento doposud záhadný rychlý rádiový záblesk nepochází ze vzdáleného zdroje, ale ze zdroje kroužícího kolem naší planety. Je jím satelit, který byl už dávno vyřazený provozu, a neměl tedy už žádné signály celé roky vydávat – odepsaný satelit NASA, který se jmenuje Relay 2.

Otázka příčiny

Zdrojem tohoto záblesku tedy opravdu byla inteligentní civilizace, ovšem ta pozemská. Hlavním důvodem síly signálu byla náhoda: družice totiž v okamžiku, kdy signál odpálila, prolétala přímo nad soustavou teleskopů. To také vysvětluje jeho neobvyklou jasnost a dobře definovanou povahu.

Družice Relay 2 pochází ze samotných počátků kosmické éry lidstva: na orbitu ji vynesla v lednu roku 1964 raketa Delta B. Tento experimentálními komunikační satelit pracoval jen necelý rok, pak přestal fungovat a na více než půlstoletí se odmlčel. Na orbitě sice krouží dál, ale byl považován za kus mrtvého železa.

Vědci, kteří analýzu provedli, nepředpokládají, že by družice nějak zázračně ožila. Pravděpodobnější vysvětlení je, že se na ní jen nahromadil elektrostatický náboj, který dosáhl určité hranice, a když ji překročil, tak se zábleskem energie vybil. Takové výboje byly pozorovány už dříve, nebyly ale tak silné. Další možností je zásah mikrometeoroidem, který mohl uvolnit velmi malý oblak plazmy, což by se pak jevilo jako onen energetický výboj.

Výsledek není pro astronomy zklamáním, přestože by to tak mohlo vypadat. Ve studii totiž konstatují, že by výsledky měření mohly pomoci vyloučit další podobné situace v budoucnosti, což by mohlo pomoci lépe analyzovat opravdové FRB. A navíc se dozvěděli něco nového o tom, jak se mohou chovat mrtvé družice na oběžné dráze, což by mohlo zase pomoci s větší bezpečností na orbitě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 21 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...