Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Nahrávám video
Události: Úspěšný start mise Artemis k Měsíci
Zdroj: ČT24

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.

„Na tuto historickou misi s sebou berete srdce týmu Artemis, odvážného ducha amerického lidu a našich partnerů z celého světa a naděje a sny nové generace,“ řekla astronautům během závěrečného odpočtu vedoucí startu Charlie Blackwellová-Thompsonová. Necelých deset minut po startu, který na místě sledovaly tisíce aplaudujících diváků, se loď dostala na oběžnou dráhu Země a oddělila se od nosné rakety.

On-line přenos

Mise Artemis

  • Sobota 11. dubna 2026
  • 06:42

    Speciální on-line k misi Artemis II pro tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.

  • 06:17

    NASA uvedla, že při misi Artemis II se podařilo získat velké množství dat, která budou v příštích týdnech analyzována.

  • 06:02

    NASA informovala, že posádka mise Artemis II urazila během své cesty 1 127 034 kilometrů a dosáhla maximální rychlosti 39 693 km/h.

  • 05:18

    Další mise je hned za rohem,“ říká letový ředitel pro Artemis II Rick Henfling. Posádka příští mise však oznámena zatím nebyla, píše BBC.

  • 05:13

    Toto je začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru,“ řekl na tiskové konferenci po přistání posádky mise Artemis II programový manažer NASA Orion Howard Hu.

  • 05:09

    Astronauti z mise Artemis II jsou „šťastní a zdraví“, uvedl letový ředitel Rick Henfling. „Viděl jsem, že se Victor usmívá a je v dobré náladě, všichni jsou šťastní, zdraví a připraveni se vrátit do Houstonu,“ uvedl Henfling na tiskové konferenci NASA.

    Astronauti Christina Koch a Victor Glover na palubě záchranné lodi po vyproštění z kapsle Artemis II
    Zdroj: NASA/Handout via REUTERS
  • 04:52

    NASA pořádá tiskovou konferenci v Houstonu po návratu posádky Artemis II na Zemi.

Astronauti NASA Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Kochová spolu s astronautem Kanadské vesmírné agentury (CSA) Jeremym Hansenem míří jako první lidé po více než půlstoletí k přirozené oběžnici Země. V lodi, jejíž velikost se dá srovnat se dvěma mikrobusy, se podle plánu mají dostat nejdál od Země, kde kdy člověk byl. Posádka bude mít jedinečný výhled na odvrácenou stranu Měsíce a bude moci pozorovat části měsíčního povrchu, které lidské oko dosud nespatřilo.

Co bude dál? Přečtěte si podrobný plán mise den po dni:

Detaily mise

Artemis II navazuje na misi Artemis I z roku 2022, což byl úspěšný testovací let rakety Space Launch System s lodí Orion, a to bez posádky. Konečným cílem programu Artemis je návrat astronautů na Měsíc, který je nyní plánován na rok 2028.

Nahrávám video
Animace letu Artemis II
Zdroj: EBU/USNASA

Misi Artemis II musela NASA opakovaně odložit kvůli technickým problémům, mimo jiné i kvůli úniku kapalného vodíku při tankování. Původně byla plánovaná na únor, později na březen a nakonec na začátek dubna.

NASA se v rámci programu Artemis spoléhá do značné míry na soukromé společnosti. Lunární přistávací modul si úřad objednal u firmy SpaceX, která provedla několik testovacích letů s kosmickou lodí Starship a nosnou raketou Super Heavy, přičemž právě modifikovaná verze Starship má dopravit dva astronauty na povrch Měsíce. O přistání lidí na Měsíci by se později měla postarat také firma Blue Origin, která vyvíjí vlastní lunární přistávací modul Blue Moon.

Zatímco v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století byl lunární program Apollo s přistáním prvních lidí na Měsíci americkým projektem, na programu Artemis spolupracuje s NASA také Evropská kosmická agentura (ESA), která sdružuje 23 států nejen z Evropské unie a na projektech agentury se podílejí i firmy, výzkumná a akademická pracoviště z Česka. V rámci programu Artemis by se měli měsíčních misí zúčastnit i evropští astronauti. První budou z Německa, Francie a Itálie, což jsou země s největšími příspěvky pro agenturu.

Při misi Artemis II bude kosmickou radiaci na palubě lodi Orion monitorovat také česká technologie. Součástí systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor) je šest čipů pro měření radiace dodaných pražskou firmou Advacam.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 18 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 19 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...