Ničivé hurikány nejsilnější kategorie jsou stále častější. A změny klimatu situaci ještě zhorší

Hurikány se stávají stále nebezpečnějšími a působí více škod. Výrazný vliv na to má probíhající změna klimatu a ukazuje se, že v budoucnu by se mohl jejich dopad stát ještě ničivějším.

Hurikán Ida nebo Grace, v loňském roce například Laura nebo Iota – to jsou jen příklady takzvaných silných hurikánů. Tedy hurikánů, ve kterých rychlost větru přesáhne 180 kilometrů v hodině, což odpovídá třetí a silnější kategorii podle Saffir-Simpsonovy stupnice.

Saffirova-Simpsonova stupnice je stupnice pro klasifikaci tropických cyklon na západní polokouli
Zdroj: Wikipedia.org

Při zásahu pevniny si takovéto hurikány často vyžádají větší počet obětí a také napáchají obrovské škody – někdy i přes sto miliard dolarů. Na celkových následcích způsobených tropickými cyklonami se podílejí dokonce 85 procenty (ač je jich menšina), a to hlavně kvůli větru, jehož ničivý potenciál s rychlostí roste nelineárně. A jsou to právě silné hurikány, u kterých se nejvýrazněji projevuje změna klimatu, v níž hlavní roli hraje vliv člověka – stávají se silnějšími a destruktivnějšími.

Jak vzniká hurikán

Připomeňme, že pro vznik a vývoj hurikánů je nutné splnit několik faktorů. Především je to dostatečně teplá mořská voda (alespoň 26 stupňů Celsia a víc), vlhká atmosféra a vhodné proudění – tedy malá změna směru a rychlosti větru s výškou. Globální oteplování se projevuje mimo jiné nárůstem teploty vody v oceánech, což by tedy na první pohled mohlo vést k častějším a silnějším hurikánům. Jenže u počtu tropických cyklon není situace tak jednoduchá. Na základě pečlivých analýz dosavadního vývoje se ukazuje, že zatím se žádná změna jejich počtu nepozoruje – za rok jich na celé planetě vzniká v průměru kolem osmdesáti s kolísáním od pětašedesáti do devadesáti.

  • Tropická cyklona = cyklona, která vzniká nad tropickými oblastmi oceánů, nejčastěji v pásmech mezi 5° až 20° severní a jižní zeměpisné šířky. Typická je symetrická struktura kolem středu cyklony, hlavně u silnějších se často tvoří oko cyklony (hurikánu), ve kterém panuje klidné počasí s malou oblačností. Podle místa výskytu má regionální označení:
  • Hurikán – tropická cyklona v oblastech severního Atlantského oceánu, severovýchodního Tichého oceánu východně od datové hranice a jihovýchodního Tichého oceánu východně od 160° východní délky.
  • Tajfun – regionální tropické cyklony v oblasti severozápadního Tichého oceánu západně od datové hranice.
  • Cyklon – regionální tropické cyklony v oblastech Indického oceánu a v jižní části Tichého oceánu západně od 160° východní délky.

To už ale neplatí pro intenzitu hurikánů. Síla tropických cyklon totiž roste. Za posledních padesát let došlo k podstatnému zvýšení počtu silných a nejsilnějších cyklon (kategorie 4 a 5), a to zhruba o třetinu. Ze studií vyplývá, že v souvislosti s nárustem globální teploty vzduchu stoupá jejich počet o pětadvacet až třicet procent na jeden stupeň oteplení. Na druhé straně, vyšší počet takto silných cyklon je vykompenzován poklesem výskytu těch slabších, tedy kategorie jeden a dva – v součtu tak všech cyklon zůstává stejně.

Zatím není příliš jasné, co nás čeká do budoucna – modely se totiž liší, některé počítají spíš s poklesem celkového počtu cyklon, což by ale mělo být právě na úkor těch slabších. U těch silnějších se ale modely vcelku shodují na nárůstu frekvence jejich výskytu, s čímž souzní i klimatologická komunita zabývající se tropickými oblastmi. Podle některých studií by ve druhé polovině tohoto století mělo těch nejsilnějších tropických cyklon přibýt až osmkrát.

Přijde hurikán šesté kategorie?

Častější výskyt extrémně silných hurikánů, zejména kategorie 5, při kterých rychlost větru přesáhne 252 kilometrů v hodině, vedl v některých kruzích k diskuzi, zdali nezavést kategorii 6, určenou pro hurikány s výrazně silnějším větrem – a jako hranici vzít například 195 mil za hodinu, tedy 314 kilometrů v hodině a víc. Hlavním argumentem je, že v budoucnu jich bude zřejmě přibývat.

Podle spoluautora známé Saffir-Simpsonovy stupnice, Roberta Simpsona, ale pro zavedení této kategorie není důvod. Stupnice je totiž konstruována s ohledem na potenciál páchat škody. A pátý stupeň byl zamýšlen tak, že při působení větru o síle přes 250 kilometrů za hodinu dochází po šesti sekundách k tak závažným škodám na objektech, že už je prakticky jedno, o kolik vítr tuto hranici překoná. Do budoucna ale není zavedení šestého stupně pro detailnější kategorizaci zcela vyloučeno.

Hurikány se zrychlují stále prudčeji

V posledních letech se často skloňuje otázka prudkého zesilování hurikánů, kdy se rychlost větru zvýší alespoň o 55 kilometrů za hodinu během čtyřiadvaceti hodin a současně klesá rychle tlak v centru hurikánu. Ostatně Ida se stala jedním z pětice nejrychleji sílících hurikánů, když o víkendu rychlost větru stoupla téměř o devadesát kilometrů za hodinu během jednoho dne.

Analýza pozorovaných dat ukazuje, že jednak dochází k nárůstu těchto případů, a navíc se zvětšuje rychlost zesilování hurikánů, a to asi o sedm kilometrů v hodině za dekádu. Část případů prudkého sílení hurikánů se přitom odehrává krátce před příchodem na pevninu, což se stalo nejen u Idy, ale například i u Harveyho v roce 2017 v Texasu, eliminující dobu potřebnou na evakuaci nebo přípravu na úder hurikánu.

Důvod zrychlení prohlubování hurikánů částečně souvisí s vnitřní přirozenou proměnlivostí klimatického systému, a to prostřednictvím teplejší fáze jevu označovaného jako multidekádní atlantická oscilace. Ta se projevuje výkyvy teploty povrchu moře s periodou šedesát až osmdesát let a průměrnou amplitudou mezi teplou a chladnou fází zhruba půl stupně Celsia. Nicméně podstatný je i vliv lidskou činností vyvolaného globálního oteplování – bez něj by tak rychlé zvýšení míry zesilování hurikánů nebylo možné.

A do budoucna jsou vyhlídky ještě dramatičtější – prudké zesilování se bude objevovat častěji a současně poroste plocha oceánů, na kterém budou pro něj panovat příhodné podmínky. A například výskyt situací, kdy hurikán prudce zesílí těsně před úderem na pevninu, se z hodnot jednou za sto let z konce minulého století zvýší na jednou za pět až deset let koncem tohoto století.

Hurikány přinesou víc vody

Hurikány často přinášejí až extrémní přívaly vody. V souvislosti s oteplováním přitom existuje vcelku jednoduchá fyzikální závislost – každý stupeň oteplení atmosféry znamená potenciální zvýšení obsahu vlhkosti o sedm procent. Ve skutečnosti ale v tropických cyklonách vlivem součinnosti působení oteplení oceánu a dynamiky vývoje je toto zvýšení asi dvojnásobné, tedy kolem patnácti procent. Dobrým příkladem může být hurikán Harvey, který přinesl až 1043 milimetrů vody za pouhý den (v Baytownu). Během tohoto století se bude výskyt extrémních srážkových epizod v hurikánech dál výrazně zvyšovat.

Posledním faktorem, který lze dát do souvislosti se změnou klimatu, je rychlost postupu hurikánů. Zde došlo za posledních sedmdesát let k poklesu o zhruba deset procent, přičemž nad pevninou je toto zvýšení ještě výraznější – na západě Pacifiku činí jednadvacet a na západě Atlantiku šestnáct procent. To ve finále znamená delší dobu, po kterou můžou tropické cyklóny přinášet extrémní deště a vítr s nimi spojený působit velké škody. Jak to bude do budoucna, je zatím nejasné, i když i tady se objevují názory, že se tento trend bude prohlubovat.

Jak plyne z výše uvedeného, v průběhu následujících dekád nás čekají častěji velmi až extrémně silné tropické cyklony s rostoucím potenciálem působit škody. K tomu navíc přistupuje zvyšující se hladina moří, která při vzdutích způsobených tropickými cyklonami zaplavuje rozsáhlé pobřežní oblasti. V nich navíc roste počet obyvatel i jejich majetek. A současně se buduje i nákladná infrastruktura. Lze tak očekávat, že smutný rekord škod způsobených Katrinou v roce 2005 (až přes 170 miliard amerických dolarů) jakožto nejnákladnější přírodní katastrofy bude v ne tak vzdálené době překonán. Důležité ale je, aby počet obětí v takových případech byl minimální.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 12 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 15 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...