Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala na misi Artemis II. Zahájení mise bylo naplánováno na středu 18:24 místního času, tedy čtvrtek 00:24 středoevropského času. Několik desítek minut před startem hlásili technici drobné problémy komunikačního systému, které se však podařilo vyřešit, start tak proběhl asi o deset minut později.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) přenášel poslední přípravy i samotný start na svých webových stránkách. Díky příznivému počasí a hladkým přípravám dostala raketa svolení ke startu už krátce po začátku dvouhodinového časového okna.
„Na tuto historickou misi berete s sebou srdce tohoto týmu Artemis, odvážného ducha amerického lidu a našich partnerů z celého světa a naděje a sny nové generace,“ řekla astronautům během závěrečného odpočtu vedoucí startu Charlie Blackwellová-Thompsonová.
Mise Artemis
- Sobota 11. dubna 2026
- 06:42
Speciální on-line k misi Artemis II pro tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.
- 06:17
NASA uvedla, že při misi Artemis II se podařilo získat velké množství dat, která budou v příštích týdnech analyzována.
- 06:02
NASA informovala, že posádka mise Artemis II urazila během své cesty 1 127 034 kilometrů a dosáhla maximální rychlosti 39 693 km/h.
Hlavní částí mise je raketa SLS s modulem Orion. V něm je čtyřčlenná posádka, která má během deseti dnů obletět Měsíc. Odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Během letu posádka vyzkouší systémy podpory života a bezpečnosti před plánovaným přistáním na Měsíci v rámci budoucích misí.
Posádka, kterou tvoří čtyři astronauti (tři z USA a jeden z Kanady), byla oznámena na jaře 2023. Lunární mise se poprvé účastní žena, elektroinženýrka Christina Kochová, a Afroameričan, pilot Victor Glover. Ke dvojici se připojili astronauti Reid Wiseman, který posádce velí, a první astronaut mimo USA na misi k Měsíci, Kanaďan Jeremy Hansen.
Modul by při misi Artemis II neměl vstoupit na oběžnou dráhu kolem Měsíce, ale měl by proletět asi 7500 kilometrů nad povrchem jeho odvrácené strany a vlivem měsíční gravitace se vydat na zpáteční cestu. Posádka by se měla současně dostat na vzdálenost asi 400 tisíc kilometrů od Země. Měl by tak být překonán dosavadní rekord v největší vzdálenosti člověka od Země.
Návrat na Zem patří podle agentur k nejnebezpečnějším fázím mise, protože při předchozí misi Artemis I byl tepelný štít v této fázi podle technické zprávy „neočekávaným způsobem“ poškozen. NASA proto upravila trasu kosmické lodi tak, aby úhel vstupu do atmosféry byl pro tepelný štít o něco méně prudký.
Další fáze mise
Tato fáze je stále jenom přípravou na hlavní cíl mise Artemis, kterým je přistání na Měsíci. Podle původních plánů měla následovat hned po jeho obletu, ale NASA letos plány upravila, takže následující mise Artemis III v příštím roce by měla „jen“ na oběžné dráze kolem Země vyzkoušet spojení lodi Orion s přistávacími moduly.
Vyvrcholením celého programu pak bude až mise Artemis IV, při níž by měli na Měsíci přistát dva astronauti; ta by se měla nově uskutečnit v roce 2028. Americký prezident Donald Trump podepsal loni v prosinci exekutivní příkaz o americké dominanci ve vesmíru, který mimo jiné žádá návrat astronautů na Měsíc do roku 2028 s následným vybudováním trvalé lunární základny a také nařizuje umístění jaderných reaktorů na Měsíci i oběžné dráze.
Spolupráce států a soukromé sféry
NASA se v rámci programu Artemis spoléhá do značné míry na soukromé společnosti. Lunární přistávací modul si úřad objednal u firmy SpaceX amerického miliardáře Elona Muska, která provedla několik testovacích letů s kosmickou lodí Starship a nosnou raketou Super Heavy, přičemž právě modifikovaná verze Starship má dopravit dva astronauty na povrch Měsíce.
Po několika předchozích nezdarech byl úspěšný loňský test lodě Starship. První pilotované přistání s posádkou podnikne loď Starship HLS. O přistání lidí na Měsíci by se později měla postarat také firma Blue Origin, která vyvíjí vlastní lunární přistávací modul Blue Moon.
Zatímco v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století byl lunární program Apollo s přistáním prvních lidí na Měsíci americkým projektem, na programu Artemis spolupracuje s NASA také Evropská kosmická agentura (ESA), která sdružuje 23 států nejen z Evropské unie a na projektech agentury se podílejí i firmy, výzkumná a akademická pracoviště z České republiky. V rámci programu Artemis by se měli měsíčních misí zúčastnit i evropští astronauti. První budou z Německa, Francie a Itálie, což jsou země s největšími příspěvky pro agenturu.
Při misi Artemis II bude kosmickou radiaci na palubě lodi Orion monitorovat také česká technologie. Součástí systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor) je šest čipů pro měření radiace dodaných pražskou firmou Advacam.
