Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Nahrávám video

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.

„Na tuto historickou misi s sebou berete srdce týmu Artemis, odvážného ducha amerického lidu a našich partnerů z celého světa a naděje a sny nové generace,“ řekla astronautům během závěrečného odpočtu vedoucí startu Charlie Blackwellová-Thompsonová. Necelých deset minut po startu, který na místě sledovaly tisíce aplaudujících diváků, se loď dostala na oběžnou dráhu Země a oddělila se od nosné rakety.

On-line přenos

Mise Artemis

  • Sobota 11. dubna 2026
  • 06:42

    Speciální on-line k misi Artemis II pro tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.

  • 06:17

    NASA uvedla, že při misi Artemis II se podařilo získat velké množství dat, která budou v příštích týdnech analyzována.

  • 06:02

    NASA informovala, že posádka mise Artemis II urazila během své cesty 1 127 034 kilometrů a dosáhla maximální rychlosti 39 693 km/h.

  • 05:18

    „Další mise je hned za rohem,“ říká letový ředitel pro Artemis II Rick Henfling. Posádka příští mise však oznámena zatím nebyla, píše BBC.

  • 05:13

    „Toto je začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru,“ řekl na tiskové konferenci po přistání posádky mise Artemis II programový manažer NASA Orion Howard Hu.

  • 05:09

    Astronauti z mise Artemis II jsou „šťastní a zdraví“, uvedl letový ředitel Rick Henfling. „Viděl jsem, že se Victor usmívá a je v dobré náladě, všichni jsou šťastní, zdraví a připraveni se vrátit do Houstonu,“ uvedl Henfling na tiskové konferenci NASA.

    Astronauti Christina Koch a Victor Glover na palubě záchranné lodi po vyproštění z kapsle Artemis II
    Zdroj: NASA/Handout via REUTERS
  • 04:52

    NASA pořádá tiskovou konferenci v Houstonu po návratu posádky Artemis II na Zemi.

Astronauti NASA Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Kochová spolu s astronautem Kanadské vesmírné agentury (CSA) Jeremym Hansenem míří jako první lidé po více než půlstoletí k přirozené oběžnici Země. V lodi, jejíž velikost se dá srovnat se dvěma mikrobusy, se podle plánu mají dostat nejdál od Země, kde kdy člověk byl. Posádka bude mít jedinečný výhled na odvrácenou stranu Měsíce a bude moci pozorovat části měsíčního povrchu, které lidské oko dosud nespatřilo.

Co bude dál? Přečtěte si podrobný plán mise den po dni:

Detaily mise

Artemis II navazuje na misi Artemis I z roku 2022, což byl úspěšný testovací let rakety Space Launch System s lodí Orion, a to bez posádky. Konečným cílem programu Artemis je návrat astronautů na Měsíc, který je nyní plánován na rok 2028.

Nahrávám video
Zdroj: EBU/USNASA

Misi Artemis II musela NASA opakovaně odložit kvůli technickým problémům, mimo jiné i kvůli úniku kapalného vodíku při tankování. Původně byla plánovaná na únor, později na březen a nakonec na začátek dubna.

NASA se v rámci programu Artemis spoléhá do značné míry na soukromé společnosti. Lunární přistávací modul si úřad objednal u firmy SpaceX, která provedla několik testovacích letů s kosmickou lodí Starship a nosnou raketou Super Heavy, přičemž právě modifikovaná verze Starship má dopravit dva astronauty na povrch Měsíce. O přistání lidí na Měsíci by se později měla postarat také firma Blue Origin, která vyvíjí vlastní lunární přistávací modul Blue Moon.

Zatímco v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století byl lunární program Apollo s přistáním prvních lidí na Měsíci americkým projektem, na programu Artemis spolupracuje s NASA také Evropská kosmická agentura (ESA), která sdružuje 23 států nejen z Evropské unie a na projektech agentury se podílejí i firmy, výzkumná a akademická pracoviště z Česka. V rámci programu Artemis by se měli měsíčních misí zúčastnit i evropští astronauti. První budou z Německa, Francie a Itálie, což jsou země s největšími příspěvky pro agenturu.

Při misi Artemis II bude kosmickou radiaci na palubě lodi Orion monitorovat také česká technologie. Součástí systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor) je šest čipů pro měření radiace dodaných pražskou firmou Advacam.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 13 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 17 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.