Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Nahrávám video

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.

„Na tuto historickou misi s sebou berete srdce týmu Artemis, odvážného ducha amerického lidu a našich partnerů z celého světa a naděje a sny nové generace,“ řekla astronautům během závěrečného odpočtu vedoucí startu Charlie Blackwellová-Thompsonová. Necelých deset minut po startu, který na místě sledovaly tisíce aplaudujících diváků, se loď dostala na oběžnou dráhu Země a oddělila se od nosné rakety.

On-line přenos

Mise Artemis

  • Sobota 11. dubna 2026
  • 06:42

    Speciální on-line k misi Artemis II pro tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.

  • 06:17

    NASA uvedla, že při misi Artemis II se podařilo získat velké množství dat, která budou v příštích týdnech analyzována.

  • 06:02

    NASA informovala, že posádka mise Artemis II urazila během své cesty 1 127 034 kilometrů a dosáhla maximální rychlosti 39 693 km/h.

  • 05:18

    Další mise je hned za rohem,“ říká letový ředitel pro Artemis II Rick Henfling. Posádka příští mise však oznámena zatím nebyla, píše BBC.

  • 05:13

    Toto je začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru,“ řekl na tiskové konferenci po přistání posádky mise Artemis II programový manažer NASA Orion Howard Hu.

  • 05:09

    Astronauti z mise Artemis II jsou „šťastní a zdraví“, uvedl letový ředitel Rick Henfling. „Viděl jsem, že se Victor usmívá a je v dobré náladě, všichni jsou šťastní, zdraví a připraveni se vrátit do Houstonu,“ uvedl Henfling na tiskové konferenci NASA.

    Astronauti Christina Koch a Victor Glover na palubě záchranné lodi po vyproštění z kapsle Artemis II
    Zdroj: NASA/Handout via REUTERS
  • 04:52

    NASA pořádá tiskovou konferenci v Houstonu po návratu posádky Artemis II na Zemi.

Astronauti NASA Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Kochová spolu s astronautem Kanadské vesmírné agentury (CSA) Jeremym Hansenem míří jako první lidé po více než půlstoletí k přirozené oběžnici Země. V lodi, jejíž velikost se dá srovnat se dvěma mikrobusy, se podle plánu mají dostat nejdál od Země, kde kdy člověk byl. Posádka bude mít jedinečný výhled na odvrácenou stranu Měsíce a bude moci pozorovat části měsíčního povrchu, které lidské oko dosud nespatřilo.

Co bude dál? Přečtěte si podrobný plán mise den po dni:

Detaily mise

Artemis II navazuje na misi Artemis I z roku 2022, což byl úspěšný testovací let rakety Space Launch System s lodí Orion, a to bez posádky. Konečným cílem programu Artemis je návrat astronautů na Měsíc, který je nyní plánován na rok 2028.

Nahrávám video
Zdroj: EBU/USNASA

Misi Artemis II musela NASA opakovaně odložit kvůli technickým problémům, mimo jiné i kvůli úniku kapalného vodíku při tankování. Původně byla plánovaná na únor, později na březen a nakonec na začátek dubna.

NASA se v rámci programu Artemis spoléhá do značné míry na soukromé společnosti. Lunární přistávací modul si úřad objednal u firmy SpaceX, která provedla několik testovacích letů s kosmickou lodí Starship a nosnou raketou Super Heavy, přičemž právě modifikovaná verze Starship má dopravit dva astronauty na povrch Měsíce. O přistání lidí na Měsíci by se později měla postarat také firma Blue Origin, která vyvíjí vlastní lunární přistávací modul Blue Moon.

Zatímco v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století byl lunární program Apollo s přistáním prvních lidí na Měsíci americkým projektem, na programu Artemis spolupracuje s NASA také Evropská kosmická agentura (ESA), která sdružuje 23 států nejen z Evropské unie a na projektech agentury se podílejí i firmy, výzkumná a akademická pracoviště z Česka. V rámci programu Artemis by se měli měsíčních misí zúčastnit i evropští astronauti. První budou z Německa, Francie a Itálie, což jsou země s největšími příspěvky pro agenturu.

Při misi Artemis II bude kosmickou radiaci na palubě lodi Orion monitorovat také česká technologie. Součástí systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor) je šest čipů pro měření radiace dodaných pražskou firmou Advacam.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 11 mminutami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 5 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 6 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
před 20 hhodinami

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
před 21 hhodinami

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
před 22 hhodinami

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
před 23 hhodinami

Žraloci tygří sežerou téměř cokoli. Oceánům tím pomáhají

Žraloci tygří patří k nejméně vybíravým predátorům v živočišné říši. Jejich jídelníček zahrnuje desítky druhů mořských i suchozemských zvířat, ale také lidský odpad – od pneumatik přes registrační značky až po televizory či kondomy. Právě díky tomu však podle odborníků hrají důležitou roli při udržování zdravého mořského ekosystému. Napsala o tom britská stanice BBC.
včera v 11:20

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.