Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Nahrávám video

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.

„Na tuto historickou misi s sebou berete srdce týmu Artemis, odvážného ducha amerického lidu a našich partnerů z celého světa a naděje a sny nové generace,“ řekla astronautům během závěrečného odpočtu vedoucí startu Charlie Blackwellová-Thompsonová. Necelých deset minut po startu, který na místě sledovaly tisíce aplaudujících diváků, se loď dostala na oběžnou dráhu Země a oddělila se od nosné rakety.

On-line přenos

Mise Artemis

  • Sobota 11. dubna 2026
  • 06:42

    Speciální on-line k misi Artemis II pro tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.

  • 06:17

    NASA uvedla, že při misi Artemis II se podařilo získat velké množství dat, která budou v příštích týdnech analyzována.

  • 06:02

    NASA informovala, že posádka mise Artemis II urazila během své cesty 1 127 034 kilometrů a dosáhla maximální rychlosti 39 693 km/h.

  • 05:18

    Další mise je hned za rohem,“ říká letový ředitel pro Artemis II Rick Henfling. Posádka příští mise však oznámena zatím nebyla, píše BBC.

  • 05:13

    Toto je začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru,“ řekl na tiskové konferenci po přistání posádky mise Artemis II programový manažer NASA Orion Howard Hu.

  • 05:09

    Astronauti z mise Artemis II jsou „šťastní a zdraví“, uvedl letový ředitel Rick Henfling. „Viděl jsem, že se Victor usmívá a je v dobré náladě, všichni jsou šťastní, zdraví a připraveni se vrátit do Houstonu,“ uvedl Henfling na tiskové konferenci NASA.

    Astronauti Christina Koch a Victor Glover na palubě záchranné lodi po vyproštění z kapsle Artemis II
    Zdroj: NASA/Handout via REUTERS
  • 04:52

    NASA pořádá tiskovou konferenci v Houstonu po návratu posádky Artemis II na Zemi.

Astronauti NASA Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Kochová spolu s astronautem Kanadské vesmírné agentury (CSA) Jeremym Hansenem míří jako první lidé po více než půlstoletí k přirozené oběžnici Země. V lodi, jejíž velikost se dá srovnat se dvěma mikrobusy, se podle plánu mají dostat nejdál od Země, kde kdy člověk byl. Posádka bude mít jedinečný výhled na odvrácenou stranu Měsíce a bude moci pozorovat části měsíčního povrchu, které lidské oko dosud nespatřilo.

Co bude dál? Přečtěte si podrobný plán mise den po dni:

Detaily mise

Artemis II navazuje na misi Artemis I z roku 2022, což byl úspěšný testovací let rakety Space Launch System s lodí Orion, a to bez posádky. Konečným cílem programu Artemis je návrat astronautů na Měsíc, který je nyní plánován na rok 2028.

Nahrávám video
Zdroj: EBU/USNASA

Misi Artemis II musela NASA opakovaně odložit kvůli technickým problémům, mimo jiné i kvůli úniku kapalného vodíku při tankování. Původně byla plánovaná na únor, později na březen a nakonec na začátek dubna.

NASA se v rámci programu Artemis spoléhá do značné míry na soukromé společnosti. Lunární přistávací modul si úřad objednal u firmy SpaceX, která provedla několik testovacích letů s kosmickou lodí Starship a nosnou raketou Super Heavy, přičemž právě modifikovaná verze Starship má dopravit dva astronauty na povrch Měsíce. O přistání lidí na Měsíci by se později měla postarat také firma Blue Origin, která vyvíjí vlastní lunární přistávací modul Blue Moon.

Zatímco v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století byl lunární program Apollo s přistáním prvních lidí na Měsíci americkým projektem, na programu Artemis spolupracuje s NASA také Evropská kosmická agentura (ESA), která sdružuje 23 států nejen z Evropské unie a na projektech agentury se podílejí i firmy, výzkumná a akademická pracoviště z Česka. V rámci programu Artemis by se měli měsíčních misí zúčastnit i evropští astronauti. První budou z Německa, Francie a Itálie, což jsou země s největšími příspěvky pro agenturu.

Při misi Artemis II bude kosmickou radiaci na palubě lodi Orion monitorovat také česká technologie. Součástí systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor) je šest čipů pro měření radiace dodaných pražskou firmou Advacam.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 20 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...